Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dálnice D1 je nemocná

  9:48aktualizováno  9:48
Nejstarší československou a českou dálnicí za loňský rok projelo jen po prvním kilometru u Prahy 25 703 300 vozidel, stalo se zde 4771 nehod a 49 lidí zde přišlo o život. Spojuje Čechy a Moravu a je superdůležitou součástí evropských dopravních tahů. Po celých pětatřicet let svého života dálnice přímo ovlivňuje život statisíců lidí v této zemi i mimo ni. Ostře sledované jsou na ní použité materiály při opravách rozbité vozovky, ceny benzinu, čistota toalet a třeba i agresivita rumunských zlodějů. Dálnice D1 je fenomén.

Pravidelná většina

"Pravidelných řidičů, tedy těch, kteří po D1 jezdí neustále, je asi osmdesát procent z veškerého provozu," konstatuje vedoucí dálničního oddělení v Bernarticích, major Vladislav Doležal. Na D1 strávil pomalu už dvacet let svého policejního života, takže mu nepřijde divné, že jeho hlídky najezdí po svém úseku ročně přes sto tisíc kilometrů. Vladislava Doležala nikdy nebavilo dívat se na rozšklebené plechy havárek a rozbitá těla zraněných řidičů: "Nejhorší je lidská neúcta k předpisu, k zákonu.

Nejdůležitější údaje o dálnici D1

Celková délka (plánovaná) - 266 km
V provozu - 230 km
Cementobetonové vozovky - 154 km
Asfaltobetonové vozovky - 76 km
Počet mostů - 152
Počet křižovatek - 31
Počet odpočívadel - 52
Nejčastější příčinou nehody je tady samozřejmě rychlost." A pak ho také zlobí, že podle poslední úpravy svých pravomocí nemohou jeho lidé na místě sebrat řidičák. Třeba při překročení rychlosti o víc než 50 km/hod., při otáčení přes střední pruh nebo za těžkou nehodu by oprávnění k řízení všichni tady v Bernarticích sbírali nemilosrdně. K rozhodnutí o tom, kdo je hlavním viníkem, mají tady na dálnici jednoduchý klíč: když rychlejší narazil do kufru pomalejšího, může za to jednoznačně sám.

Pokud se však ukáže, že poškozen je levý bok toho vozidla, které do rychlejšího pruhu přejíždělo a rychlejší automobil blížící se odzadu byl tímhle manévrem překvapen, je vinen ten pomalejší. Přesto se každá nehoda vyšetřuje důkladněji než jen takovýmto pohledem "z rychlíku".

I drobnost zachraňuje

O nadporučíku Babkovi a poručíku Heroutovi si mladý student s batohem na zádech myslí, že jsou pitomci. Na vjezdu u Vlašimi stopoval a teď za to platí pokutu dvě stovky. Vždyť tady naskočil do auta, které ho vzalo do školy do Brna už mockrát... "Mně to nijaké extra potěšení nedělá - kasírovat takového kluka. Ale když ho nevyženu, bude tu stát dál a takhle v dešti skoro není vidět. Třeba jsem mu tím zachránil život.

Stát jen tak na odstavném pruhu je strašně nebezpečné," říká František Herout. Policisté na téhle štrece jsou smířeni s vědomím, že je většina řidičů považuje za modrý mor. Zvláštní nechuť vzbuzují jejich odstavené vozy s radary měřícími rychlost. "Kdybychom ale neměřili a neprosazovali tím alespoň nějakou kázeň, nedokážu si představit, co by se tu asi tak dělo..." varuje služebně starší Bohumil Babka. Policejní vůle však není hloupě o tom, že by se mělo jezdit za každou cenu pomalu. "Měla by se určitě zvednout i nejnižší povolená rychlost na dálnici. Kdo jede osmdesát, je prostě nebezpečný," tvrdí vedoucí policista v Bernarticích major Doležal.

Poukazuje přitom na zákonem předepsanou hloupost: náklaďáky nad 3,5 tuny nesmějí jet rychleji než 80 km za hodinu, ale také ne pomaleji! A na starší avie má major Vladislav Doležal obzvlášť velkou pifku. Jinak řečeno - jezdit pomalu neznamená automaticky jezdit bezpečně. Dá se tady připomenout starý vtip o tom, jak maminka radí svému synkovi-pilotovi - hlavně létej v tom svém eroplánu pomalu a hodně nízko...

