Někteří mají v tomto ohledu jasno. Například účastník internetové diskuse skrývající se pod přezdívkou "xmolly", píše: "... že bych odebral všem osobám starší 70 let řidičák.... Už jen proto, že hůře reagují, vidí, mají špatný zdravotní stav atd. a nejhorší je, že si to mnoho z nich neuvědomuje. Taky jezdí třeba 50 mimo obec (říkají, že jedou bezpečně), ba naopak vytvářejí kolony nervozních řidičů, kteří se snaží dědulu předjet a vznikají tak dále nebezpečnější situace...."
Opačný názor má Václav Špička z Autoklubu České republiky: "Myslím si, že samotný vyšší věk nehraje tu nejvýznamnější roli. Pomalejší reakce a horší zrak a sluch starších lidí bývají u nich kompenzovány zkušeností, opatrností. Starší řidiči mnohem méně riskují a nemají potřebu se předvádět."
|
Policie obvinila osmasedmdesátiletého řidiče z Ostravy, který srazil v trabantu na přechodu ve Frenštátu pod Radhoštěm dvě desetileté děti. Důchodce je obviněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, hrozí mu až pět let vězení nebo peněžitý trest...více ZDE |
Zjistí lékaři skutečný zdravotní stav?
Václav Špička říká, že Schopnost člověka zúčastnit se silničního provozu jako řidič může posoudit jenom lékař.
"Otázkou je, jak probíhají povinné prohlídky starších řidičů (v 60, 65 a 68 letech, a pak vždy po dvou letech) - tedy pokud na tyto prohlídky vůbec chodí. Lze předpokládat, že prohlídky většinou nezahrnují psychologické vyšetření, že lékař často nezjišťuje, zda starší řidič je schopen dostatečně rychle reagovat a rovněž není vyloučeno, že nebere v úvahu nemoci, které by mohly ovlivnit schopnost řídit motorové vozidlo (cukrovka, epilepsie aj.), právě tak jako léky, které řidič užívá a které by mohly mít vliv na jeho schopnosti," uvádí Špička.
Věk ošálit nelze
"Přehled dopravní psychologie" autorů Štikara a Hoskovce cituje americkou studii z roku 1982: "Nebezpečí nehod u řidičů stoupá zejména po 65. roce. Relativně nejnižší podíl na nehodovosti mají řidiči zhruba mezi 35 a 45 lety."
Ze studií vyplývá, že s přibývajícími lety se snižuje výkonnost smyslů. Starší řidič za volantem hůře vidí, hůře slyší, pomaleji reaguje a potřebuje více času k započetí nějakého úkonu.
Veteráni za volantem sice tyto nevýhody částečně kompenzují zkušeností, jsou za volantem ukázněnější, méně riskují a obecně jsou obezřetnější, ale s přibývajícími lety ovšem nezadržitelně klesá jejich schopnost učit se a zvládat řešit složité dopravní situace .
Zástupce autoklubu to lapidárně shrnuje: "Otázkou je, zda si člověk včas uvědomí, že ´už to není, jak to bývalo´, zda si uvědomí zhoršující se schopnost řídit vozidlo (i tomu by měly pomoci lékařské prohlídky). V běžném provozu se to neprojeví, případně je to znát na rychlosti a způsobu jízdy. Když však dojde k náročnější až kritické situaci, mohou ty zhoršené schopnosti přinést i tragické následky."
Veteráni za volanty veteránů
Zapomenout nelze ani na vozový park řidičů. Díky ekonomické "síle" důchodců nelze předpokládat, že by jejich garáže ukrývaly to nejnovější z moderní automobilové produkce. Nacházíme je spíše za volanty vozů "pyšnícími" se věkem jejich dětí a patřícími na vrakoviště, případně do inventáře technického muzea. Trabant osmasedmdesátiletého řidiče, který svůj stroj neubrzdil před dvojicí dětí, je toho důkazem.
Václav Špička k tomu říká: "Starší řidiči mívají starší vozy ("už to nestojí za to kupovat nové auto", anebo prostě na nové auto není dost peněz). No a starší typy aut mají horší vlastnosti než typy nové (jde o podvozek, účinnost brzd atd.)."
|
S přibývajícími lety ubývají síly a snižuje se výkonnost smyslů OČI: Starší lidé tak potřebují pro rozeznání předmětu větší o Snižuje se také schopnost vidění za soumraku. V tomto případě nepomohou ani brýle. UŠI: POSTŘEH REAKCE: Starší lidé také potřebují více času na započetí a provedení nějakého pohybu. Potřebují také větší přestávky, než přejdou k další úvaze. Přehled dopravní psychologie; Jiří Štikar, Jiří Hoskovec; Univerzita Karlova; 1995 |
 Staří lidé za volantem |
