- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
"Voní letitá kůže, kov, škvařící se olej, namáhaná spojka, spálený benzin. Prý skousne i ten dnešní, pančovaný různými biosložkami a aditivy, vypije ho kolem deseti litrů na sto - najet je trvá ale docela dlouho."
- no on ten dnešní benzín je něco o dost kvalitnějšího než ten rafinérní odpad z počátku století. Kdybyste tehdejší neaditivovaný benzín s oktanovým číslem 50 dal do dnešního auta, ujedete stěží pár set metrů. Naopak dnešní kvalitní benzíny a oleje těmto starým autům, stavěným na tehdejší srágory, nevadí - s výjimkou nutnosti přidávat další aditiva, nahrazující olovo pro motory vyrobené ve 20. až 80. letech.
lidi hlavne pred 100 lety netusili, ze jizda autem se stane nutnym kazdodenim zlem.
Před nějakými 150 lety nebyl automobil. To ale neznamená, že siniční doprava neexistovala. Po ulicích jezdily povozy tažené koňmi či voly, občas se někdo vezl v sedle. Také se někdy stalo, že se potah splašil a řitil se ulicí, nejednou u toho přišli lidé o život. Ale co bylo horší - když takhle v parném létě trochu zapršelo, ale málo na to, aby to ulice spláchlo, to pak byla rychna neboli smrad. Každodenním zlem bylo šmajdat pěšky ve hnoji. Ne každý měl boty a očkování proti tetanu ještě nebylo známo.
Chci se s ním svézt! Prosím!