Nejkrásnější letošní dvoukolová premiéra: italský floutek od Ducati

  • 12
Tato ducati s vizáží drzého floutka navazuje na dlouhé tradice rodiny italských scramblerů. Dokazují to nedbale elegantní vzhled, vysoký zdvih tlumičů, jeden budík na širokých řídítkách a zubaté gumy. A na bocích nádrže v retro stylu nesou panely v barvě zašlého hliníku původní logo z roku 1962.

Kořeny mašin s tímto zvláštním jménem sahají do Anglie konce 20. let minulého století. V té době vznikly motocyklové závody nazývané scramble, ve kterých bylo jediným cílem i pravidlem zároveň přepravit se z bodu A do bodu B v co nejkratším čase. Základem úspěchu tedy bylo jet co nejrychleji cestou necestou. Přirozenou potřebou se samozřejmě různé terénní úpravy motorek.

Ducati Scrambler na autosalonu v Paříži

Dnešní terminologií „městská endura“ se později v šedesátých letech stala symbolem nespoutané svobody, kterou nelze nalézt nikde jinde, než v sedle motorky. 

Ducati Scrambler v číslech

  • motor: dvouválec, 803 ccm, desmodromický rozvod, dva ventily na válec, chlazení vzduchem
  • max. výkon: 55 kW (75 k) při 8 250 ot/min
  • max. točivý moment: 68 Nm při 5,750 ot/min
  • přední/zadní pneu: Pirelli MT 60 RS 110/80 ZR18 / 180/55 ZR17
  • přední brzda: 330 mm, čtyřpístkový brzdič
  • zadní brzda: 245 mm jednopístkový plovoucí brzdič
  • rozvor: 1 445 mm
  • objem nádrže: 13.5 l 
  • suchá hmotnost: 170 kg
  • výška sedla: 790 mm, za příplatek nižší sedlo 770 mm
  • délka/šířka/výška: 2100/845/1150 mm

Scramblery poskytovaly možnost divoké jízdy městem i příležitost vybít adrenalin v písečných dunách na pobřeží oceánu nebo travnatých pastvinách na venkově. V tom čase vznikly v zámoří první uzavřené okruhy v kalifornské poušti a scramble se pomalu začal měnit v motokros.

Soudě podle vzhledu se Ducati návrat ztraceného syna podařil ve velkém stylu. Základem je výkonný motor. Vše ostatní je omezeno na nezbytné minimum. 

V trubkovém rámu je zavěšen dvouválcový vzduchem a olejem chlazený motor o obsahu 803 kubických centimetrů. Odvod výfukových plynů je svěřen stylovým svodům zakončeným tučnou, krátkou a šikmo seseknutou koncovkou.

Nádrž s objemem 13,5 litru navazuje na ploché retro sedlo s příčným žebrováním. Přední část motorky zdobí kromě upside down vidlice osmnáctipalcové kolo s masivním 330mm brzdovým kotoučem, do kterého se zakusuje radiální čtyřpístové Brembo, ve standardu vybavené systémem ABS.

Na levém boku zdobí scramblera zadní nastavitelná pružící jednotka Kayaba, která se opírá do banánové hliníkové vidlice. Závanem moderní doby jsou LED koncové světlo, do jednoduchého budíku zastavěný LCD palubní štít, úložný prostor vybavený USB zásuvkou pod sedlem nebo ledkový kruh lemující přední světlomet se skleněnou optikou. Motorka bude dostupná v retro designu „žlutá 62“ a samozřejmě Ducati rudá.

Nezajímavé rozhodně nejsou ani další varianty scramblera. Za zmínku stojí zejména hodně vydařená drátěná kola u verzí Classic a Urban Enduro. Klasika zdobí hliníkové nelakované retro blatníky, světlomet endura si pak svítí na cestu přes jemnou drátěnou mřížku. Obě verze mají sedlo vyvedeno v hodně stylové hnědé kožence.