Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Elektromobily zvýší naši závislost na vodě

Nutnost hledat alternativní způsoby pohonu automobilů, které sníží naši závislost na ropě, je celkem neoddiskutovatelná hned z několika důvodů. Jenže i samotné zavádění nových způsobů pohonu nemusí být bez problémů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

barbudo

Elektromobil je zařízení ...

... mimořádně neekologické ...

0/0
15.4.2008 22:00

Chemik

100x opakovaná lež...

...se stane pravdou. Kdo by to heslo neznal, že?

0/0
18.4.2008 22:13

předseda

spotřeba vody pro výrobu elektřiny:

žádal jsem PANA redaktora ,aby odstranil neautorizovanou fotografii jednoho z mých vozidel , aby nestrašil anabídl mu odbornou pomoc ohledně informací o elektromobilech, kterým jsem zasvětil již čtvrt století. Zatím ani neodepsal, ani nevyhověl mému přání. Co si o tom můžeme myslet?

www.elektromobily.org

www.elektromobil.wz.cz

zde se dozvíte o elektromobilech objektivně. Další propagační akce bude ve čtvrtek-sobotu v Mladé Boleslavi. Uvidíte a budete si moci vyzkoušet  www.vectrix.com

0/0
15.4.2008 12:17

Pavel

Nenahradíme všechna auta..ale

Nenahradíme všechna auta..ale předstvate si, že by se jen podařilo aby řekněme.30procent vozidel jezdilo na elektřinu a aby jejich vjezd do měst byl  zvýhodněn.Pak by patrně při rozumném nakládání se zdrji eletřiny a s bateriemi došlo k poklesu emisí CO2 atd.. V průměru by jich bylo méně, i kdyby ostatní auta byla jen dnešní moderní spalovací..se spotřebiou řekněme 6-7/100km. Navíc by ubylo vozidel neefektivně spalujícíh v městském provozu, kde i moderní vůz spotřebuje mnohem více..Ubylo by působení vysoké koncentrace emisí kde sme pomalu u výfuku a tak jsou účinky ještě horší než když už je ot "naředěné" v okolním ovzduší. Ubylo by prachu, který produkují zvláětš starší diesely..V některých lokalitách by klesl i hluk. Životnsot  ústrojí je vysoká, i baterie může vydržet celkem dlouho. Klesá potřeba motorvých olejů, filtrů..a některých dalších spotřebních materiálů. Prostě není to všechno tak černobílé.. Elektromobil nás nezachrání, ale je to alternativa a stojí za to o ní uvažovat.

0/0
15.4.2008 10:57

gagaryn

***

Já si pořídím koňa.

0/0
15.4.2008 9:39

Chemik

imbecilní propaganda

Tvrzení o významném nárůstu spotřeby vody v případě používání elektromobilů jsou buď důkazem úmyslu oklamat čtenáře (což je nejpravděpodobnější), nebo svědčí o demenci autora. 100 000 elektromobilů by zvedlo spotřebu elektřiny v Česku asi jen o 0,5 %, a to ještě když zanedbáme "detail", že většinou můžou využívat noční proud. Takže i kdyby 100 % zásahu člověka do koloběhu vody představovalo chlazení elektráren (a tomu doufám nevěří ani čtenáři Idnes ;-D, vliv na spotřebu vody je zanedbatelný.

0/0
15.4.2008 9:37

Chemik

pardon, ne čtenáři, ale redaktoři

 Holt kdo za to dostane náležitě zaplaceno, může psát beztrestně takovéhle nesmysly jen díky tomu, že si spousta lidí kupuje použitý toaletní papír s názvem "MF Dnes". Nekupujme jej a bude lépe.

0/0
15.4.2008 9:42

David

Re: imbecilní propaganda

Vzhledem k tomu, jaká moudra jsi napsal dole, žekl bych, že i tento odhad bude celkem mimo mísu. Zkusím krátký názorný výpočet:

Řekněme, že pro běžný pohyb po městě potřebuje auto stabilní výkon cca 10 kW (ať se to dobře počítá). Akumulátory vydrží 2 hodiny, takže to máme uloženou energii 20 kWk/vůz * 100000 = 2 GWh.

