No já nevím, anglická wiki tvrdí cosi o termodynamickém limitu 37 %, ale schválně zapátrám. Takový motor by musel mít poloviční spotřebu oproti atmosferickému a takový jsem ještě neviděl...

Kdo si vůbec dokáže představit, svět bez aut na fosilní paliva? Jezdili by jen elektromobily. Výroba elektřiny a baterií by byla ekologičtější, než rafinace ropy a olejů. Elektromobily je nemají ani v motoru, ani v převodovkách. Smradu by rozhodně ubylo. Místo brzdění by se rekuperovalo. Elektřina se dá získat i mimo zásuvky, ND by se vyráběly méně, elektromobil je jednoduchá záležitost na výrobu. A je toho více. Ale co je nejdůležitější, krásně tichý a jezdí parádně.

To záleží jak tu elektřinu vyrobíte. Jen pro nahrazení energie z ropy (3.5 * 10^17 J ročně) byste potřeboval při 10 hodinách denně a 365 dnech a 1000 W na m2 95 890 km2 plochy fotovoltaických panelů.... ale ČR má rozlohu jen 78 867 km2, takže tudy cesta nevede (a potřebujeme nahradit i uhlí a plyn).

Takže jedinou cestou je stavět další jaderné elektrárny - minimálně jeden Temelín v každém kraji. Tj. při životnosti 30 - 50 let to znamená otevírat každé dva až tři roky novou nebo rekonstruovanou jadernou elektrárnu.  Pokud jste pro, ok, bude to sice drahé, ale půjde to. Pokud jste proti, pak těch JE postavíme jen 7, a veškerou osobní dopravu nahradíme hromadnou. Je to jen otázkou volby...

Elektromobily, elektromobily. Nebyly by takové řasové baterie spíš vhodné jako vyrovnávací baterie k větrným elektrárnám? Je na světě dost míst s obrovským potenciálem energie z proudícího větru, potíž je v neregulovatelnosti. Zařiďte levné aku o velké kapacitě a z větru se stane úžasný zdroj.

Problém není v neregulovatelnosti, ta je (směrem dolů) MNOHEM lehčí než u jaderných nebo uhelných elektráren. Problém je, že výroba nepodléhá centrálnímu plánování a tomu jak si kdo usmyslí.

Ale těmi bateriemi nestrašte, na co by potom diskusní kverulanti nadávali. Navíc pro tyhle aplikace potřebujete v zásadě odlišný typ baterií. Pro auta potřebujete fajnové baterky s co nejvyšší hustotou energie a schopností rychlého nabíjení a vybíjení. Životnost stačí cca 10 let. Pro gridové aplikace není hustota energie až tak podstatná (třeba přečerpávačky ji mají dost bídnou), klíčová je zde cena (co nejlevnější) a životnost (aspoň 20 let).

Takže abych to schrnul. Zase nic opravdu použitelného pro delší ježdění. Na delší trasi místo hliníkové 100kg těžké baterie, co skoro nic nevydrží raději hodím do kufru 10kW centrálu.

stará pravda D.Carnegiho (snad mám to jméno dobře) zní, zbohatnete na prodeji vzdušných balónů. Lidé jsou snílci. A je to tu. V elektromobilu bych chtěl trčet v únoru na ucpané D1.....chybělo by mi to odpadní teplo zpropadené ropy.

a v červenci?

Promiňte moji skepsi, ale elektromobil byl veřejnosti představen v roce 1835. V roce 1895 postavil jeden v ČR i František Křižík. V roce 1905 ujel v továrně vyráběný elektromobil 200 km na jedno nabití. A v roce 1908 začal Ford vyrábět svůj Ford T, a odeslal tak 20 let starým spalovacím motorem elektromobil s 80ti lety náskoku do propadliště dějin. Je rok 2014, a zhruba 20krát ročně slyšíme o neskutečném průlomu, který z toho udělá použitelné vozidlo.

Je to skutečně tak průlomové? Je ta technologie tak replikovatelná, aby šla vyrábět v milionech kusů denně? Bude to stále tak levné aby to bylo použitelné? Nebo je to jen jeden z mnoha generických výkřiků?

Nafta nebo benzín obsahuje v jednotce hmotnosti 100x vyšší energii než akumulátor. A uložená energie neklesá s teplotou, zvládne utáhnout i klimatizaci,.. takže je jasné proč.

Myslím, že v elektrické dopravě je opravdu budoucnost, a s tím, jak bude klesat těžba ropy (a je jedno kdy), bude růst podíl elektrické dopravy.

Budou to vlaky, trolejbusy, metro, tramvaj, metrotramvaj.... individální doprava (a všechny ty automobilky a spol) postupně skončí.