Z nadhledu kamionu

Arpád Takáč jezdí se svým červeným volvem po D1 každý týden sem a tam. Cítí se tu bezpečně. Říká to však s úsměvem a jedno oko neustále drží na jediných nezamčených dveřích do kabiny tahače. "Musím dávat pozor, když jedu i když když

Historie

Úplně první přípravy na stavbu dálnice mezi Čechy a Moravou byly podniknuty už v roce 1939 a do roku 1950 se udělala první část zemních prací v úseku od Prahy směrem na Mirošovice. Skutečné zahájení souvislé stavby připadlo až na září 1967. V dubnu 1969 se potom začalo stavět i od Brna. Po prvních 21 kilometrech nové D1 se začalo jezdit v červenci 1971 z Prahy do Mirošovic. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl kompletní v roce 1980. Jako poslední se dostavovala část u Humpolce.
parkuju. Krade se tu. To ale všude," mávne rukou a vezme tím konstatováním najednou i Německo, Rakousko a Dánsko. Tady na D1 musí na parkovištích dávat pozor na rezervu, aby mu ji neukradli, aby mu nevypustili z kanystru naftu, aby nevzali rádio nebo peníze z kabiny, aby...

Jinak je tu spokojený dokonce i s policií: "Nešikanují. Jenom když chtějí vidět kotouč z tachografu, tak se hádám. Nedostanu od nich razítko, a když Němec vidí, že kotouč byl během jízdy venku, ale potvrzení o policejní kontrole nikde, je problém." Jinak má slovenský Maďar Arpád Takáč nyní už jen českou D1 rád: "Jak na ni vjedu, vím, že jsem doma..." D1 nyní nejvíce využívají pro kamionovou dopravu Maďaři, Slováci, Němci, Nizozemci a Dánové. Naopak pro dříve neodmyslitelné Turky, Bulhary a Rumuny už je průjezd Rakouskem lacinější.

Dálnice má i své lumpy

Místo, kde nikdo není doma, a přitom je tu hodně lidí a pořád se mění, to je ideální prostředí pro zloděje. Pro toho, kdo chce být hodně špatně hledán. "To už je let, co se tu naposled objevili Rumuni a prodávali mosazné prsteny jako zlaté. Nebo Italové s koženkovýma bundama jako že koženýma. Teď se spíš vykrádají auta," vrací se na skok k historii major Doležal. Na bernartickou služebnu občas dorazí ten, koho si zloději vyhlédli na parkovišti, propíchli mu kolo tenounkým nožem, takže ujel jenom tři čtyři kilometry a pak musel zastavit kvůli defektu.

V tu chvíli u něj byli jeden dva ochotní lidé, a zatímco jeden pomáhal s rezervou, druhý balil kameru, peníze, doklady... "Obrana je proti tomu jednoduchá: neukazovat na parkovištích, co všechno mám s sebou. Nepřekládat drahé věci do kufru - tím je pro zloděje naopak zviditelním. Raději vzít cennější věci s sebou i do restaurace a ještě pořád sledovat oknem vůz," radí Vladislav Doležal. A ještě něco: při jakémkoliv podezření okamžitě volat policii 158!

A pak jsou tu i ukrajinské gangy, které si mezi svodidly s oblibou vyřizují účty. To pak třeba policie sebere člověka, jenž jde po krajnici s oběma rukama přeraženýma a tvrdí, že upadl. Nebo Cikáni, kteří načepují plnou nádrž, a protože zapomněli peníze, nabídnou doklady do zástavy, ale ony jsou kradené...

Stárne a marodí

Téměř beze změny je po desetiletí název podniku, který výstavbu a nyní údržbu dálnice řídí: Ředitelství silnic a dálnic. Loni na jeden kilometr dálnice vydali v průměru 674 630 korun. Číslo, kolik šlo přímo do oprav D1, však veřejné není. "Byl bych rád, kdyby peněz na opravy D1 bylo víc," utíká z odpovědi Pavel Havránek z

Test přivolání pomoci

Podél celé D1 je stále funkční síť žlutých "hlásek". Během dvou dnů redaktoři MF DNES zkusili namátkou zvolené tři z nich a u všech se spojení s policií podařilo na první pokus. Slyšet bylo zřetelně. Volání z hlásky policie preferuje více než kontakt přes mobilní telefon. Především proto, že okamžitě vědí, kde volající na dálnici je. Hlásky nejčastěji používají cizinci - nemohou si v krizové situaci vzpomenout na číslo české policie. Kdo bude z D1 volat 158 mobilním telefonem, nedovolá se na nejbližší služebnu dálniční policie. Jako první se mu ozve operátor krajského dispečinku buď z Prahy, Českých Budějovic, nebo Brna. Je třeba mu nahlásit, na kterém kilometru volající právě je, a pak je možné přepojit hovor na konkrétní dálniční oddělení Policie ČR. Na čísle 158 je možné požádat jak o policejní zásah, tak o záchranku nebo hasiče.