Z toho plyne, že 2 hodiny v noci pojede 1 blok Temelína, aby nabil tato autíčka, a to jsem zanedbal všechny ztráty a výkon odhadl spíše optimisticky. Mimochodem instalovaný výkon v ČR je cca 18 GW, jen tak pro dokreslení.

Jo a noční proud se vyrábí z lepší účinností??

0/0
16.4.2008 9:07

Chemik

spotreba

 10 kW pro nevelké rychlosti možná potřebuje auto bez možnosti rekuperace, tedy spalovací (z elektrických snad jedině staré typy s olověnými akumulátory). Většina aut není v provozu 24 hodin denně, kdyby hodinu denně, tak byl můj odhad dost přesný.

Využití nočního proudu je dosud problém, proto je i jeho cena nižší, což vede k plýtvání elektřinou.

Navíc pokud měl být článek myšlen aspoň trochu vážně, chtělo by to nějaké číslo, kolik vody (z celkové spotřeby) člověk odebírá právě na chlazení elektráren. Ale autor asi dobře ví, proč se jakýmkoliv číslům vyhnul.

0/0
16.4.2008 14:19

David

Re: spotreba

Rekuperace je vhodné řešení pro úsporu energetických zdrojů, ale hybridní technologie ji umožňuje stejně. 10kW jsem odhadoval pro ustálenou cestovní rychlost na překonávání odporu prostředí, čili brzdění a zrychlení jsem pominul. Nevím, jakou konkrétní roli tam hraje typ akumulátoru - nechám se poučit.

Můj výpočet byl pro 2 hodinový provoz a ne pro celý den. 100 tisíc elektromobilů je relativně malý počet a instalovaný výkon neznamená, že to je denní potřeba, ta se pohybuje v těch nejvytíženějších zimních dnech cca 2/3-3/4 instalovaného výkonu, čili řekněme kolem 13 GW ve špičce. Nechť to někdo znalejší upřesní.

A co se týče chlazení, tak na to Ti můžu relativně přesně odpovědět:

Každý kg páry v sobě nese cca 1MW el. energie (v kondenzační turbíně) a potřebuje 75 kg chladicí vody při oteplení 7°C (věžová voda) a dvojnásobek pro říční vodu 150 kg (3,5°C)

0/0
16.4.2008 15:50

Chemik

spotřeba vody

 S typem baterií souvisí hlavně hmotnost.

 Už z těch teplotních údajů vyplývá, že většina té vody se nevypaří, ale vrátí zpátky do řeky. Navíc člověk spotřebovává vodu i jiným způsobem.

Jestliže by se relevantní podíl vody spotřebované člověkem vypařil v chadicích věžích elektráren, a zároveň jestliže by se relevantní podíl elektřiny spotřeboval v silniční dopravě (mimochodem, železniční doprava spotřebovává řádově pouhá procenta elektřiny v ČR, přestože elektrická trakce obstarává většinu výkonu v osobní a hlavně nákladní žel. přepravě), teprve tehdy lze mluvit o vlivu na zásobování vodou.

0/0
16.4.2008 17:18

Milan.

Svezli jste se někdy elektromobilem?

Doporučoval bych každému, než něco napíše o elektromobilech, aby se v něm alespoň svezl. Chtěl bych opravit mínění, že spalovací motor má účinnost 40 procent. Naftový motor má v laboratorních podmínkách až35 procent, v provozu s bídou 25 procent. Benzinový v provozu kolem 15 procent.

0/0
14.4.2008 17:08

truck

Re: Svezli jste se někdy elektromobilem?

Benzín 25%

0/0
14.4.2008 20:51

David V

Hm

Podle mého skromného názoru je jakýkoliv alternativní pohon zatím nákladný (čili neekologický). Bohužel dochází k posuzování jednotlivých způsobů pouze lokálně, což znamená, že vztažná soustava je pouze samotný automobil. Pokud by se do procesu srovnání zahrnula veškerá energie a škodliviny od začátku, až po konečný výrobek, domnívám se, že stávající spalovací motory (třeba CNG a možná LPG je lepší řešení) vycházejí pořád nejekologičtěji. Důvodem je, že si z tepla vyrábí rovnou mechanickou energii a v zimě si topí odpadním teplem, zatímco pro elmobil se musí někde vyrobit energie převážně z fosilních paliv. Účinnost je sice lepší než u spalovacího motoru, ale zase se ztrácí přenosem a ukládáním do akumulátorů a když je v zimě potřeba zatopit, tak elektrika je na topení sakra drahá.

