- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
nebylo by lepší to dát na vnitřní stranu? Pak by otěr od poletujících částic, hmyzu a vzduchu nebyl směrodatný.
Pevný roztok je terminus technicus čéče.
Mám u auta el.vyhřívané přední sklo - za příplatek cca 5000kč - do minuty je sklo rozmrazené,viditelnost přes sklo je i s mikrodrátkama naprosto normální.
Mohu vřele doporučit.
Jsem zvědav,kolik si bude automobilka účtovat za tuhle novou technologii....
Většině lidí ty drátečky v předním skle moc nevadí, ale já je vidím a když jsem přes to sklo koukal hodinu, přivádělo mne u auta na zkoušku k šílenství. Nemám a raději škrábu nebo v nejhorším pustím motor 3 min. předem.
a marketing, který tomu udělají. Samo o sobě jsou dnes technické provedení a technologická vyspělost podružné parametry.
Když rozbiješ čelní sklo, škoda bude v desítkách tisíc....
má to dvě drobné chybky... stačí se jednou projet na silnici za deště, a odletující mlha vodní tříště spolu s částečkami prachu + pár pohybů stěračem tu mikrovstvičku spolehlivě rozškrábe jako cokoli jiného, a nikterak levný efekt půjde do kytek.
že už konečně objevili vyhřívaná přední skla
Mmch, pokud na takovou vrstvu pripojite zdroj proudu, skutecne se zacne zahrivat (odpor kvalitni vrstvy ITO s propustnosti svetla okolo 88% je tak okolo 10 Ohmu na ctverec).
No tady se zase seslo odborniku . Tak tedy - vrstva ITO je sama o sobe znacne tvrda, odolna poskrabani a velmi dobre prilnava k substratu (sklo). Navic neni problem tuto vrstvu pokryt nekolik desitek nanometru silnou vrstvou CeO2 nebo tuheho roztoku CeO2 + TiO2 (obvykle slozeni antireflexnich vrstev), ktere se opet velmi dobre vazi na vrstvu ITO. CeO2 je mnohem tvrdsi, oteru a poskrabani odolny material nez samotne sklo (prasek kyslicniku ceru so pouziva na vybrusovani malych poruseni povrchove vrstvy automobilovych skel). Vrstvy v tloustce desitek nanometru v podstate neni mozne ze substratu odstepit ci odrazit, jedine s kouskem skla. Lokalni poruseni vrstvy nijak neovlivnuje jeji globalni vlastnosti. Pokud se bude tato vrstva nanaset na predni sklo, neni duvod ji nenanaset na zadni a bocni skla. Reflexni vrstva odrazi teplo na obe strany tj. dovnitr vozu, ale i z povrchu skla ven,
tudiz v lete bude odrazet teplo vne auta a uvnitr by melo byt chladneji (stejna okna ma jiz 5 let nas vyzkumny ustav a skutecne to perfektne funkuje). Navic, pokud by vrchni vrstva obsahovala vyssi procento TiO2, sklo by bylo samoomyvatelne destem. Spinu a prachove castice totiz na skle drzi monovrstva tekavych uhlovodiku (napr z benzinu a oleje, kterych je v ovzdusi silnice mnoho). TiO2 pak fotokatalytickym ucinkem za pomoci ultrafialoveho svetla tyto adsorbovane uhlovodiky rozklada na H2O a CO2 a nicim nevazana spina a prach je smyt destem. TiO2 castice se pridavaji napr. do povrchovych vrstev dalnic, aby stejnym procesem rozkladal vytekly olej a dalsi VOC.
Vsechny uvedene vrstvy a procesy vyuzivam pri konstrukci nasich pokrocilych tenkovrstvovych slunecnich clanku a opet - funguje to vyborne.
hezke ale bohuzel to na aute nemam a mit nebudu
jde vubec koupit neco jako topna folie ktera se prilepy na sklo a topi? neco jako u fordu ale aftermarket?
Stačí použít rozmrazovač ve spreji a během pár vteřin je z ledu kaše se kterou si poradí stěrače nebo za nějaký čas sjede dolů. Občas mě udivuje proč lidi šaškují na mrazu se škrabkou
Protože je to ekologické a je to zadarmo...