V popisu fotogalerie je bohužel celá řada nepřesností. Na některé upozornili ostatní diskutující. Dále - registrace mopedů nebyly od roku 1991, jak tvrdí autor, ale až od roku 2002, od platnosti nového zákona. Všechny mopedy vyrobené před tímto rokem mají místo technického průkazu "Technické osvědčení neevidovaného motorového vozidla" a místo osvědčení o registraci, nebo chcete-li malého TP "Výpis technického osvědčení". Sám mám Manet Korado z roku 2000 s těmito doklady, bez RZ a registrace. Také na provozu bez akumulátoru není nic překvapivého, takto jezdí všechny starší motocykly s magnetoelektrickým zapalováním a nožním startováním.

Já jen pamatuji, že měla takový nepříjemný ječivý zvuk. Možná i kvůli tomu nebyla moc oblíbená. Jen škoda, že na fotkách je stará zničená a zrezivělá a ne nějaká citlivě zrestaurovaná.

Myslím, že moped Stadion, je starší než Jawetta a nikdy neměl motor od stejného výrobce, ale od Motor n.p. České Budějovice, první motor byl dokonce od firmy Sachs. Startování nebyl žádný proces, ale bezproblémový akt. Dekompresor se zavíral automaticky pružinou, otevíral se ručně páčkou v případě, že bylo potřeba motor zastavit, nebo prošlápnout a vyfouknout směs pokud se přechlastal. Jinak stačilo pustit benzín, případně zmáčknout tlačítko plováku a tak zvaně nacupovat, šlápnout a motor běžel.Nepotřeboval baterku, stejně jako spousta jiných v té době, vystačil si s magnetem. Jawetta jako taková moc populární nebyla a dokonce se vyrobila v menším počtu kusů jako Stadion model S11, později S21.

Jen bych malou opravu,Stadion byl S 11 a další typ byl S 22.

Já si myslím, že dekompresor se nemusel "zavírat", ale naopak se při vypnutí motoru "otevíral" a tím motor chcípnul - od toho se tomu říkalo "chcípátko".

V jednoduchosti je krása

Jednoduché, nepřeplácané zbytečnostmi...

I kdyby tento moped podléhal registraci, dělá se na něm TK jednou za 4 či 6 let (resp. u fichtla a simsona jsem ji dělal po 4 letech), nikoli po dvou letech uvedených u obrázku 2.

Bývávalo. Předpisy se mění.

Pekne. Jen mne prekvapila ta dalkova a potkavaci svetla. Babetta mela jen potkavaci. Starsi typ pak svitil asi jako pet svetlusek v lahvi od sodovky. Ale nejak jsem to neresil a ve dvanacti jsem si pripadal jako King of the Road, zvlast kdyz novejsi dvourychlostni typ vytahl (po rovince) 45 km/h (prakticky prvni kosmicka). Jizvy po spaleninach od vyfuku jsem mel neustale.

S Babetou se jezdilo na "Měsíc" a nebo hvězdy.

Světlo tam bylo jen o toho, aby vás ostatní na silnici v noci viděli o chvilku dřív, než bez světel.