nejen kilometry, ale i používání plynu, náklad... vše nechá stopy, ale publikum zvyklé na zázračnou sociálku kdy bez práci si může užívat i bydlení zdarma čeká i od aut zázraky, když čeká, tak je dostane, a spláče nad výdělkem stejně jako kdo platí daně na lumpárny pod záštitou státu..ojetina je možná, ale třeba letištní land rover je hotovej po 3O OOO, stejně když s ním někdo jezdí podobně mimo letiště..řešení až černéí skřínky, dnes něco v paměti je, ale to se maže hravě

... proto zásadně kupuju auta přes 200tkm. To je poznat, že prodejce nelže

No... Měli jsme tu pána, auto koupil jako tříletou ojetinu se 120 tis km. Jezdil, jezdil, a když měl na tacho cca 550 tis km, rozhodl se koupit jiné a tohle prodat. Před prodejem nás napadlo ještě prověřit historii a ejhle, auto bylo už předtím stočené a mělo ve skutečnosti o 100 tis více. Pán toto všechno přiznal do inzerátu, tedy celkový nájezd 650 tis km, takže celkem pochopitelně šlo do světa za naprosto minimální cenu. A koupil to kdo jiný než nějaký bazarista, který to stočil na 250, přeci jen už to trochu ojeté vypadalo a 160 tis by tomu lidé nemusel věřit...

Počkejte až za 2-3 roky budou všechny bazary zaplavený korejcema - to bude tepr kino!

Taková porce kilometrů nemusí být vůbec znát, obzvlášť pokud byla dosažena nakvalitníchdálnicích

Tak se podívejme, kde máme v ČR kvalitní dálnice a pojedeme si koupit auto tam, kde kvalitní dálnice mají. Úsek Olomouc - Lipník nad Bečvou a Vyškov-Kroměříž to na Moravě nevytrhne, jekolik návazné úseky jsou o utrhnutí nápravy.

podle mě autor mínil německé dálnice...

Koupily jsme Fábii 1,4TDI nájezd 170 000 a nějaké drobné, kromě výměny spojky, opravy brzd není potřeba na vůz šahat, vozidlo ježděno tři roky na trase Plzeň- Hannover tam a zpět .... Vzhledově vypadá jako nové, motor ve stavu jak po nájezdu 50 000 km. Výbava Sport a podvozek jak nový.Za 120 000 no nekupte to.

vůz je tři roky starý.

Vše je o tom, že auta mezi 100-150tis.km potřebují výměnu opotřebovaných částí a tato výměna může přijít na více jak 40% celkové ceny automobilu. Jedná se třeba o rozvody, vstřiky, spojku, dvouhmotový setrvačník, pneumatiky, žhavící svíčky, filtr pevných částic atd. To by se samozřejmě mělo projevit na ceně vozu. Jenže to původní majitelé nechtějí akceptovat a auto před prodejem opravit také nechtějí. Naopak, jakmile se objeví problémy, auto chtějí prodat. A protože chtějí prodat za draho, tak stočí km, aby to vypadalo, že auto ještě problémy nemá. Po výměně opotřebovaných součástí zase auto slouží v pohodě dalších 100-150tis.km. Třeba v USA není možné, aby auto šlo do prodeje, pokud by mělo nějakou závadu. Tam všechny problémy před prodejem opraví a díly vymění. Prodejce by jinak auto do prodeje nevzal a nezaručil se za něj. v mnoha státech totiž platí, že prodejce přebírá záruku za prodávaný vůz. A to by podle mne mělo být dané zákonem i v ČR. Tedy, že prodejce (autobazar) odpovídá za najeté km a za technický stav vozidla. Cena ojetin by sice lehce stoupla, ale automatiky by se vyřadily podvodné vozy. Kdysi se jeden můj kamarád snažil v ČR vytvořit databázi vozů, kam by prodejci, servisy, pojišťovny a dopravní inspektorát zapisovaly změny. Narazil ale na obrovský nezájem a nechuť ze strany všech a dokonce mu bylo vyhrožováno. Tak to stopnul. Ale zažil jsem případ, kdy v takovéto databázi Forda v Belgii zfalšoval oficiální dealer zápis.

Nedávno jsem v MamaCar koupil naftové auto. Mělo najeto lehce přes 100tis.km. Během krátké doby odešla spojka, dvouhmoťák a žhavení. Auto bylo koupené v ČR, mělo servisní knížku, kontaktoval jsem prodejce a zkontroloval zápisy v servisní knížce a vše sedělo. Podle člověka, co mi auto opravoval, musel prodejce při pravidelné kontrole závadu spojky i dvouhmoťáku zjistit a zřejmě to musel vědět i autobazar. Přesto auto do prodeje vzal. Takže já bych doporučoval zvýšit odpovědnost bazarů za prodávaný vůz a pak by možná ubylo spekulantů.

U takovýchto článků si vždycky říkám, že bych byl asi výjmečně pro, kdyby EU nařídila nějakou "autodatabázi", kde by byly informace od policie, registru vozidel, STK, pojišťoven, výrobců, prodejců, servisů ... (i kdyby měl být přístup do ní rozumně zpoplatněný).

třeba elektronická knížka u Toyoty by měla být teoreticky neojebatelná, protože při každé návštěvě servisu do ní zapisují kilometry. Maximálně můžou stáhnout kilometry za poslední rok, ale nesmí to prodejce přehánět

Měly by být trojí Autobazary: Jedny pro lidi jezdící svými vozy se členy své rodiny tedy pro ryze SOUKROMÉ účely ...  druhé pouze pro služební vozy a vozy manažerů používaných jen 1 řidičem - tedy pro auta, které toho za 1 rok najezdí opravdu HODNĚ, ale ještě nemusí být v tak špatném stavu (při dobré údržbě)

... a třetí pro služební vozy jsoucí z ruky do ruky - ty bývají zhuntované jistě ze všech nejvíce! ... no, ony už by se už takové bazary asi ani nevyplatily - páč takové vozy by se asi měly rovnou ŠROTOVAT!

Takže "za stočené tachometry si mohou Češi sami", protože chtějí koupit ojetinu s nízkým počtem najetých kilometrů a chudáčci překupníci aut musejí jen kvůli nim stáčet tachometry. Hmmm, zajímavá úvaha. Tak dle stejné logiky za prodej prošlých a zkažených potravin v obchodních řetězcích si mohou také Češi sami, protože chtějí koupit čerstvé potraviny a chudáci prodejci musejí kvůli nim přelepovat data spotřeby, oplachovat maso v octové vodě apod., aby uspokojili své zákazníky.

Přesně!