Směrnice umožňuje, aby si členské státy mohly vyměňovat údaje o registracích vozidel v souvislosti s osmi dopravními přestupky, jako jsou řízení v opilosti, jízda na červenou, telefonování za jízdy a podobně.
Evropská komise ji v roce 2008 navrhla na základě svých pravomocí souvisejících s bezpečností dopravy. Členské země a Evropský parlament však nakonec v roce 2011 ve směrnici jako právní základ použili kompetence v oblasti policejní spolupráce. Na evropský soud se kvůli tomu obrátila sama Evropská komise.
Podle soudu je však cílem a smyslem právní normy posílení bezpečnosti dopravy. "Opatření týkající se zlepšování bezpečnosti na silnicích patří do dopravní politiky. Soud proto došel k závěru, že s ohledem na svůj cíl i obsah je směrnice opatřením, které má zajistit vyšší bezpečnost silničního provozu, a proto měla být přijata na tomto základě," upozornil soud.
Cíle evropské policejní spolupráce se podle soudu týkají především spolupráce v otázkách, jako jsou udělování azylu, imigrace, ochrana vnějších hranic nebo boj se zločinností, rasismem a xenofobií.
Ale protože by zrušení směrnice bez náhrady mohlo mít negativní dopady na evropskou dopravní politiku a protože unijní země měly směrnici ve svém právu aplikovat nejpozději v listopadu loňského roku, rozhodl soud, že pravidla a postupy ze směrnice budou platit ještě nejvýše rok. Za tu dobu musí unie připravit směrnici novou, tentokrát na správném právním základě.
