Ekologové by rádi jezdili v elektromobilech. Německo se ovšem vzdalo jaderné energie a jako zálohu za výpadky dodávek ze solárních a větrných elektráren buduje uhelné elektrárny.

Ekologové by rádi jezdili v elektromobilech. Německo se ovšem vzdalo jaderné energie a jako zálohu za výpadky dodávek ze solárních a větrných elektráren buduje uhelné elektrárny. | foto: Volkswagen

KOMENTÁŘ: Hon na čtyřkolové čarodějnice může Německu uškodit

  • 105
Německé automobilky byly na koberečku v Berlíně. Na takzvaném dieselového summitu se daly svorně na pokání: svolají do servisů pět milionů aut a pokusí se je upravit tak, aby méně kouřila. Autoprůmysl je jedním z pilířů německé ekonomiky. Teď je na pranýři.

Někomu vadí, že je automobilový průmysl úzce propojen s německou politikou (čtěte zde). Německý tisk výsledky středečního dieselového summitu označuje za tristní. „Spolková vláda nechala automobilový průmysl vyváznout z dieselového skandálu příliš lacino,“ napsala komentátorka listu Die Zeit.

Organizace na ochranu životního prostředí tvrdí, že v některých německých městech je situace tak vážná, že se uvažuje o zákazech jízdy starších naftových vozů. Hon na automobilové čarodějnice právě začal.

S vývojem aut se stále snižuje množství emisí, které vypouštějí. Moderní motory jsou bezpochyby čistější než ty staré. Problém je spíš v tom, že těch aut je stále víc.

Celkový podíl osobních vozů na světové produkci emisí je přitom absolutně mizivý. Dnešní normy pracují především se emisemi CO2, toho vytvoří osobní auta na Zemi jen 0,2 %, třeba cementárny vytvoří mnohem více CO2 než všechna auta. U naftových aut jsou největším problémem mikročástice popela a oxidy dusíku (NOX). Auta samozřejmě do ovzduší škodliviny vypouštějí, ale rozhodně ne v takové míře, jak to vidí ti, kdo automobilismus dusí. Jedna obří nákladní loď zatíží životní prostředí více než 50 milionů osobních automobilů, spočítali v Dánsku.

A když už jsme u složení toho, čím auta zatěžují prostředí: ukazuje se, že významnou zátěž, srovnatelnou s tím, co jde autu z výfuku, tvoří z pohledu pevných částic otěr pneumatik a brzdového obložení a ty potřebují i ty ekology milované elektromobily. Ty mimochodem budou v Německu, které se rozhodlo odstavit jaderné elektrárny a čekat na vítr a slunce, jezdit hlavně na elektřinu z uhlí (čtěte zde).

Auta na pranýři

V Německu, zemi, jejíž chloubou je autoprůmysl, se chystají od roku 2030 úplně zakázat auta se spalovacím motorem, ve Francii a Británii si to už naplánovali na rok 2040 a nově o tom začínají fantazírovat také v Itálii. Německá města (paradoxně často ta, kde sídlí velké německé automobilky, jako Stuttgart a Mnichov) vážně uvažují o zákazu vjezdu dieselů.

„Ukončení prodeje aut se spalovacím motorem v Německu by v tamních automobilkách ohrozilo 436 tisíc míst. Další desetitisíce pracovních příležitostí by zanikly u dodavatelů a návazných odvětví,“ uvedlo německé sdružení automobilového průmyslu VDA na základě studie, kterou si nechalo vypracovat. Volkswagen loni odhadl, že bude muset v příštích letech kvůli přechodu na masovou produkci vozů s elektrickým pohonem (o které však zákazníci zrovna moc nestojí) zrušit desetitisíce pracovních míst. Jenže zrovna Volkswagen, ta mocná firma bojující o pozici největší automobilky světa, se drží kvůli své emisní aféře zpátky. A tak jsou ekologové, kteří by o fyzikálních zákonech rádi hlasovali, na koni.

Autoprůmysl je nyní pod obrovským tlakem. Někteří výrobci (třeba Porsche) už uvažují, že naftová auta přestanou vyrábět úplně. Snaha o plnění veskrze nerealistických nařízení stojí automobilky obrovské peníze. „Snížení emisí CO2 o jeden gram v našem flotilovém průměru nás stojí sto milionů eur za vývoj,“ řekl před dvěma lety tehdejší šéf Volkswagenu Martin Winterkorn. To jsou dvě a tři čtvrtě miliardy korun a za to už se dá vyvinout celý nový model auta.

Možná to už někdo vysvětlil i jedné z nejaktivnějších bojovnic proti autům, eurokomisařce Elžbietě Bieńkowské: „Jsem sice přesvědčena, že bychom měli v Evropě rychle směřovat k bezemisním automobilům, politická sféra ani automobilky však nemohou mít zájem na náhlém zhroucení trhu dieselových vozů. To by odvětví pouze zbavilo prostředků nezbytných k investicím do bezemisních vozů.“ Přeloženo do lidštiny: na to, aby mohly automobilky pracovat na ztrátových projektech elektromobilů, si musí vydělat prodejem tech „ošklivých“ naftových aut.

Je s podivem, že se autoprůmysl jako jeden z hlavních hybatelů evropské ekonomiky nevzbouří. Chytit euroúředníky pod krkem s tím, že když autoprůmysl v Evropě zadusí, nebudou mít zaprvé čím jezdit a hlavně budou ulice plné milionů nezaměstnaných, přece nemůže být tak těžké. Brusel i Berlín jsou přece lobbisty doslova prolezlé, tak ať si automobilky toho nejlepšího zaplatí.


Elektromobil