Méně je někdy více a „malá“ Ducati Multistrada to potvrzuje nejen prodejní cenou, ale v jistém smyslu i chováním.
Závody motocyklových výrobců o co nejvyšší výkon krocený zásahy elektronických asistentů narazily na finanční možnosti a očekávání zákazníků. V segmentu cestovně-silničních endur se proto objevila Ducati 950 a nevyhnutelně se jí hned začalo říkat „malá Multistrada“, protože jde o odvozený stroj od stejnojmenné dvanáctistovky. Ta se díky sportovnímu charakteru, dokonalému designu a maximálnímu výkonu 160 koní, ale i elektronickému podvozku a řadě funkcí převzatých od superbiků v minulých letech usadila na špičce segmentu cestovních endur.
Ducati Multistrada 950 v číslech
|
Jen málokterá motorka umí designem, výkonem a celkovým charakterem zprostředkovat tak strhující svezení jako velká Multistrada 1200. Nádherná italská mašina se umí zuřivě zakousnout do asfaltu a na rozbité okresce během chvíle dokáže jezdci odpojit všechny pojistky v hlavě. Sto šedesát koní už vyžaduje hodně zdatného a zkušeného řidiče i velkou dávku sebekontroly. Já osobně vím, že bych si ji do garáže asi nemohl pořídit. Sice bych ji tam strašně rád měl, ale do měsíce bych byl přinejmenším bez papírů.
Stejně tak i prodejní statistiky ukazují, že tak velký výkon a razantní jízdní projev už může řadu běžných zájemců o cestovní endura trochu odradit, nehledě k prodejní ceně přes půl milionu za model v plné výbavě.
Zato „malá“ Multistrada 950, to je něco jiného! Základ konstrukce a rám je převzatý od větší sestry, stejně jako nádherné křivky italského designu, který získal nejedno ocenění v designových soutěžích po celém světě. Prodejní cena 340 tisíc korun si sice vyžádala několik jednodušších řešení nebo levnějších plastů, ale základní tvary a další charakteristické rysy jako světlomet, přední kapotáže nebo plochý výfuk jsou pro oba modely shodné a laik je od sebe jen stěží rozezná. K tomu přispívá příhradový rám s motorem jako nosnou částí konstrukce, který je charakteristickým rysem téměř všech dnešních modelů Ducati.
Bližší prozkoumání odhalí kromě menšího motoru 950 také zavěšení zadního kola v klasické kyvné vidlici. Dvanáctistovka totiž má jednostranně zavěšené kolo a podvozek vybavený elektronicky regulovatelným odpružením, 950 má jen klasickou pružinu s hydraulickým nastavením předpětí. Také nabídka elektronických systémů je o něco chudší, nelze si přiobjednat aktivní odpružení ani náklonové ABS. Přesto ani zde nechybí kontrola trakce DCT s devíti stupni nastavení či standardní ABS. Jednodušší výbava se kromě příznivější ceny promítla i do nižší celkové hmotnosti o 5 kg.
Nejvíc nás samozřejmě zajímal motor. Jak obstojí pravoúhlý dvouválec s objemem 937 kubických centimetrů a maximálním výkonem 113 koní proti dvanáctistovkovému „bucharu“ větší sestry? Přeci jen úbytek 47 koní je dost...
Už po nastartování je znát střídmější zvuk menšího objemu, ale posaz a celkový dojem z motorky je nezaměnitelná Multistrada. Velké cestovní enduro s uvolněnou jízdní pozicí a dostatkem místa i pro nás dlouhány. Jen se musíme smířit s poměrně dost pokrčenýma nohama. Plně digitální přístrojovka umožňuje několik režimů nastavení údajů, vše se obsluhuje pohodlně levým palcem přímo na řídítku, plexištít není elektricky výškově stavitelný, to už bychom za tyhle peníze chtěli moc. Na přístrojovce ale nechybí ukazatel zařazeného rychlostního stupně.
