Jsou cizinci v trestech za dopravní přestupky na tuzemských silnicích zvýhodněni proti zdejším řidičům? Teoreticky nikoliv, prakticky ano. "Mohou být postiženi naprosto stejně jako domácí motoristé, ovšem na druhé straně je namístě otázka, zda to má vždy smysl," říká šéf dopravní policie Zdeněk Bambas. "Vždyť kdybychom hostu ze zahraničí se všemi složitostmi úředního procesu třeba zakázali na nějaký čas řízení motorových vozidel, platilo by to stejně jenom v Česku, kam nemusí už nikdy přijet. Situace se změní, až budeme v Evropské unii. Zákaz řízení platí na celém jejím území."
Z podobné výhody, kterou mají cizinci u nás, zatím těží také řidiči z Česka v zahraničí. Když je kupříkladu v Německu zbaví možnosti řídit auto, nejsou tím doma nijak postiženi. Mohou jezdit bez omezení, pouze při dalším návratu do Německa musí usednout na místo spolujezdce. Pro tuzemce stejně jako pro Němce, Nizozemce, Belgičana a každého dalšího tedy platí: v Česku lze za většinu prohřešků proti pravidlům silničního provozu dostat pokutu obvykle do 1000 korun na místě a do 15 tisíc korun ve správním řízení, dále hříšník může až na 24 měsíců přijít o řidičský průkaz. "Ale přece jen jsou cizinci v jednom zvýhodněni," připouští Zdeněk Bambas. "Zatímco u tuzemského řidiče při zjištění alkoholu nepadá v úvahu řešení případu pokutou na silnici, u cizince pokud není víc opilý - to podle platných zásad možné je." Jestliže tedy domácí řidič i za minimální alkoholické opojení jde na policii ke správnímu řízení, a tudíž pro pokutu do 15 tisíc korun a pro zákaz řízení až do dvou let, zaplatí cizinec za srovnatelný malér obvykle tisícovku, počká, až vystřízliví, a může na epizodu zapomenout. Sice nic nebrání tomu, aby také cizinec předstoupil před tuzemský úřad a podrobil se správnímu řízení s hrozbou zmíněné až patnáctitisícové pokuty a zákazu řízení na zdejších silnicích. Kupříkladu v turisticky frekventovaných západních Čechách už začátkem devadesátých let dopravní policisté zavedli služby, které byly připraveny bezohledné zahraniční řidiče ve správním řízení trestat přece jen přísněji. "Praxe se však ve významnější míře do současnosti nerozšířila," konstatuje vedoucí dopravní policie v západních Čechách Václav Špíral. Cizince totiž nelze kvůli dopravnímu přestupku bůhvíjak dlouho v Česku zdržovat. Třeba zrovna v západních Čechách není v noci či o víkendech ve službě specializovaná laboratoř, která by jednoznačně z rozboru krve stanovila, jak je řidič opilý, a poskytla tak důležité podklady k přísnějšímu postihu. Navíc není bezvýhradně jisté, že by zahraniční motorista složitě uloženou pokutu nakonec opravdu uhradil. Praxe je tedy taková, že policie trestá cizince za dopravní přestupky hlavně blokovými, maximálně tisícikorunovými pokutami udělenými v místě zjištění přestupku. "Protože vymáhání je složité a není jisté, zda by se vůbec vyplatilo, bereme obvykle jen tolik, kolik jsou cizinci ochotni zaplatit, respektive kolik u sebe mají," vyjádřil se řadový dopravní policista, který nezveřejňuje své jméno, neboť není pověřen poskytováním informací ze služby. "Na druhé straně je třeba dodat, že s několika stovkami či s tisícovkou korun za maximální pokutu obvykle Západoevropané nedělají problémy." Jisté je, že právě Západoevropané - a hlavně Němci či Rakušané, kteří jsou z cizinců nejčastějšími hříšníky na zdejších silnicích - by doma za stejné přestupky platili nesrovnatelně víc. "My je ale samozřejmě nemůžeme jinak, přísněji trestat jen kvůli tomu, že hospodářství jejich zemí je silnější," reaguje Zdeněk Bambas. A připomíná, že stejně jako například Němci jsou v Německu za dopravní přestupky pokutováni také řidiči z Česka. "K jejich smůle, chce se dodat," říká dopravní policista, který na západočeských silnicích prakticky denně řeší přestupky zahraničních motoristů. "Vždyť co je pro Němce doma přiměřené, to nejednoho tuzemce v cizině zruinuje. Na druhé straně je však spravedlivé připomenout, že to motoristi z Česka dávno a dobře vědí, takže mohou svoje chování na zahraničních silnicích včas korigovat."