Diskuze na konci se ubírá tím správným směrem. Divím se, že takové globální studie ještě neexistují - alespoň zjednodušené.

0/0
14.4.2008 16:28

Chemik

účinnost

 Účinnost spálení fosilního paliva v elektrárně je nesrovnatelně vyšší než v motoru a to víc než kompenzuje ztráty při rozvodu, v akumulátorech apod. Dále lze využít i jadernou energii, která má ve srovnání s fosilní ekologické dopady zanedbatelné, a samozřejmě i solární aj. To už jsou ale známé věci, proto naftařská propaganda zkouší takovéhle nesmyslné pohádky o spotřebě vody apod.

0/0
15.4.2008 9:54

tinntin

Re: účinnost

Máte představu o účinosti (poměr energie která elektrárna odčerpává ze sítě a kolik dodává) elektráren?

0/0
15.4.2008 14:41

Chemik

Re: Re: účinnost

Tepelné - v ČR podíl asi 70 % na výrobě el., účinnost kolem 80 %

Jaderné - účinnost kolem 40 %, podíl na výrobě v ČR asi 25 %

Vodní - účinnost snad 80 %

0/0
15.4.2008 19:15

David

Re: Re: Re: účinnost

Hm, je vidět, že jsi chemik. Nemohl bys napsat, že tepelná a vodní elektrárna má stejnou účinnost, když dochází k výrobě na zcela jiné bázi. A taky bys nenapsal, že že jaderná má účinnost poloviční tepelné, když tam dochází k výrobě na stejné bázi. Z toho je jednoznačně vidět, že o výrobě energie nemáš ponětí. Tak a teď to vysvětlím:

Voda - přeměňuje potenciální energii vody přes mechanickou energii na energii elektrickou. Všechny tyto formy energie jsou poměrně kvalitní a u opravdu velkých turbín se dostáváme i k 90% na účinnosti, protože ztráty jsou malé.

Jádro, uhlí - přeměňuje chemickou energii paliva na energii tepelnou, tu teprve na mechanickou a tu posléze na elektrickou. Kamenem úrazu je přeměna tepelné energie na mechanickou, protože je v ní vysoký podíl odpadního tepla, které odejde v kondenzátoru a ty nejlepší účinnosti jsou pak kolem 35% na celý blok. Jaderka je na tom ještě hůř, protože pracuje často se sytou párou (o menším energetickém obsahu).

0/0
16.4.2008 8:29

Chemik

účinnost

 Jistě že nelze srovnávat účinnost tepelné a vodní elektrárny, ale o to právě jde - že spalovací motor relativně čistou vodní energii využít nemůže!  Stejně jako solární apod., jejichž podíl stoupá.

Jaderné elektrárny mají značné rezervy ve využití odpadního tepla.

0/0
16.4.2008 14:28

David

Re: účinnost

Trochu konkrétněji. Sám se vyhýbáš číslům. Obecný kecy jsou k ničemu. Když potřebuješ pádné argumenty můsíš to demonstrovat na konkrétních informacích. Takže: já vím, že nelze srovnávat tepelnou a vodní elektrárnu, ale to jsi dělal Ty svými cucanými čísly. Převážný podíl máme v tepelných a jederných elektrárnách. Vodní pokrývají energetické špičky, jsou v provozu jen krátce pár hodin a hlavně v době, kdy jsou elektromobily na silnici a ne na nabíječce.

A prosím sděl mi, jak efektivně využít nízkopotenciální teplo z kondenzátoru, kdy oteplená voda má nějakých řekněme 35°C v letním období a v zimním nám to ještě pěkně klesne. Prosím už na toto téma nic nepiš, protože se stále nemůžu ubránit dojmu, že o tom víš dost málo.

A na závěr účinnost solárního panelu je do 10% a jeho životnost rozhodně není 250000h, jako u parní turbíny.

0/0
16.4.2008 14:46

Chemik

cože???

 Účinnost solárních panelů do 10 % ?? To máte jak staré údaje?

