Vynechat prostřední sloupek a otevřít celý bok je lákavé a efektní. Jenže pak dorazí takové auto do sériové výroby a s parádním skvěle pohodlným nastupováním je konec.
Středový sloupek, tedy ten vedle řidiče a spolujezdce, v autohantýrce se mu říká B-sloupek, je totiž důležitým bezpečnostním prvkem, který chrání posádku při bočních nárazech. Je velmi tuhý, kromě ochrany při nárazu se také podílí na pevnosti celé karoserie.
Peugeot HX1 Metamorphosis
A designéři by se ho nejraději zbavili. Protože pár dveří otevírající se na boku auta od sebe je efektní a třeba pro nastupování dozadu i mnohem pohodlnější.
Vypořádali se s tím už konstruktéři japonské Mazdy. U parádního kupé RX-8 s netradičním wankelovým motorem to vyřešili tím, že zadní dveře otevírané vzad jsou menší, uvnitř mají výztuhu a celé auto je přikrčené kupé.
To Ford B-MAX je malý velkoprostorák. Přední dveře se otevírají konvenčně, zadní odsouvají vzad. Nový ford připravený v sériovém provedení na premiéru do Ženevy využívá řešení se středovými sloupky karoserie integrovanými do konvenčních předních a posuvných zadních dveří.
Kategorie malých MPV je tak jedna z těch, kde se automobilky umí nejvíce odvázat. Opel Meriva má dveře otevírané od sebe, kvůli tomu musel výrobce dokonce žádat o výjimku z německých předpisů. Škoda nabízí nekonvenčně tvarovaný roomster, který dokonale polarizuje veřejnost v názoru, zda je hezký, nebo ošklivý. Citroën C3 Picasso a další premiéra chystaná do Ženevy v podobě Fiatu 500L jsou v této společnosti nakonec víceméně konvenční, zdobí je aspoň parádní design.
Opel Meriva
Tři roky práce
Systém Easy Access Door, jak Fordovi vývojáři novince říkají (dveře se snadným přístupem), usnadňuje nastupování a vystupování v úzkých parkovacích místech.
"Toto převratné uspořádání bez klasického bočního sloupku mohlo vzniknout jen díky dlouhodobé a intenzivní spolupráci mezi designéry a konstruktéry," uvádí automobilka.
Na každé straně karoserie tak vzniká nástupní otvor o šířce 1,5 metru. U vozů s konvenčními dveřmi bývá tato hodnota sotva poloviční. Například Opel Meriva se dveřmi otevíranými jako u skříně a mezi nimi zachovaným B-sloupkem má vzadu nástupní otvor široký asi 0,7 m.
"O takovémto řešení dveří sní designéři už celé roky," přiznává Stefan Lamm, ředitel exteriérového designu v evropském vývojovém centru Fordu.
Při vývoji konceptu strávil jeho tým několik dní pozorováním řidičů v každodenních situacích, jako jsou cesty na nákup nebo vyzvedávání dětí ze školy.
Konstruktéři přemístili vysokopevnostní prvky skeletu karoserie ze středových sloupků přímo do dveří, kde zajišťují ochranu posádky, zejména při bočním nárazu.
Mazda RX-8
"V klíčových místech karoserie byly použity speciální druhy oceli, jež jsou až pětkrát pevnější než běžná ocel. Výsledkem je extrémně tuhá nosná struktura bez nežádoucího nárůstu hmotnosti," uvádí tvůrci.
"Během tří let provedl vývojový tým víc než tisíc detailních počítačových simulací k optimalizaci bočního nárazu," popisuje Ford. "Každá simulace přitom trvala 24 hodin a vyžadovala výpočetní výkon odpovídající osmi výkonným PC." Simulace pak následně ověřili v padesáti skutečných bariérových testech.
V Česku na podzim
Zadní sedadla a přední sedadlo spolujezdce půjdou v B-MAXu sklopit. "Díky této koncepci můžete nakládat bočními dveřmi opravdu velké předměty, dlouhé až 2,3 m," popisuje Ernst Reim, šéfdesignér interiérů u evropského Fordu.
Ford B-MAX
Malé MPV dostane jako jedno z prvních v nabídce Fordu nový litrový přeplňovaný tříválec Ecoboost. Pro B-MAX jsou připravené dvě výkonové varianty se 100 a 125 koňmi. Ty doplní naftový čtyřválec 1,6 TDCI s 95 koňmi výkonu.
Ford B-MAX by měl nahradit, nebo možná spíše doplnit, v Česku veleúspěšný Ford Fusion. Martin Linhart, mluvčí českého zastoupení značky totiž upozorňuje: "B-MAX není nový fusion!" Podle Linharta se nový ford na českých silnicích objeví na podzim letošního roku.
Nic nového pod sluncemVšechno už tu bylo, řekl by skeptik. Stejný koncept s předními otevíracími a zadními odsouvacími dveřmi představil už v roce 1981 Nissan Prairie. Také ten postrádal B-sloupek, o nějaké velké péči o bezpečnost v té době ale nemůže být ani řeč. Však taky další generace velkoprostorového nissanu už prostřední sloupek měly. Princip otevírání dveří ale konstruktéři zachovali. Nissan Prairie je vůbec zajímavé auto. Je považováno za vůbec první novodobé MPV, které se dostalo do sériové výroby. Nissan předběhl i Renault a Chrysler, kteří jsou s espacem a voyagerem považováni za zakladatele této automobilové odrůdy. Aby to nebylo tak jednoduché, uvádí se, že se Japonci při návrhu prairie inspirovali konceptem Giorgetta Giugiara. Jeho Lancia Megagamma, představená v roce 1978 na autosalonu v Turíně, se ale tehdejšímu šéfovi Fiatu (majiteli značky) zdála příliš odvážná a do výroby nedojela. Prairie byl na pohled takový hodně zvýšený hranatý kombík. Měl sklopnou zadní řadu sedadel a k mání byla i verze s pohonem všech kol. Hledání prvního MPV Najít prvního, kdo vymyslel jako první rodinné velkoprostorové auto označované dnes běžně jako MPV (z anglického Multi Purpose Vehicle), je dnes těžké. Jako vůbec první MPV historie bývá uváděn americký bachratý Stout Scarab z třicátých let. Po něm přišlo třeba DKW Schnellaster. Zdá se to jako šílenost, ale koncept jakéhosi MPV s předním pohonem vznikl i v Sovětském svazu ve vývojových dílnách automobilky na moskviče. To se psal rok 1964. Jmenovalo se nejprve PT, později NAMI-107 Vasilek a nechyběla mu řada progresivních řešení, jako vpředu napříč uložený motor, prostorový rám s uchycenými vnějšími plastovými panely (za toto řešení je od začátku své kariéry oslavován právě Renault Espace) a sedadla ze vstřikované polyuretanové pěny. Zajímavostí byly posuvné pedály. |
