Dovozu jetých pneumatik prakticky nic nebrání

- Už roky není dne, kdy by na velkých česko-německých hraničních přechodech nezaznamenali auto s nákladem jetých pneumatik. Jistěže jejich dovozce jede směrem z Německa. Někdy má pár plášťů, zatímco v jiném voze s vlekem sedí chlapíků hned několik a každý z nich se hlásí třeba k desítce starších gum.

"Pro nás je důležité, jak člověk dovážené zboží deklaruje," řekl vedoucí referátu řízení Celního úřadu ve Folmavě Milan Obdržálek. "Pokud konstatuje, že starší pneumatiky veze pro svou potřebu a nemá jich tolik, aby to zpochybnil, tak se zpravidla vejde do bezcelního šestitisícového limitu. Celníky může zajímat jen to, zda pneumatiky nemají trhliny nebo jiná poškození a dezén je vysoký nejméně 1,6 milimetru v případě automobilových a milimetrový u motocyklových a tříkolkových plášťů." Doplnil, že čtyřmilimetrový dezén by v duchu platných předpisů celníci vyžadovali, pokud by dovozce přiznal, že automobilové pneumatiky dováží k dalšímu prodeji. "To se ale prakticky nestává," upřesnil Milan Obdržálek. Překupníci rovněž nepřiznávají, že by pláště vezli k protektorování. K tomu by totiž museli mít zvláštní povolení.
Německé zdroje jetých pneumatik pro tuzemské autobazary, vrakoviště a pneuservisy jsou pro zákazníka obvykle neidentifikovatelné. U plášťů, jež v nabídce překupníků převažují a s bídou mají minimálně 1,6milimetrový dezén, se lze domnívat, že se jedná o odpad, který rád německý obchodník s pneumatikami "prodá" třeba za pouhou marku. Ne že by ji potřeboval, jde mu jen o doklad, jak s odpadem naložil.
Mylná je iluze, že Němci jsou rozhazovační a pláště u svých vozů mění bezdůvodně. "V Německu lze pneumatiky využívat - jako v tuzemsku - až do 1,6 milimetru hloubky dezénu," řekl šéf homologace pneumatik v Institutu gumárenské technologie a testování ve Zlíně Rudolf Mačák. "Pokud německý řidič plášť mění výrazně dřív, než mu předpisy ukládají, má k tomu zpravidla dobrý důvod: guma je třeba proražená či jinak poškozená."
Zdejší obchodníci s jetými pneumatikami účtují za kus svého sortimentu od sta do tisíce korun. Plzeňský majitel pneuservisu, který nechce zveřejnit jméno, k tomu podotýká: "Nejlevnější jsou sjeté gumy vhodné už jen k protektorování, naopak nejdražší málo jeté značkové pneumatiky, demontované třeba z havarovaného auta, ovšem bez záruky. Plášť se čtyřmilimetrovým dezénem účtuji do pěti set korun. Současně odmítl podezření, že prodává německý odpad. "Když je pneumatika lepší a ještě využitelná, tak si za ni německý obchodník účtuje pět až deset marek," tvrdí podnikatel.
"Také jsem s jetými pneumatikami z Německa v začátcích svého podnikání pracoval, ale už jsem od toho ustoupil," přiznává majitel zavedeného plzeňského pneuservisu Stanislav Tolar. "Nemám se zbožím nejistého původu a kvality dobré zkušenosti. Když už si k nám zákazníci takové pláště přivezou k montáži, přijdeme často na to, že koupili gumy proražené či s boulemi. Zákazníkům zmíněné šetření nedoporučuji." Doplnil, že od každého milimetru dezénu pláště "lepší" značky může motorista očekávat zhruba deset tisíc kilometrů. Samozřejmě pokud je pneumatika bez závad.
"Já se s jetými pneumatikami od Němců setkávám v případech, kdy si u mne koupí a nechají namontovat nové pláště a staré rádi odloží," říká Václav Suchopár, majitel servisu v Hazlově na Chebsku. "Když chce někdo staré gumy na protektor, tak mu za stovku či dvě vyhovím, zvlášť když jsem je z německého auta jako nepoškozené sám demontoval. Jinak ale jeté gumy nedoporučuji. Jezdím automobilové závody a vím, jak důležitá je dobrá pneumatika."
Řada obchodníků tvrdí, že jeté pneumatiky v jejich nabídce pocházejí z automobilů z vrakovišť. "Vrakoviště jsem měl, něco plášťů mi zůstalo a rád je prodám," tvrdí Jindřich Vodička z firmy Auto-pneu v Horní Lukavici na Plzeňsku. "Za likvidaci na oficiální skládce bych platil od 28,50 do 75 korun za kus."
Ředitel karlovarského inspektorátu České obchodní inspekce Pavel Novák však připomíná: "Samostatně lze prodávat jen pláště s minimální hloubkou dezénové drážky tři milimetry pro dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyři milimetry pro automobily. Je to v zájmu kapsy i bezpečnosti motoristů."

