Nebezpečné naopak mohou být nákupy nafty v různých opravářských dvorech, zemědělských statcích a podobně, vůbec nejhorší bývá nejlevnější nafta, kterou v kanystrech nabízejí na parkovištích či při silnicích různí překupníci a zloději. Natankuje-li řidič dieselového automobilu kupříkladu v neznámém prostředí či omylem místo nafty benzin, musí ho nejdéle do pěti kilometrů vypustit. Jinak přijde přinejmenším o palivové čerpadlo. Majitelé starších naftových automobilů, jejichž servisní interval je po 7500 kilometrech, by měli spíš než vlastníci benzinových vozů či nových dieselů s patnáctitisícovým servisním intervalem dbát, aby na dovolenou neodjeli s autem, jemuž na cestě vyprší zmíněný termín. Návštěva servisu zbytečně ukousne z času dovolené a v cizině se navíc prodraží. Majitelům dieselů odborníci nedoporučují jezdit na dlouhých dovolenkových cestách na maximum výkonu. Bude-li se ve velmi parném dnu řidiči zdát, že naftový automobil má o poznání menší výkon a snad je také o trochu hlučnější, nemusí to být hned signál závady. Zmíněné projevy zřejmě budou reakcí na vysokou teplotu vzduchu a jeho malou vlhkost.
- středa 7. června 2000