Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strašák dvouhmotový setrvačník: drahým opravám se nevyhnete

aktualizováno 
Strašák jménem dvouhmotový setrvačník doprovází moderní turbodiesely. Zničit ho je vcelku lehké, opravit drahé.

Zejména zájemci o ojetý automobil se setkávají s pojmem „dvouhmotový setrvačník“. Jedná se o součástku automobilu, která podléhá opotřebení a v závislosti na jízdním stylu buď vydrží déle, nebo kratší dobu. Přestože je tento díl znám jako problematický, automobilky jej používají stále častěji. Má totiž zabránit závadám, které by mohly vzniknout na základě přenosu vibrací.

Právě to je funkce dvouhmotového setrvačníku: zabránit přenosu vibrací od pohonné jednotky na převodovku. „Dvouhmotový setrvačník je vlastně takový tlumič, který snižuje vibrace přenášené na převodovku. To má přitom na její životnost v mnohých případech zásadní vliv,“ vysvětluje Jan Klouda, automechanik s několikaletou praxí.

Dvouhmotový setrvačník

Jak je tedy možné, že ještě před několika lety byl dvouhmotový setrvačník spíše výjimkou (používalo jej třeba BMW), a dnes se montuje stále více? Důvod hledejme v konstrukci a výkonu motorů. Dnešní motory pracují s daleko většími výkony a točivými momenty, navíc současný trend maloobjemových přeplňovaných agregátů tento fakt jen podtrhuje.

Dvouhmotové setrvačníky se používají hlavně u turbodieselů, kde se pracuje s vyššími točivými momenty, například je ve Škodě Octavia 1.6 TDI o výkonu 77 kW. Najdeme je ale i u některých benzinových motorů, z pravidla přeplňovaných. Patří k nim Mondeo 1.6 EcoBoost nebo třeba Peugeot 508 1.6 THP. Ceny dvouhmotových setrvačníků přitom nebývají zrovna lidové.

Jak poznat, že je vadný

„Prověrku dvouhmotového setrvačníku je třeba dělat u nezahřátého automobilu, kdy se dá odhalit blížící se problém s větším předstihem, než u vozidla se zahřátým motorem. Pak totiž mnohdy první drobné vůle zmizí. Pokud jsou ale už větší, projeví se i v tomto případě,“ upozorňuje Klouda. Pro prověření dvouhmotového setrvačníku stačí automobil nastartovat a motor nechat běžet na volnoběžných otáčkách. Pokud uslyšíte zespodu pohonné jednotky klapot, s největší pravděpodobností jde právě o nadměrně opotřebený dvouhmotový setrvačník. Jeho výměnu přitom není radno odkládat.

Vůle se budou neustále zvětšovat a zvukový doprovod je to nejmenší, co by mělo majitele auta štvát. „Kdo bude výměnu dvouhmotového setrvačníku odkládat, může vážně poškodit motor. Jsou známé případy, kdy následkem opotřebeného dvouhmotového setrvačníku vznikly vůle na uložení klikové hřídele i případy, kdy došlo ke střihu šroubů uložení jejích ložisek, a ty si pak prorazily cestu z motoru ven. Oprava takového motoru se pak značně prodraží,“ varuje pražský automechanik.

Každý, kdo má tedy pochybnost o stavu dvouhmotového setrvačníku, by měl navštívit autoservis a nechat vůz zkontrolovat. Lze tak předejít opravdu nemalým nákladům na odstranění vzniklých škod.

Aby vydržel

Zcela předejít opotřebení dvouhmotového setrvačníku je nemožné, tento díl má zkrátka omezenou životnost. Tu lze ale vhodným zacházením prodloužit. Důležité je omezit rázy, které by byly příčinou většího opotřebení. Jde tedy zejména o citlivé zacházení se spojkou. Kdo ji pouští jako závodník, nemůže se divit, když mu setrvačník brzo zamává. Někteří motoristé dokonce doporučují při stání v prudkém kopci používat parkovací brzdu, aby vůz nezůstával opřený o zařazený kvalt. Důležitější je ale to, jak rychle se brzda pouští. Kdo ji uvolňuje pomalu, nezpůsobuje rázy, které jsou škodlivé.