Řadím jedničku a je znát, že levačka pracuje s klasickou lankovou spojkou místo hydraulické, jakou má dvanáctistovka. V-twin s desmodromickými rozvody má plynulý nástup a od 3 tisíc otáček slušně zatahuje až do 9500. V nabídce na displeji si i za jízdy můžete navolit jeden z režimů vstřikování Sport či Touring, které se liší jen citlivostí na povely plynové rukojeti, nebo režimy Urban či Enduro určené na kluzčí povrchy.
Ty omezí točivý moment i maximální výkon na 75 koní a zvýší citlivost kontroly trakce. Motor má dost síly na hodně svižné tempo, vzorově vytáhne stroj z každé zatáčky a předjíždění je samozřejmá a bezpečná věc. Jenže co naplat, chybí tady ten zuřivý příval energie, který po otočení plynové rukojeti nadoraz dokázal u dvanáctistovky zvedat přední kolo nad asfalt někdy i na čtyřku. Zkrátka a dobře, velká Multistrada 1200 má šťávu, a ta u devětsetpadesátky občas trochu chybí.
Jenže ono je to na druhou stranu i výhoda, protože s touhle mašinou se dá i na běžných silnicích využívat plný výkon motoru a užívat si jeho vytáčení až do horního pásma. A to lze s velkou Multistradou doporučit zkoušet jen na okruhu nebo jen v rukou hodně vyježděných mazáků.
Devětsetpadesátku v pohodě zvládnou i středně zkušení jezdci a při běžném tempu v rámci povolených rychlostních limitů s ní dokonce může být větší zábava než s razantní dvanáctistovkou. Jak ale naložíte spolujezdce, dynamika jízdy jde znatelně dolů a vy přece jen zatoužíte po dvanáctistovce, která si přidané zátěže spolujezdce skoro nevšimne.
Ducati Multistrada 950. Devatenáctipalcové přední kolo dává příjemnou odezvu i při výletech mimo asfalt.
Multistrada 950 má vepředu 19" kolo, a to společně s vzpřímenou jízdní pozicí slibuje přijatelné chování na polňačkách a výjezdech do lehkého terénu. Přestože v nabídce je i výbava OffRoad s chráničem motoru a padacími rámy, doménou tohoto modelu je přesto hlavně asfalt. S provozní hmotností 227 kg a směrovkami odvážně integrovanými do krytů rukou prostě do terénu vyjedete jen opravdu výjimečně.
Motorka zvládne s grácií přeplout rozbité silničky a odfiltrovat nerovný povrch, až na větších dírách se projeví limity odpružení. V zatáčkách si drží zvolenou stopu a je možná až trochu moc hodná a intuitivní, u Ducati je člověk přece jen tak trochu zvyklý, že to nepůjde samo a jezdec bude muset zatáčet víc tělem a průjezd zatáčkou si zasloužit.
Když trochu přitlačíte na pilu a zrychlíte tempo, přední vidlice Kayaba působí trochu měkčím a houpavějším dojmem a chce to si trochu pohrát s nastavením a přitvrdit. To se vyplatí i kvůli poměrně razantnímu záběru přední radiální brzdy, která byla u testovaného stroje na turistickou jízdu možná až moc velký „pruďas“ a snesla by progresivnější nástup. Naopak příjemně překvapila spotřeba, při svižném tempu si Multistrada řekla jen o 5,8 litrů na sto a slibovaný dojezd na nádrž 350 km je v této třídě obvyklá hodnota.
Kdo se projel na velké Multistradě 1200, asi bude postrádat elektricky nastavitelný semiaktivní podvozek, výškově stavitelný plexištít, barevný displej, bezklíčové zapalování nebo výškově nastavitelné sedlo, ale více než stotisícový rozdíl v ceně za to stojí.
S „malou“ Multistradou 950 sice nezažijete takové přívaly adrenalinu, ale je to mnohem větší univerzál a třeba při každodenním proplétání v městském provozu může být podstatně příjemnější společnice. Troufnu si odhadnout, že kdyby se výrobci podařilo dostat cenu pod tři sta tisíc, bude se prodávat jako housky na krámě. Jenže Ducati je prémiová značka, která neusiluje o masové prodeje a svoji image i kvalitu nechá odpovídajícím způsobem zaplatit.
Ducati Multistrada 950. Světlomet složený ze čtyř světel vypadá agresivně a je hlavním tahákem celého designu.