Z Temelína jde voda teplejší, samozřejmě odebírat ji až u Vltavy by asi nebylo to pravé.

0/0
16.4.2008 15:21

David

Re: cože???

Aha, že by nějaké procentíčko přidali. A kolik to je 16.4.2008? Zatím jen prudíš, ale informace tady padají pouze z ostatních.

0/0
16.4.2008 15:28

Chemik

účinnost článků

 12-15 % v běžně dostupných, až 30 % v prototypech. Střecha rodinného domku by tedy na rozumný provoz auta stačila, nemluvě o hypermarketech apod.

 Spalovací motor ovšem nemůže solární energii využít vůbec. Přesněji řečeno, využívá ji po zavedení povinných přídavků "biopaliv": sluneční energie se mění na chemickou energii v rostlinné biomase s účinností desetin procenta. O účinnosti výroby samotného "biopaliva" raději nemluvě ;-D Využít plochu pro výrobu solární energie by tedy bylo rozhodně lepší.

0/0
18.4.2008 21:59

David

Re: účinnost článků

Přidržíme se těch momentálně reálných hodnot, čili 15% (mimochodem oproti mým odhadovaným 10% to zas tak výrazný posun k lepším zítřkům není) účinnost solárního článku, 1,4 kW/m2, 20 kWh požadavky na 2h provoz minivozu v městském provozu:

20 kWh/(1,4 kW/m2 * 0,15)=95 hm2 (hodin * m2)

Tedy na 6 h nabíjení potřebuješ plochu střechy cca 16 m2, a to mi málo nepřijde.

Proti využití solární energie na střechách domů pro výrobu elektřiny nebo pro ohřev vody rozhodně nejsem.

0/0
21.4.2008 12:51

David

Re: Re: Re: účinnost

Zvláštní skupinou pak jsou paro-plynové cykly, kde se kombinuje spalovací turbína (obdoba motoru pro turbovrtulová letadla), kotel na odpadní teplo (výfukovýmy plyny ze spalovačky se generuje pára) a klasická parní turbína. Tam potom výtěžnost z paliva roste a účinnost přesáhne 40%

To jsme hovořili o celých cyklech, ovšem například parní turbína sama o sobě má účinnost třeba i nad 85%, ale to mluvíme pouze o předávání kinetické energie páry lopatkám. Ta energie už je poměrně kvalitní a ztáty jsou tam třením v ložiskách, okrajové ztráty, škrcení a hlavně ztráta výstupní rychlostí.

Tak prosím chemiku, aby ses věnoval chemii a nerozšiřoval nepravdivé informace, které nemají ani reálný základ.

0/0
16.4.2008 8:37

Chemik

Re: účinnost

 Možná kdyby jste se lépe naučil český pravopis, tak by Vaše příspěvky působily důvěryhodněji. Ale i kdyby měla tepelná elektrárna účinnost jen 50 %, nic to nemění na faktu, že účinnost pístového spalovacího motoru už lze těžko zlepšit, a stejně tak nelze už příliš zlepšit účinnost katalyzátorů, zatímco výroba elektřiny se neustále posunuje k efektivnějším zařízením a vzrůstá podíl čistších zdrojů.

0/0
16.4.2008 14:43

David

Re: Re: účinnost

Á jé, stará bolest na diskuzích, nevím kudy kam, poukážu na pravopis. Mimochodem, rád se nechám proškolit, kde jsem jakou pravopisnou chybu udělal.

Udělaj si krátký průzkum ohledně spalovacích motorů, stačí posledních 20 let a běž si na hlavu nasypat popel, protože zjistíš, že spalovací motory udělaly obrovský výkonový skok doprovázený snížením spotřeby. Automobilky se totiž naučily maximálně využít veškerou hořllavinu v palivu, což vedlo i k vyčištění spalin.

0/0
16.4.2008 14:57

Chemik

Re: Re: Re: účinnost

příklad té chyby kromě překlepů: "...z lepší účinností" :-)

Právě proto, že nepopírám, že nové motory mají dokonalé spalování, nevidím moc možností, jak tu účinnost V BUDOUCNU ještě zlepšovat ;-)

Oxidy dusíku ovšem s dokonalostí spalování moc nesouvisí a nevěřím, že by v tomto směru nějaký katalyzátor měl v městském provozu účinnost přes 70 % i po několika měsících používání.