Výjimkou budou speciály pro policii, hasiče, sanitky atd., ale to bude asi tak všechno (uhlovodíky nebo vodík se dají vyrábět v určitém omezeném množství, ale určitě ne v rozsahu jak je spotřebováváme dnes).

Automobilky to samozřejmě velmi dobře vědí, proto si připravují půdu a snaží se za každou cenu udržet na trhu - prolobovat zákony, zblbnout lidi,... ale aut tu máme tolik právě proto, že se automobilkám podažilo zlikvidovat veřejnou dopravu (a nepište mi tu že to není pravda, podívejte se jak se vyvíjela a kam směřuje dopravní obslužnost - lidi na vesnicích byli donuceni mít min. 2 auta v každém baráku, a to naprosto zbytečně, kdyby jezdily autobusy....).

A ještě poznámka k jaderné fůzi - není to věespasitelné, výsledkem bude, pokud lidstvo nebude rozumné, ohromný zásah do energetické bilance Země. Takže budou platit stejná omezení na emise tepla jako dnes platí na emise CO2 - a elektřina nebude nikdy zadarmo.

No já vám nevím, furt se říká, jak jsou elektroauta ekologická. Ale kdo někdy viděl výrobu baterií, natož jejich likvidaci, musí se chytat za hlavu. Baterie je ve své podstatě velmi neefektivní zdroj. Více se mi líbí vodíkový pohon.

Líbit se vám může, ale u vodíku jsou problémy jednak se skladováním, ale hlavně s jeho výrobou. Elektrolýza je energeticky poměrně náročná, takže průmyslově se vodík získává v potřebných množstvích ze zemního plynu. Takže je to v zásadě asi stejně "ekologické" jako elektromobil: sice se z toho nečoudí, ale jen proto že ten čoud jde z továrny jinde.

Spousty renomovaných a vědeckých publikací křičelo desítky let do světa , že ve špenátu je spousty železa.

Ty řasy nevím, ale ty vzduch-hliníkové "baterky" by byly ideální range extender do elektromobilu. Normálních každodenních <50km by se jezdilo na Li-ion a těch několik málo dlouhých štrek ročně by pokryl ten článek. Když by se doplňování udělalo formou standardizovaných 10kg "patron", které není problém prodávat v každé sámošce, tak by to při rozumné ceně nemělo chybu.

Pro chytrolíny dodávám, že Al-air článek má kapacitu asi 8 kWh/kg (tj. asi 2/3 benzínu), ale elektromotor má asi 3-4x vyšší účinnost než spalovák + převodovka. Zoxidovaný hlíník by se potom dal snadno "nabít" v hlíníkárně a dodávám, že to je třetí nejběžnější prvek zemské kůry.

To je všechno úžasné. Jenom jedna věc mi vrtá hlavou. Platí zákon zachování energie nebo ne? Pokud platí a baterie mají úžasnou kapacitu třeba 800 kWh, což by mělo stačit na dojezd čtyř tisíc kilometrů, tak při jisté účinnosti nabíjení se dostanu na 1000 kWh, které samozřejmě mustím zaplatit. Tzn. zaplatím cca.  při současných cenách asi 5000 za 4000 kilometrů, což znamená, že zaplatím 1,2 Kč na kilometr. Pokud to srovnám s naftákem, u kteréhu při novém, úsporném modelu se dá dostat na 1,8 Kč na kilometr tak je to fajn, ale jen za předpokladu, že nepočítám dan a ta je cca. 50%, takže skutečná cena je 0,9 Kč. na kilometr, oproti 1,2 Kč u elektromobilů, takže elektromobily jakékoliv zvyšování kapacity nečiní automaticky konkurenceschopné, neboť pokud by se rozšířily, stát by je jakkoli zdanil. Samozřejmě jiná věc je ekologie. Dokážu si ovšem představit, že např. klesne hmotnost automobilu, klesne cena energie, budou na to speciální elektroauto sazby atd. atd. prostě nechci se tomu jen vysmívat, šanci to určitě má.

Takže dobrý článek, ale nemohli byste ještě doplnit srovnání v Kč. na kilometr a konkurenceschopnost oproti konvenčním. Trošku by to sundalo růžové brýle napovědělo o praktičnosti těchto technologií.

Jenže naftu si z prstu nevycucáte, kdežto elektřinu možná ano. Pokud na střechu garáže například umístíte solární panely, případně u chaty postavíte MALÝ větrník, tak můžete při troše štěstí můžete mít třeba 200km "zadarmo" (prosím nebrat doslova, čísla jsem si právě vycucal z prstu)...