Nákup jetých pneumatik má rizika i výhody

PRO
+ Nižší cena v průměru na milimetr dezénu ve srovnání s novými pneumatikami, pokud výrobek nezklame
+ Možnost získání pláště věhlasné značky za nižší cenu
+ Při zničení pneumatiky ze série na autě lze právě mezi jetými gumami najít náhradní plášť předepsaných parametrů (rozměr, konstrukce, dezén a značka)
+ Možnost levnějšího obutí vleku
+ Možnost levnějšího obutí rezervního kola

PROTI
- Riziko selhání pneumatiky v mezní, a tudíž nebezpečné situaci
- Obvykle neznámý původ a osud plášťů, které se mohou dříve či později po montáži na ráfky ukázat jako nepoužitelné
- Žádná záruka výrobce na jeté pneumatiky neznámého osudu
- Ne vždy se podaří v nabídce překupníků vyhledat jeté pneumatiky tak, aby svými parametry vyhověly platným předpisům
- Překupníci někdy u jetých pneumatik pro osobní auta prořezáváním prohlubují dezén, což je podle platných předpisů nepřípustné a hlavně nebezpečné
- Jeté pneumatiky záhadného původu a stavu mohou být na právě zakoupené ojetině

Minimální hloubka dezénu pneumatik v evropských zemích (mm)
Německo 1,6; 1,0 mopedy
Rakousko 1,6 osobní auta; 2,0 vozidla nad 3,5 tuny; 1,0 mopedy; radiální zimní 4 a diagonální zimní 5
Anglie 1,6; 1,0 motocykly a mopedy
Belgie 1,6; 1,0 mm mopedy
Dánsko 1,0 vozidla pod 3,5 tuny; 1,6 mm vozidla nad 3,5 tuny
Francie 1,6 osobní auta; 1,0 motocykly a mopedy
Maďarsko 1,0 osobní auta; 1,6 nákladní vozy s diskem do průměru 750 mm a 3 s diskem nad 750 mm
Itálie 1,6; 1,0 motocykly a 0,5 mopedy
Holandsko 1,6 vozy nad 3,5 tuny; pod 3,5 tuny nesmí být narušena kostra
Slovensko 1,0
Švédsko 1,6
Švýcarsko 1,6

Pramen: EVROPSKÁ TECHNICKÁ ORGANIZACE PNEUMATIK A RÁFKŮ_

Ministerstvo upřesnilo vyhlášku

"Na vozidle nesmějí být, s výjimkou nouzového dojetí, současně použity pneumatiky různých rozměrů a konstrukcí, pokud při schválení technické způsobilosti není stanoveno jinak. Na téže nápravě musí být používány pouze shodné pneumatiky," konstatuje vyhláška ministerstva dopravy 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Rovněž upřesňuje, že konstrukcí pneumatiky se rozumí konstrukce diagonální, radiální a smíšená. Shodnou pneumatikou se rozumí pneumatika stejného rozměru, konstrukce, druhu dezénu a značky. Druhem dezénu pneumatiky se rozumí dezén letní, zimní, terénní a univerzální.
"Redakční změnou vyhlášky však ministerstvo dopravy povolilo kombinaci pneumatik tak, že lze na vozidle současně využít pláště konstrukce STEEL a ALL STEEL - vpředu musí být pneumatiky STEEL a vzadu ALL STEEL," informoval vedoucí dopravního inspektorátu západočeského policejního ředitelství v Plzni Vladimír Toman. (hč)

Některé autobazary nebo vrakoviště nabízejí kvanty ojetých pneumatik, které však z valné většiny nesplňují požadovanou hloubku vzorku.