Mám rád veterány a tyhle obrazové galerie přímo hltám. Více takových reportáží, redakce iDnes

Na historické vozidlo dát stříbrnou metalízu???  - Tak to je teda úlet !!!   

Na starých fotkách jsou tyhle Tatry většinou stříbrné, černé, nebo v barevných kombinacích - světle, tmavě hnědá.

Takovou restaurátorskou práci by se mi líbilo dělat, bohužel jsem na práci levej jak šavle...  Chlapi musej bejt machři 

Myslím, že i pro vás by se tam práce našla.

Po válce vedle zázraku jména "Tatra osmička", byl zde Minor (plechová hudba), několik variant. Nejhezčí Kombi -dodávka s dřevěnou zádí. Cukrář Schembera ji měl a syn Ivan s ní řádil. U tety Antonie Byl Ford 90 HP a bratránek Ruda před dovršením 18 měl Tudora i BMW 600ccm. Další sestřenka z chudších poměrů po válce vojenskou Kanadu-trambus, rodina se vezla na korbě, později Škodu Popular. Obojí provozovatelé restaurací (teta Antonie nosila kalhoty,lyžovala, řídila auto i manžela), byla členém party myslivců- strejda Franz taky, jenomže teta pronajímala tři domy (jeden byl likvidován) formou čisté ruce a vysoký pronájem pro nejstarší řemeslo. Bože, ta bigotní babička. Tatru "Osmičku" měl málokdo. Asi jich moc nebylo. I když u nás byla Zetka i Jawa, táta byl chudej obchodník a po dedově úmrtí zůstal doma (v domě vedle). Mé škemrání bylo vyslyšeno. Na dvoře kočár (po dědovi si vzal strejda Adalbert jako nejstarší co chtěl). Kobyla i hříbátko. O 11 let starší bratránek "spáchal" nehodu a  jako nedospělák dostal napodiv převýchovu Jachymovem, kde již pobýval táta. Ten normy plnil (smolinec se odkládal za výdřevu, když se nedařilo, tak se dokládal). A tak pomáhal jednomu starci, táty jednoho známějšího trenéra cyklistů, žně v Mexiku. Byla to léta štěstí a i nevědomé bolesti. Sedíme na lavičkách zády k hlavní trase Istanbul a Asie do Hamburk, možná Berlin. Jinudy to nemohlo. Naší hrou bylo, dle zvuku poznat auto (s prominutím, Tatra 57, Tatraplán, válečné německé KDF, americké, v okolí byl ruský náklaďák, mimochodem, nebýt dodávek Študebakrů , Kaťuše jsou k ničemu). Když se bratranec Ruda vrátil domů, vyptával se na výsledky motosportu svých kamarádů. Tenkráte okruhy v městech. Havrda, Čada a tma. I on závodil od Karlsbad po Košice (další Baláž, Kostolányi, asi Piešťany).Tolik o době superautomobilu- odnože Porsche. Abych se nerouhal, v úctě byla dlouho i Eliška Junková i Fangio.

takze muzeum prodalo tuhle Tatru neznamemu majiteli?

...paráááda...za tímhle autíčkem se prostě člověk MUSÍ otočit....klobouk dolů

smekám, krásná práce!

Krásná 

Nádhera.