.

Měl jsem ho jednou půjčený v roce 1991, byl jsem student. Měřím dva metry, hlavu jsem měl nakloněnou a řadil jsem pod kolenem. Když jsem to rozdráždil na 80 km/h, uletělo tomu vnější zpětné zrcátko. A než jsem našel to startování.... Neřekli mi to :-) Když si vzpomenu, jak jsem v tom seděl, nemůžu souhlasit s pánem, říkajícím v článku, že je to plnohodnotné rodinné auto, protože by asi opravdu bylo lepší vyndat přední sedadlo, takže by se rodina neměla kde vmáčknout...

Měl jsem 1964 z Německa dovezený Fiat 500 Familiare, technicky shodné auto. S těmi sedačkami jsme neměli problém, auto uvezlo nás a dvě děti bez problémů a spotřeba kolem 5 litrů. Problém byla ale olejová pumpa, z jednoho zubu se jí ulomil asi 2 mm velký kousek a pumpu zablokoval. Očesal tím kolečko na vačkové hřídeli. Kolečka do pumpy naštěstí pasovala z Fiata 600, musela se jenom o kousíček stočit, na vačkovou hřídel jsme vyrobili nový ozubený věnec, nitridovali a nalisovali hydraulicky. Potom motůrek opět běžel. Jenom se nám časem vytrhl závit svíčky z hliníkové hlavy, dali jsme tlustší, 18 mm  starobylou svíci a zase to jelo.

Myslím, že to jsou typické vzpomínky majitelů Fiatů- auta stále něco měla, ale dala se šikovnýma rukama zase zprovoznit.

Vzpomínám, jak jsme plně naložení na dvojku zdolávali stoupání za Zlotym Stokem na silnici do Nysy v Polsku. Tempo 30, ale dojeli jsme!

No jo, hliníková hlava Mě z ní zase upadl výfuk. Jak se může závit v hlavě zničit, to nepochopím, ale stalo se.

Na to auto byly fantasticky levné díly, levnější než na škodovku. A všude bylo spousta místa, konektory přístrojovky přístupné z kufru, pod autem rovnou táhla od všeho.. Dobře se to opravovalo, ale poněkud často.

Jako fíra jsem jezdil na trati Žilina - Blava, fascinovalo mě když v létě Poláci po souběžné komunikaci I.třídy jeli z "Maluchem" na jih na dovolenou a za tímto vozítkem vlekli velký přívěs , většinou tvořili kolonu z více takovýchto "souprav" !