Z podobné výhody, kterou mají cizinci u nás, zatím těží také řidiči z Česka v zahraničí. Když je kupříkladu v Německu zbaví možnosti řídit auto, nejsou tím doma nijak postiženi. Mohou jezdit bez omezení, pouze při dalším návratu do Německa musí usednout na místo spolujezdce. Pro tuzemce stejně jako pro Němce, Nizozemce, Belgičana a každého dalšího tedy platí: v Česku lze za většinu prohřešků proti pravidlům silničního provozu dostat pokutu obvykle do 1000 korun na místě a do 15 tisíc korun ve správním řízení, dále hříšník může až na 24 měsíců přijít o řidičský průkaz. "Ale přece jen jsou cizinci v jednom zvýhodněni," připouští Zdeněk Bambas. "Zatímco u tuzemského řidiče při zjištění alkoholu nepadá v úvahu řešení případu pokutou na silnici, u cizince pokud není víc opilý - to podle platných zásad možné je." Jestliže tedy domácí řidič i za minimální alkoholické opojení jde na policii ke správnímu řízení, a tudíž pro pokutu do 15 tisíc korun a pro zákaz řízení až do dvou let, zaplatí cizinec za srovnatelný malér obvykle tisícovku, počká, až vystřízliví, a může na epizodu zapomenout. Sice nic nebrání tomu, aby také cizinec předstoupil před tuzemský úřad a podrobil se správnímu řízení s hrozbou zmíněné až patnáctitisícové pokuty a zákazu řízení na zdejších silnicích. Kupříkladu v turisticky frekventovaných západních Čechách už začátkem devadesátých let dopravní policisté zavedli služby, které byly připraveny bezohledné zahraniční řidiče ve správním řízení trestat přece jen přísněji. "Praxe se však ve významnější míře do současnosti nerozšířila," konstatuje vedoucí dopravní policie v západních Čechách Václav Špíral. Cizince totiž nelze kvůli dopravnímu přestupku bůhvíjak dlouho v Česku zdržovat. Třeba zrovna v západních Čechách není v noci či o víkendech ve službě specializovaná laboratoř, která by jednoznačně z rozboru krve stanovila, jak je řidič opilý, a poskytla tak důležité podklady k přísnějšímu postihu. Navíc není bezvýhradně jisté, že by zahraniční motorista složitě uloženou pokutu nakonec opravdu uhradil. Praxe je tedy taková, že policie trestá cizince za dopravní přestupky hlavně blokovými, maximálně tisícikorunovými pokutami udělenými v místě zjištění přestupku. "Protože vymáhání je složité a není jisté, zda by se vůbec vyplatilo, bereme obvykle jen tolik, kolik jsou cizinci ochotni zaplatit, respektive kolik u sebe mají," vyjádřil se řadový dopravní policista, který nezveřejňuje své jméno, neboť není pověřen poskytováním informací ze služby. "Na druhé straně je třeba dodat, že s několika stovkami či s tisícovkou korun za maximální pokutu obvykle Západoevropané nedělají problémy." Jisté je, že právě Západoevropané - a hlavně Němci či Rakušané, kteří jsou z cizinců nejčastějšími hříšníky na zdejších silnicích - by doma za stejné přestupky platili nesrovnatelně víc. "My je ale samozřejmě nemůžeme jinak, přísněji trestat jen kvůli tomu, že hospodářství jejich zemí je silnější," reaguje Zdeněk Bambas. A připomíná, že stejně jako například Němci jsou v Německu za dopravní přestupky pokutováni také řidiči z Česka. "K jejich smůle, chce se dodat," říká dopravní policista, který na západočeských silnicích prakticky denně řeší přestupky zahraničních motoristů. "Vždyť co je pro Němce doma přiměřené, to nejednoho tuzemce v cizině zruinuje. Na druhé straně je však spravedlivé připomenout, že to motoristi z Česka dávno a dobře vědí, takže mohou svoje chování na zahraničních silnicích včas korigovat."