0/0
16.4.2008 17:24

David

Re: Re: Re: Re: účinnost

No jo, je tam, hloupá chyba, stalo se... můžeš se na ní točit.

A co se týče NOxů, tak s nimi bojují i velké uhelné elektrárny. Když je vysoká teplota spalování, tak se prostě tvoří. Proto se také část spalin by-passuje zpět do sacího potrubí, aby se snížila teplota spalování.

Navíc uhlí často obsahuje i síru, té v benzínu tolik není. Oxidy síry spolu s vodou uměly hezké věci. 

O katalyzátorech a jejich účinnosti toho zase nevím tolik, abych tady dělal osvětu. Jenom vím, že katalyzátor má lví podíl na dohoření CO na CO2 a HC na CO2 a H2O. Jak si dokáže poradit s NOxy a s jakými - to věru nevím. A protože se nepodílí na samotných procesech v něm probíhajících, jeho životnost klesá poze zanesením pevných částic ze spalin. No můj 13 let starý katalyzátor vloni STK prošel bez "všimného", takže pár měsíců asi nic moc neudělá. Jestli máš nějaký rozbor, který dokáže opak, sem s ním.

0/0
16.4.2008 21:59

Chemik

NOx

 Že katalyzátor vyhovuje při kontrole, ještě zdaleka neznamená, že z výfuku jde jen málo NOx. Teoreticky odstraní některé katalyzátory třeba 98 % NOx (při vhodné konstrukci motoru, např. s recyklací spalin), ale v praxi to prostě nefunguje.

Nejlépe to ukazuje znečištění ovzduší: koncentrace NOx v místech s intenzivní automobilovou dopravou ani od zavádění katalyzátorů nijak neklesají. To platí i např. v Praze, ačkoliv většina automobilistů jezdí po Praze ze snobismu, tudíž mají většinou dost nová auta, navíc v mnoha oblastech už intenzita dopravy nemůže stoupat.

0/0
18.4.2008 21:45

David

Re: NOx

To v zásadě souhlasím, neboť měření probíhá u nezatíženého motoru, kde se projeví pouze opravdu závažné neseřízení motoru. Zvednutí otáček na 3000 je opět u nezatíženého motoru, takže tam jde paliva jen nepatrně více.

0/0
21.4.2008 12:34

Chemik

NOx 2.

Málo známou skutečností, o které se na serverech typu Idnes z pochopitelných důvodů nepíše, je, že krátkodobý imisní limit na oxidy dusíku byl po vstupu do EU zmírněn tak, že jej už ani na nejhorších lokalitách a při smogu nelze překročit - a to pod záminkou, že některé státy EU mají podobně mírný limit. Původní limit byl 100 mikrogramů (NO+NO2), dnešní je 200 mikrogramů NO2, což v městském ovzduší odpovídá asi 400 mikrogramům (NO+NO2). Asi někdo usoudil, že v ulicích je vzduch moc čistý.

Naproti tomu ve stacionárních nepůsobí vysoký tlak a rychlost spalování jako v motorech a jsou zde i podstatně lepší možnosti následného čištění spalin.

0/0
18.4.2008 21:48

tinntin

Re: Re: Re: účinnost

Pak tedy chápu Váš argument "....spálení fosilního paliva v elektrárně je nesrovnatelně vyšší...."

Ale skutečnost je úplně jiná účinst tepelných elektráren je 25 - 30 % ( v případě, že elektrárna využívá i odpadní teplo lze se dostat i na účinost kolem 50 %.)

V případě, že do energetické bilance zahrnete i spotřebu energie na těžbu uhlí, na transport uhlí, na likvidaci odpadů elektrárny (popílek, snižování emisí) má alektrárna účinost kolem 13 - 18%.

0/0
16.4.2008 11:07

Chemik

Re: ...účinnost

 Když počítat všechny tyto náklady, tak se musí započítat i těžba a doprava ropy, destilace, doprava benzínu apod.

Co mají být ty "náklady na snižování emisí"? Počítal někdo něco takového pro katalyzátory do obyčejných aut??

