Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Předpisy platí i pro chodce. Přednost mají jen v mezích rozumu a fyziky

aktualizováno 
Chodci jsou nejslabším článkem silničního provozu a nejvíce riskují. BESIP varuje před přecházením silnic a železničních kolejí mimo přechody, kde chodci často umírají. Polovina pěších pak umírá při nehodách v noci, protože řidiči je nevidí. Větší bezpečí přináší únorové nařízení nosit reflexní prvky.

Jen za duben letošního roku zemřelo na českých silnicích deset chodců. V prvním květnovém týdnu pak další dva. Podle odborníků si chodci, lidé na kolečkových bruslích či lyžích nebo na vozítkách segway často neuvědomují, jak moc riskují.

Novelizace zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu přikazuje chodcům od 20. února tohoto roku nosit ve tmě reflexní prvky (více čtěte zde). Podle šéfa BESIPu Martina Faráře je tato novinka velmi užitečná, i když mnohým lidem se do nákupu odrazek a reflexních pásků možná nechce. „Jde o to, aby se zmenšilo riziko srážky s autem či motocyklem na místech, kde by chodec nemusel být na silnici včas pro řidiče vidět,“ míní Farář.

Dráha zastavení auta

(Sčítá se brzdná dráha vozu a reakční dráha, tedy metry, které auto ujede, než řidič stačí zareagovat)

  • suchá silnice

50 km/h - 28 m
60km/h - 37 m
80 km/h - 57 m

  • mokrá silnice

50 km/h - 33 m
60 km/h - 45 m
80 km/h - 71 m

  • Náledí

50 km/h - 78 m
60 km/h - 110 m
80 km/h - 187 m

Reflexní prvky totiž řidič na neosvětlené silnici rozpozná i z dvou set metrů, zatímco chodce v tmavém oblečení bez reflexních částí nemusí člověk za volantem do poslední chvíle vůbec zaregistrovat. „Jde tedy nejen o naplnění litery zákona, ale hlavně o přežití,“ upozornil šéf BESIPu.

Ze stejných důvodů také platí, že by se měl chodec pohybovat po levé straně silnice. Auta pak vidí přijíždět přímo proti sobě a má větší šanci na ně zareagovat, než kdyby je měl v zádech. Člověk, který jde po silnici, zkrátka musí vidět, ale zároveň být viděn.

Ruleta, ve které jde o život

V poslední době se opakují smrtelné nehody chodců na železničních přejezdech, protože pěší si chtějí zkrátit cestu i čas chůze a nerespektují sklopené závory. „To samé platí pro přebíhání dálnice. Most přes dálnici je třeba daleko, bydliště nebo obchod, do kterého člověk jde, hned na druhé straně. Ale auta se řítí vysokou rychlostí a řidiči navíc podobnou překážku nečekají. V této ruletě jde opravdu o život,“ varuje Martin Farář.

Připomněl, že pokud vede kolem silnice chodník, musí jej chodci použít. A pokud jdou pěší po silnici bez chodníků, nikdy by neměli jít více než dva vedle sebe. Při snížené viditelnosti, zvýšeném provozu nebo na nebezpečných místech smějí jít chodci pouze za sebou.

Přednost na přechodech není absolutní

Bezpečně lze přejít silnici přes přechod, kde mají chodci přednost. Ale ani toto pravidlo neplatí vždy. Ve městech musí dát chodec přednost tramvaji nebo vozidlům s právem přednosti v jízdě se zapnutým majáčkem. Hloupost pak je vběhnout do dráhy příliš rozjetému autu a předpokládat, že zvládne zabrzdit.

Závislost typu povrchu a délky brzdné dráhy

Tabulka ukazuje zvyšující se koeficient nárůstu brzdné dráhy

  • Suchý beton 1
  • Suchý asfalt 1,3 (tedy 1,3násobek brzdné dráhy suchého betonu)
  • Suchá dlažba 1,4
  • Mokrý beton 1,5
  • Mokrý asfalt 1,8
  • Mokrá dlažba 2,6
  • Sníh 3,3
  • Náledí při -20°C 5,6
  • Náledí při -10°C 7,6
  • Náledí při 0°C 10,3

„I když přednost chodců platí, je potřeba se nejprve rozhlédnout, vyhodnotit situaci, a teprve potom, když nebezpečí nehrozí, vstoupit do vozovky. Spoléhat se, že řidič dokáže včas zastavit, není na místě. Brzdná dráha auta se proměňuje v závislosti na reakci řidiče, rychlosti, technickém stavu vozidla, stáří a kvalitě pneumatik a stavu vozovky - zda je suchá, mokrá, nebo dokonce namrzlá,“ upozornil Farář s tím, že chodec tyto aspekty neumí správně vyhodnotit.

Pokud nedokážete odhadnout, jako daleko od vás auto je, BESIP radí užitečnou pomůcku: ve městě je vzdálenost mezi pouličním osvětlením 25 metrů, mimo město se pak můžete řídit vzdáleností mezi patníky, která je 50 metrů. Statistiky ukazují, že horší odhad mají děti a senioři, pro ně by proto měla opatrnost na ulicích a silnicích platit dvojnásob.

Známá pravidla, která se ignorují

Přechod musí pěší použít vždy, když je od něj vzdálen do padesáti metrů. Na přechodech se pak chodí vpravo a mimo něj je nutné přecházet silnici co nejrychleji a nejkratší možnou cestou. Přechod nemusí člověk odsprintovat, ale nemá se ani bezdůvodně zastavovat nebo se tam zdržovat delší dobu. Přinejmenším lehkovážné je pak ignorovat zábradlí a jiné zábrany mezi silnicí a chodníky. Přeskakování či přelézání zábradlí může být fajn adrenalinem, ale to neodděluje silnici a chodník jen tak pro nic za nic.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.