Triumph Trophy

Triumph Trophy | foto: Martin Mičánekpro iDNES.cz

Dvoukolový kabriolet vozí koncertní sál, přibalit můžete třeba lednici

  • 5
Počínaje rustikálními americkými křižníky, přes dokonale přesně vybroušené německé klenoty až po high tech japonské posly z vesmíru je segment touringových motocyklů jedním z nejkošatějších z celého jednostopého světa.

Mezi všemi těmi dálkovými speciály se drží také tradiční značka z britských ostrovů Triumph. Jeho příjmení je Trophy a objem motoru je dvanáct set kubíků.

A protože jsme u Triumphu, tak je všech těch 1200 kubických centimetrů shromážděno do tří válců. Stejný motor nalezneme třeba ve známějším cestovatelském speciálu Explorer.

Motor má samozřejmě ten typický lineární zátah podobný elektromotoru v podstatě od nuly až do sfér překračujících hranici devíti tisíc otáček. Tři kolena výfukových svodů jsou stažena na pravou stranu do jedné dlouhé koncovky trojúhelníkového průřezu s poctivě dospělým zvukem.

Rozměrný větrný plexi štít má elektrické nastavení. Jeho ovládání je na levém řídítku věnováno zvláštní tlačítko. Sláva! Není třeba se proklikávat žádným palubním menu. Když se vypne zapalování, vrátí se plexi do nejnižší výchozí polohy. I v té poskytuje dostatek ochrany. Po zvednutí na maximum ale za sebou vytvoří bezvětří hodné kabrioletu.

Koncert skončí sám, když je třeba

Jako každý správný kabriolet dokáže posádce nabídnout také slušný hudební výkon. Muziku lze poslouchat třeba prostřednictvím rádia. Jeho anténa je na pravé straně rozměrné přední kapotáže. Jako další zdroj signálu je možné prostřednictvím Bluetooth připojit mobilní telefon a v uzamykatelné schránce na levé straně kapotáže zasunout flash disk nebo MP3 přehravač (kromě MP3 zvládá palubní systém ještě formáty FLAC, WAV, OGG nebo ACC a nabízí plnou kompatibilitu pro iPod).

Hudební výkon může jezdec nasměrovat buďto do reproduktorů na palubní desce nebo do sluchátek v přilbách posádky. Osobně preferuji palubku a o AC/DC se rád podělím se svým okolím. Pokud hudební produkcí při vypnutém motoru oslabíte akumulátor do té míry, že by nemusel být schopen otočit motorem při startu, Trophy koncert sama ukončí.

Palubní deska má na první pohled usedlý vzhled. Mezi dvojicí kulatých analogových budíků je rozměrný LCD displej. V okamžiku otočení klíčku ve spínací skříňce je ale usedlost palubky tatam. Elcédéčko obživne čilým ruchem, který dokáže nabídnout hodně velkou porci údajů naráz. Vše je ale uspořádáno tak, že postačí několik kilometrů seznamovací jízdy a v menu jsem jako doma.

Trophy v číslech

Motor a Převodovka

  • Typ: kapalinou chlazený, DOHC, řadový tříválec
  • Obsah: 1 215 ccm
  • Palivový systém: vícebodové sekvenční vstřikování
  • Výfukový systém: 3 do 1
  • Sekundární převod : kloubový hřídel
  • Spojka: v olejové lázni, vícelamelová
  • Převodovka: šestistupňová

Rozměry

  • Délka x šířka x výška x rozvor: 2 235 x 975 x 1 435 x 1542 mm
  • Výška sedla: 800 - 820 mm
  • Hmotnost (pohotovostní): 301 kg
  • Objem nádrže: 26 litrů

Spotřeba 5.5 L/100 km

Horní řádek stabilně nabízí údaj o aktuálním čase, zařazeném rychlostním stupni a teplotě okolního vzduchu. Všechny ostatní parametry směrem dolů se mohou měnit nebo být nastaveny individuálně na základě sestavy nadefinované jezdcem. Klasický cestovatelský soubor je čas od okamžiku startu, tomu odpovídající ujetá vzdálenost a hodnota dojezdu na momentální množství benzínu v nádrži. Ta se samozřejmě mění spolu se stylem jízdy. Výrobcem udávanou spotřebu 5,5 litru se dokonce v jednu chvíli podařilo setřást na 5,3. Na konci testu však palubní počítač uváděl 5,7. Ani to však nezní špatně.

Tlačítky se symbolem „i“ na levém řídítku je pak třeba možné ovládat v podstatě vše. Například nastavit úroveň kontroly trakce nebo odezvu plynové rukojeti odpovídající momentální situaci na silnici nebo povětrnostním podmínkám. Samozřejmě lze také určit, do jaké míry má být aktivní systém brzdového asistenta ABS. Mimochodem brzdové okruhy jsou propojeny, takže při intenzivním brzdění přední brzdou se automaticky připojuje i zadní kotouč a naopak.