Jinak ještě jeden zásadní rozdíl: spalovací motor musí často běžet naprázdno, nemá možnost rekuperace a nezanedbatelné ztráty energie jsou i v převodovce. Což účinnost tohoto pohonu ve srovnání s elektrickým dost snižuje.

0/0
16.4.2008 14:51

Tinntin

Re: Re: ...účinnost

No ono i bez těch vedlejších nákladů (doprava, těžba paliva....) je účinost elektrárny do 30 %. Kdežto ty uvádíš účinnost kolem 80 % - to je trošinku rozdíl nemyslíš?

K nákladům na snižování emisí. O kolik ti zvedne katalyzátor u auta spotřebu? Asi o 0,5 %.

Kdežto vysokonapěťové fitry, a odsíření jsou poměrně dost energeticky náročná zařízení, které snižují výkon elktráren řádově o 5 - 10 %.

Asi by jsi se divil, ale i dost elekráren běží poměrně často naprázdno - napříkld  každý den od cca 20 hodin do 5 hodin kdy spotřeba el. energie klesá řádově o 30%. V letních měsících i více. 

0/0
17.4.2008 6:31

Chemik

běh naprázdno

 Proto o něco výše ty zmínky o nočním proudu! Většinu nabíjení elektromobilů lze provést přes noc.

 30 % a 50 %, jak tvrdil kolega výše, je taky dost rozdíl. Já ale nepíšu článek o účinnosti elektráren, jen jsem poukázal na zjevnou demagogičnost propagandy proti elektromobilům. Přesná čísla si měl zajistit hlavně autor článku.

0/0
18.4.2008 21:22

David

Re: běh naprázdno

Tady nejde o propagandu proti elektromobilům. Jde jen o to poukázat na fakt, že ačkoliv elektromobil lokálně neprodukuje škodliviny, neznamená to, že je neprodukuje jinde - to byla první snaha. A za druhé jsme se snažili rozebrat energetickou bilanci elektromobilu, to jest, jestli jeho provoz je opravdu ekologičtější než provoz klasického spalovacího vozidla s ohledem na energetickou zátěž (ale i na škodliviny vyprodukované procesem nabíjení).

A já se stále domnívám, že tam výrazný ekologický přínos není, a to na základě toho, že se 10 let v energetice pohybuji.

0/0
21.4.2008 12:01

David

Re: účinnost

A ještě mimo to, co jsem napsal dole něco k jaderkám. Ano jaderná energie je poměrně čistá, co se týče exhalací, ovšem svou poměrně nízkou účinností se uvolňuje do ovzduší obrožské množství tepla. Na každou 1MWe připadají 2MWt. Tohle se taky v lokálním ekosystému podepíše. Tepelná elektrárna na tom o moc lépe není a navíc ta má zase svoje exhalace.

V podstatě má k sobě jaderná, tepelná elektrárna a spalovací motor hodně blízko a jejich účinnosti se diametrálně neliší, takže elektromobil, který je napájen z tepelné nebo jaderné elektrárny zásadní ekologickou úlevu nepřinese. Pouze se tvorba škodlivin přenese na jiné místo. Možná by nám hodně pomohlo, kdyby tyto základní principy transformace energie byly mezi lidmi zažité, protože jinak Vás ekologové zblbnou nějakým dalším nesmyslem. Ten problém se musí řešit globálně.

Popel vs. jaderný odpad:100 kg popela je obrovská hromada, 100 kg jaderného odpadu se velikostí pohodlně vejde do tašky na běžný nákup.

0/0
16.4.2008 8:51

Chemik

To už na tom musí být naftová lobby špatně,

když vytahuje i strašáky typu ohrožení zásob vody a mikroklimatického vlivu jaderných elektráren. Jaderná elektrárna nemusí být tak velká jako Temelín, reaktor v Řeži má výkon 10 MW a taky je bezpečný. Ale ani pro Temelín nejsou důkazy o významném vlivu na místní podnebí, i když se je Jihočeské matky apod. snaží vyrobit už aspoň 15 let :-)

Mimochodem, když na některých silnicích projede přes 100 000 aut denně, tak odpadní teplo ze spalovacích motorů nemá žádný lokální vliv? :-)

0/0
16.4.2008 15:04

David

Re: To už na tom musí být naftová lobby špatně,

Hele nepíšu za naftovou lobby, ale obecné informace k energetické problematice. Pokud se má vyrábět elektřina, tak dělat to ve velkém bývá obvykle efektivnější. Roste velmi často výtěžnost daného energetického zdroje. To, že za každou elektrickou MWh jde cca 7 GJ tepla do okolí je fakt. To, že to mění místní mikroklima je taky fakt, ovšem časem zase nastane jiná rovnováha, taže se nedá určit, jestli negativně nebo pozitivně. Jaderná energie je zatím naše budoucnost, i když ji spíše vidím ve světle jaderné fúze než rozpadu.