Rychlou cestou, jak popravit dvouhmotový setrvačník, je podtáčení motoru, tedy jízda v opravdu nízkých otáčkách. Paradoxně k ní mnohdy nabádají palubní systémy, radící, jaký rychlostní stupeň má řidič zařadit. Jsou totiž nastaveny tak, aby automobil úspěšně prošel emisní zkouškou, bez ohledu na cokoli jiného.

Dvouhmotový setrvačník, nebo přestavba?

Když už nastane situace, že je třeba do výměny dvouhmotového setrvačníku investovat, řada motoristů začne řešit, zda by nebylo lepší zakoupit přestavbový set s obyčejným setrvačníkem. Zpravidla se totiž nabízí za znatelně nižší cenu. Automechanik Jak Klouda před tímto postupem varuje: „Je třeba si uvědomit, že tyto kity už netlumí vibrace, což je práce právě dvouhmotového setrvačníku. Snadno se pak může stát, že u vozidla dojde k poškození převodovky. Samozřejmě jsou automobily, které tuto výměnu zvládnou, ale jsem přesvědčen o tom, že daleko víc je vozidel, kterým tento zásah vůbec neprospěje. Možná zvýšená hlučnost je přitom to nejmenší, co by mělo majitele auta trápit. Oprava převodovky totiž není vůbec levnou záležitostí.“

Zejména u mladších vozů se takto riskovat rozhodně nedoporučuje. V dnešní době, kdy se mnohdy šetří na materiálech, motory pracují s velkými výkony a vysokými točivými momenty a řidiči mnohdy své vozy vůbec nešetří, je zkrátka takový tlumič vibrací v podobě dvouhmotového setrvačníku často nepostradatelná věc. Myslet si, že jde jen o rozmar výrobců, mající za účel vytahat z motoristů další peníze na servisních nákladech, by mohlo být fatální chybou.

Výměna může vyjít na desetitisíce

Dvouhmotový setrvačník se má vždy měnit společně s kompletní spojkovou sadou. Tedy se spojkovou lamelou, přítlačným talířem a ložiskem. „Důvodem je fakt, že spojku je třeba při výměně dvouhmotového setrvačníku stejně rozebrat a samotná práce při tomto úkonu také není úplně levná,“ radí automechanik. Podle typu vozidla se rozborka pohybuje od 2 000 korun.

Fotogalerie

Je tedy nejlepší vše udělat při jednom. „Cena samotné spojkové sady je zpravidla nižší než cena dvouhmotového setrvačníku. Ten se dá pořídit přibližně od 7 000 korun, opět v závislosti na konkrétním modelu vozu a motorizaci,“ popisuje Klouda.

Výjimkou ale nejsou ani dvouhmotové setrvačníky v ceně přes 20 000 korun. Na toto se vyplatí myslet už při výběru vozidla, pokud tedy řidič vybírá na trhu ojetin. Životnost dvouhmotového setrvačníku se odvíjí od jízdního stylu a zacházení s vozem. V praxi je to přibližně 80 000 až zhruba 220 000 kilometrů. „Výbornou odolnost přitom vykazují dvouhmotové setrvačníky v automobilech značky BMW, naopak ve vozech koncernu Volkswagen se jejich životnost mnohdy blíží spodní hranici,“ uvádí automechanik. Zásadní je podle něj ovšem hlavně to, jak řidič s vozidlem zachází.

Autoři:




VW Phaeton 6.0 W12 2011 ·...
VW Phaeton 6.0 W12 2011 ·...

r.v. 2011, naj. 64 623 km, benzín
770 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.