ředitelství. Mluví naopak o tom, jak se po léta brání výtkám, že se nepracuje v noci, že na uzavřených místech není celé dny vidět jediné pracující montérky a podobně.

"Já každého, kdo si stěžuje, docela chápu. Ale když se třeba opravuje most a jde se až do nosné konstrukce, pracuje se dole, a tam řidič, který jenom projíždí, prostě vidět nemůže," vysvětluje Ing. Havránek. A že se nedělá v noci? "V tom našim dodavatelům nebráníme, i když je noční práce dražší," vrací se pracovník ředitelství zase k úvodní taktice. Z vytopené kanceláře je to jenom deset minut autem na začátek dálnice. A pak o dalších dvacet minut "předpisové" jízdy dál je možné zahlédnout první pracovníky na dálnici. "V noci neděláme," odpovídá Slovák Lojzo na osmačtyřicátém kilometru, kde pomáhá rozhazovat z avie písek na čerstvou dlažbu podél odhlučňovací bariéry.

Chodí s lopatou sem a tam po uzavřeném odstavném pruhu na úseku, kde je šedesátka a osobní i kamiony tudy jezdí přinejmenším dvakrát tolik. Nebojí se? "Ne, vždyť jsou tu značky. Nebo snad ne?" odpovídá, aniž pohne startkou mezi rty. Na šedesátém kilometru na stejné straně D1 Ukrajinec Michal dlažbu na položení teprve připravuje. Ani on se nebojí: "Já u toho klečím a auta za sebou nevidím. Snad ti, co jezdí kolem, dávají pozor," směje se a ukazuje přitom kompletní zlatou frontu horních předních zubů. Na druhé straně projíždí právě malý náklaďák upravený na omývání patníků. Snad alespoň v tom sedí Čech. Každoročně zemře při práci na D1 nejméně jeden dělník.

Nehody na dálnici D1

 

počet nehod

usmrceno

těžce zraněno

lehce zraněno

hmotná škoda (v tis.)

srážka s odstaveným vozidlem

srážka se zvěří

technická závada

alkohol

1997

2676

23

80

318

232351

112

76

117

26

1998

2849

40

74

426

269732

100

133

120

18

1999

3173

33

81

372

270533

163

163

171

27

2000

2966

29

69

330

263756

177

177

210

20

2001

3060

38

83

404

323688

167

167

138

23

Na dálnici létáme zachraňovat denně

Pokud se jezdilo pod sto dvacet, převažovaly spíše zlomeniny, říkají jihlavští záchranáři
V dlouhodobém průměru startuje nejméně jednou denně vrtulník z heliportu jihlavské záchranky k pomoci lidem z havarovaných aut na D1. Podle jejího ředitele MUDr. Jana Sedláka jsou stále častěji voláni k těžším a těžším úrazům. Je to prý přímý důsledek rychlejší jízdy po nejstarší české dálnici.
* Je létání na dálnici sezonní záležitost?
Určitě. V létě, jakmile vyjedou sváteční turisti, práce přibývá. Navíc v době kolem zimy ani ostřílení piráti na sněhu a vodě nejezdí úplně naplno.
* Jaká zranění nejčastěji ošetřujete?
Dokud se jezdilo třeba jenom do těch sto dvaceti, tak jsme měli hlavně zlomeniny. Dneska z valné většiny máme pod rukama lidi s rozsáhlými polytraumaty. To znamená najednou zlomeniny i tržné rány, jsou tam vnitřní zranění a bývá postižen i mozek. Je to jednoznačný důsledek vyšší rychlosti, které jsou teď modernější a silnější auta schopná.
* Znamená to, že havarují především ti rychlejší?
Mám pocit, že rychleji se jezdí tak nějak obecně. V poslední době na můj vkus až příliš často létáme k nehodě, které se účastní kamion. A to je zlé. Než se takový kolos zastaví, tak drtí a štosuje všechno před sebou. Nedávno jeden řidič sanitky vyměňoval na odstavném pruhu píchlou pneumatiku a těžký tahač mu přímo pod rukama ustřelil sanitku z heveru. Saniťák byl sice hodně potlučený, ale přežil.
* Jak se pilotům přistává na dálnici za plného provozu?
Pokud přistává čelem k přijíždějícím autů, tak celkem dobře. Samozřejmě, že se vždycky vyskytne nějaký blázen, který chce ještě na poslední chvíli za každou cenu vrtulník podjet. Ale pokud se kvůli větru sedá zády k provozu, je to jako sázka do loterie. Tady ale zase musím pochválit řidiče náklaďáků: pokud je vpředu kamion, nekompromisně postaví auto napříč nebo zůstanou dva vedle sebe a my sedneme rovnou za ně.
* A když je třeba, aby kromě vrtulníku přijela i sanita po zemi?
Dříve bylo běžné, že byl plný i odstavný pruh. Teď už to tak není. Jednak se v tomhle ohledu myslím dost ukáznili řidiči a pak jsme začali spolupracovat s rádiem Impuls a jsme schopní tři nebo čtyři minuty od výjezdu sanity ze základny dávat relaci, kterou je opravdu slyšet. A to pro nás dělá moc.
* Naučili se čeští řidiči poskytovat první pomoc?
Lepší se to. Dříve to moc slavné nebylo: zavolala se záchranka a tím jako by povinnost každého končila. Dneska jsme vsadili i na to, že naše operátorky nutí volajícího po telefonu, aby se záchranou začal. Radí mu jak. A funguje to!

