Děti a telefon se v autě prodraží

Od ledna příštího roku, až začnou platit nové silniční zákony, bude muset většina řidičů do výbavy auta investovat víc než dosud. Za dětskou autosedačku, v případě, že jí ještě potomkům nepořídili a pokud má auto pásy i na zadních sedadlech, dají tisíc až pět tisíc korun. Při telefonování v autě bude povinný hlasitý odposlech, který v nejjednodušší verzi stojí stokoruny, ale bezpečnější a kvalitnější systémy žádají opět tisíce korun.
Bezpečnostní sedačka přitom málokdy stačí pro celý dětský růst. Jak dítě přibírá na váze a vytahuje se do výšky, tak potřebuje jinou. "Lze koupit také univerzální sedačku, ale ta stojí pět a půl tisíce korun, a navíc není tak pohodlná jako speciální výrobky buď pro nejmenší, nebo pro větší děti," říká pražský obchodník s autosedačkami Pavel Erben. Vodítkem při výběru sedačky je váha a věk dítěte. "Podle těchto kritérií výrobci sedačky dělí, ale ze zkušenosti vím, že nejlepší je vzít dítě do prodejny. To není nutné, když kupujete sedačku pro mimino," radí Pavel Erben. Připomíná, že důležitou roli při výběru sedačky sehrává také psychologie. "Rodiče se nejlépe přesvědčí, jak jejich potomkovi sedačka vyhovuje, když ho vezmou na nákup s sebou. Například já jsem svému dítěti pořídil modrou sedačku, na kterou si věčně stěžovalo, že tlačí a je nepohodlná. Když ale potom vybíralo samo, zvolilo stejný výrobek, ale v zelené barvě. A stesky se vytratily," vzpomíná Pavel Erben. Hlavně majitelé starších vozů by na nákup sedačky měli jet právě autem, ve kterém sedačka má sloužit. "Škody 120 a některé favority mají krátké pásy, které nestačí pro připevnění protisměrných sedaček," varuje Pavel Erben. "Starší vozy navíc nemusí mít vzadu pásy vůbec, některým sedačkám stačí dodatečná montáž alespoň dvoubodového pásu, který nestojí více než tři sta padesát korun," říká Jiří Bracháček, pražský obchodník se sedačkami. Zádržné systémy však nebudou muset být v autech, která pásy nemají. Nový zákon, jenž bude pravděpodobně platit od ledna, umožňuje instalovat dětskou sedačku na místo spolujezdce. To je výhodné, pokud auto řídí jeden z rodičů a chce mít s dítětem kontakt. Mnohem více bezpečí však rodiče dítěti dopřejí, když sedačku dají na zadní sedadlo. Vůbec nejbezpečnější místo je vzadu uprostřed. Důležité je také pohodlí dětské sedačky. "O tom lze hovořit u polohovacích typů: když malý pasažér usne, stačí zatlačit páčku a sedačka se nakloní do vodorovnější polohy. Pohodlné je utahování pásů centrálním úchytem," radí Pavel Erben. Ruku v ruce s trhem s novými sedačkami se probouzí i prodej a nákup použitých výrobků. Odborníci v té souvislosti varují, že sedačka, která byla v autě při havárii, nemusí být použitelná, ačkoliv to třeba na první pohled nebude zřejmé. Podle Erbena je to jako s ojetým autem. "Také nevíte, co se s ním v minulosti dělo." Nové sedačky jsou poměrně drahé, a tak neunikají zájmu zlodějů. "Ti je kradou a nahrává jim okolnost, že dětské sedačky nelze v autě zabezpečit. Jediným řešením je nenechávat je uvnitř," míní Pavel Erben. "Havarijní pojištění sedačku nezahrnuje. Stejně jako například rádio si ji ale řidič může připojistit," doplňuje mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. "Cenu pojistného to zvedne o několik stovek ročně."