Ano odpadní teplo z aut zatěžuje prostředí stejně, jako odpadní teplo z tepelných a jaderných elektráren, jde jen o to posoudit, zda náhodou nepojde nula od nuly, když se porovnají energetické poměry mezi výrobou, distribucí a uskladněním el. en. pro elmobily v porovnání s klasickými spalovacími motory.

Netvrdím to ani ono, jen se domnívám, že ten rozdíl nebude tak markantní, jak se někdo snaží ukázat.

0/0
16.4.2008 15:26

Koumeles

Vodni para je sklenikovy plyn

;-D..takze neni zachrana;-D

0/0
14.4.2008 11:28

Smějící se bestie

Ideální pohon existuje - jízdní kolo

Do města je nepřekonatelný. Má jen jediný problém - totálně líný lidstvo, který si najde 1001 důvodů, proč na něm nemůže jezdit...

Jinak elektromobily jsou řešením pro minimálně 80% jízd a ve městech, který dnes nemají dýchatelný vzduch, nedělají exhalace.

0/0
14.4.2008 11:01

Darik

Re: Ideální pohon existuje - jízdní kolo

Tak toto mohu potvrdit ..... asi po 8mi letech jsem jel na kole par km po meste ... a jak mnebolel zadek - to byla hruza.

Proste auto je auto.

0/0
14.4.2008 12:14

Milenius

Re: Re: Ideální pohon existuje - jízdní kolo

To by sis zvyknul, ja jezdim a krome neohleduplnych ridicu v autech je to bezva. Jede to zadarmo, nestojim v zacpe a projedu vsude.

0/0
14.4.2008 19:36

moopy2

Re: Re: Re: Ideální pohon existuje - jízdní kolo

Jak říkáš..právě sem dojel na kole do práce... včera sem to podcenil..ale dneska sem si dal "harapesky" a bylo to fajn, a časově sem těch 7km do prace jel stejně rychle jak autem.

0/0
15.4.2008 7:42

rpavelka

Re: Re: Re: Ideální pohon existuje - jízdní kolo

asi jako stejne neohledupnil cyklisti kteri nerespektuji zadna prvidla protoze se jim nechce. Magori.

0/0
16.4.2008 6:36

Maluch

Nojo, to je pak jasné

když se podíváte na jiná auta. Elektromobily jsou budoucnost a a ne jako tenhle Cadillac CTS 2008, který  je nejen ošklivý, ale i šíleně žere. jak si někdo může koupit motor 3.6 litru ??

http://www.zavolantem.cz/rubrika/ridili-jsme/test-cadillac-cts-3-6-awd-at-nemci-puknou-zavisti

0/0
14.4.2008 10:59

Libra74

Já to říkám

pořád, že zeměkoule, když si nás lidi vyráběla, nepočítala s tím, že se lidi budou pohybovat rychlostí větší než koňmo nebo ve výškách, do kterých můžou sami vylézt. Je to pro člověka prostě nepřirozené a není divu, že všechno souvisí se vším.

0/0
14.4.2008 10:55

Re: Já to říkám

Taky nepočítala že budeme platit daně.

0/0
14.4.2008 11:00

Unterwassermani

Chlazení jaderných reaktorů

Reaktory typu HTGR jsou chlazené plynem, rychlé množivé reaktory typu FBR zase tekutým kovem (sodík nebo olovo). Na nějaké dochlazování bude asi voda potřebná (podobně jako u současných reaktorů typu VVER nebo PWR), ale kdoví? Třeba jednou bude automobilka Tatra  dělat místo vzduchem chlazených motorů vzduchem chlazené reaktory. 

0/0
14.4.2008 10:43







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.