Plán uzavírek na léto 2002

Ředitelství silnic a dálnic sice má už přesně připravený plán velkých uzavírek, ale dosud se na konkrétních termínech neshodlo s ministerstvem dopravy a spojů, proto je nedává k dispozici. Jejich pracovníci tvrdí, že harmonogram prací na čtrnácti velkých opravách je zpracován tak, aby na D1 nebylo najednou dlouhodobě uzavřeno více než čtyři nebo pět úseků. Následující přehled uvádí místa, která budou v době od dubna do října 2002 uzavřena déle než jeden měsíc.

Opravy mostů:
23. km
78. km
Opravy vozovky:
56.-59 km ve směru na Prahu
52.-54. km ve směru na Brno
131.-133. km ve směru na Prahu
95.-99. km ve směru na Prahu
140.-141. km ve směru na Prahu
155.-157. km ve směru na Prahu
Tento přehled nezahrnuje části dálnice, kde bude probíhat oprava nebo údržba a budou uzavřeny buď na dobu kratší než měsíc, nebo na nich bude pouze omezen provoz.




Autor:




Nejčtenější

Angela Merkelová ve čtvrtek vystoupila ve Spolkovém sněmu (27. dubna 2017)
Merkelová je naštvaná na německé automobilky

Německá kancléřka Angela Merkelová je naštvaná a rozčilená na německé automobilky. Důvodem je způsob, jakým automobilový průmysl využil mezer v pravidlech,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Muzeum veteránů v Nové Bystřici sídlí v budově staré industriální textilky. Na...
Cadillac, jeden ze symbolů USA, slaví 115. narozeniny

Cadillac, nejlépe růžový, je jedním ze symbolů svobodomyslného životního stylu i prosperity Spojených států. Firmu, která proslula výrobou luxusních vozů...  celý článek

Předání nového auta v pražském autosalonu Seat.
Nákupem auta placení teprve začíná a peníze se kutálí, i když nejezdíte

Kolik vlastně ten komfort mít před domem nebo v garáži auto stojí? Leasingové firmy na to mají celá oddělení. I vy si to můžete zkusit aspoň přibližně...  celý článek

Ferrari F40
Jízda s Ferrari F40 je životní zážitek. Nejlepší auto světa slaví 30 let

Ferrari F40, jedno z nejslavnějších aut historie, se představilo právě před třiceti lety, v létě 1987. S perlou, která má cenu desítek milionů, jsme se svezli...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Řidič nezvládl vyjet od domu, naboural okap, dvě auta, dům a skončil v plotu...
Pokuta za neplacené povinné ručení je zpátky, novela jde na Hrad

Motoristé patrně budou opět platit poplatek České kanceláři pojistitelů za vozidla bez takzvaného povinného ručení. Přijetí novely zákona o pojištění...  celý článek

Nové logo Škoda
Škoda pokračuje ve vývoji levného auta pro rozvojové trhy

Koncernu Volkswagen už roky chybí ultralevné modely pro rozvojové trhy. Takový projekt se naposledy pokoušel vytvořit s indickou automobilkou Tata a hlavní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.