Západní Čechy Silná divadelní tradice není výsadou pouze pro západočeskou metropoli, kde nejprve počátkem minulého století našlo útočiště německé divadlo a v roce 1865 i divadlo české. Pro doplnění - profesionální plzeňské loutkové Divadlo Alfa vzniklo až v první polovině šedesátých let dvacátého století. Mimochodem, s jeho počátky je spjato například jméno scénografa Petra Matáska, autora výpravy k ostravské inscenaci Romance pro křídlovku, která zahájí letošní ročník festivalu Divadlo. Thálie pevně zakořenila také kupříkladu v Chebu, kde byla už roku 1442 k vidění hra Chebská. Délka kusu suverénně válcuje tříapůlhodinové představení Divadelník pražského Divadla Na zábradlí - hra totiž trvala tři dny, zachovalo se z ní 8312 veršů a patří ke světovým unikátům. V roli sponzora na sebe v Chebu upozornil roku 1779 císař Josef II., který věnoval stálému divadlu sídlícímu v patricijském domě Vetterlů celých čtyřiadvacet dukátů. Je třeba připomenout, že se chebské divadlo zachovalo v době normalizace mateřsky k významným českým tvůrcům. V Chebu tehdy působili například dramaturg Milan Klíma, režiséři Evald Schorm, Jan Kačer či Jan Grossman. Divadlo předloni vyhořelo, vloni znovu slavně otevřelo brány a letos v červenci chebští radní rozhodli o jeho sloučení s městským kulturním střediskem. Do života se letos vrátilo po pěti letech rekonstrukce Městské divadlo v Karlových Varech, které bude nyní nabízet kombinaci repertoáru stálého souboru a dovážených inscenací. Karlovarské scéně je sto třináct let, ale první divadlo z prken, rákosí a malty lázně získaly už v roce 1717. Objekt si už místní publikum pamatovat nemůže, ale určitě nezapomene na charismatickou osobnost, která v 70. a 80. letech okouzlovala karlovarské diváky hereckým umem, nezapomenutelným hlasem a legendární větou: "Já jsem český herec Gustav Opočenský." Na slavné herce vzpomínají i ochotníci v Třemošné nedaleko Plzně, kde za úplatu v podobě domácí husy hostoval v padesátých letech Jaroslav Vojta coby Vávra a kde s pietou opatrují fotografie dalších účinkujících zvučných jmen, jako je například Otýlie Beníšková. Ta si v Třemošné zahrála Maryšu. Trumfová esa tahají z rukávu i na pohled skromné Klatovy, kde působil kazatel Jan Čapek, autor jedné z nejdramatičtějších českých písní - Ktož sú boží bojovníci. Klatované se také mohou pochlubit scénou na jednosezonní použití - Pošumavským oblastním divadlem, které hrálo od podzimu 1946 do léta roku 1947. Co je pro západočeskou divadelní scénu charakteristické? Určitě tradice čtyřsouborového plzeňského divadla, zatím pořád ještě působení dvou stálých činoherních souborů v Chebu a Karlových Varech, slušný počet lázeňských a zájezdních scén, poměrně velké množství ochotnických a amatérských souborů a absence experimentální scény, která by se svojí nabídkou výrazně odlišovala od repertoáru ostatních divadel v regionu.
9. října 1999