Cestovní lednička vychladí odměnu za jízdu

Mezi další užitečné funkce bezesporu patří například možnost nastavení elektronicky řízeného podvozku. Triumph Trophy SE totiž nabízí plně elektronicky řízenou odezvu předních i zadních tlumičů a nastavení předpětí pérování v závislosti na obsazení mašiny a množství bagáže. A že se jí tam vejde docela dost.

Už ve standardu nabízí Trophy dvojici kufrů každý s objemem třicet jedna litrů. Pokud ovšem zvolíte testovanou verzi SE, rozšíří se úložné kapacity mašiny ještě o horní kufr, ve kterém nalezneme například i zásuvku na 12 voltů. Vejde se do něj například malá cestovní lednička, která může v průběhu výletu připravovat studenou odměnu do cíle.

Všechny úložné prostory jsou pohyblivé. U Triumphu tomu říkají Triumph Dynamic Luggage System a znamená to, že všechny tři kufry se pohybují v rozmezí několika centimetrů ve svém uložení. Má to mít za následek pohlcení vibrací způsobených naloženou bagáží a celkové zklidnění jízdy.

Zrcátka jsou důmyslně umístěna a nabízejí výhled bez překážek.

Asi opravdu poslední slunečný den letošní sezóny mi nedává na vybranou. Dříve než paprsky ztratí svou sílu a jsou schopny zajistit alespoň dvanáctistupňovou teplotu, je třeba vyhoupnout se do sedla a vyrazit. Říká se, že neexistuje špatné počasí pro jízdu na motorce a jediný problém pro jízdu v nečase tak může být jenom špatně oblečený motorkář. No, něco na tom je, ale pravda to tak úplně není. Oblečení jsem nepodcenil a chvílemi možná až přecenil. Kdyby snad přeci nastala krize, je Trophy připravena nabídnout výhřev rukojetí nebo vyhřívaná sedla pro oba členy posádky. Problém ale může znamenat vychladlý povrch vozovky a studené gumy, na kterých by se třísetkilová mašina mohla snadno dostat do potíží.

Gigant s lehkostí motýla

Motor se za hlubokého dunění pomalu zahřál a tak opatrně vyrážím. Podvozek od White Power nastavený na komfortní odezvu mne nese jako na oblaku. Vystouplé nebo propadlé kanály, přejezdy tramvajových kolejí, ale i zvlněná popraskaná okreska neznamenají větší problém. Právě naopak. Navzdory své velikosti, která Trophy řadí mezi giganty své třídy, manévruje mašina v plné polní až neuvěřitelně lehce. Dokonce si troufám i na proplétání odpolední dopravní špičkou.

Výhled vzad je to, z čeho jsem měl při prvním pohledu na zrcátka proklatě nízko vestavěná do přední kapotáže trochu strach. Svou tělesnou stavbou mám asi blíže k průměrnému Britovi než k jiným Evropanům či Japoncům, a tak stačí minimální korekce a s rozměrnými zrcátky jsme kamarádi. Převodovka řadí s robotickou přesností a ke zvolení té správné rychlosti není nutné svádět s řadící pákou žádný souboj. Všech sto třicet čtyři koní blouděním po městě určitě nevyužiji, zato v křižovatkových duelech bohatě zúročím hodně slušných sto dvacet newtonmetrů v podání velkoobjemového tříválce.

Krátká okresková pasáž prověří možnosti rychlého předjíždění a brzdění do zatáček. Třísetkilová modrá velryba lehce letí silnicí a polyká autaře s neutuchajícím apetitem. Jen někde vzadu v hlavě pořád svítí varovná kontrolka studených gum. Nicméně nutno přiznat, že od výroby dodávané Pirelli Angel fungují i v podzimním počasí uspokojivě a ani sem tam nějaký ten mokrý žlutý list na silnici jim hlavu neláme, i když se nechám unést a před zatáčkou je třeba vzít za brzdy trochu razantněji. Později si uvědomím, že ani tehdy se ABS nepřihlásilo o slovo a s klidem britského gentlemana přihlíželo mému souboji s fyzikou.

Vlnobití na dálnici zkrotil režim Sport

Jako poslední přichází ke slovu dálnice, respektive dálniční obchvat hlavního města. Na tempomatu nastavím stotřicítku, pustím si muziku a už to frčí. Začíná ale foukat poměrně silný boční vítr. Ani systém kontroly vibrace bagáže už ty poryvy nepobírá a vítr se mnou smýkne napříč jízdním pruhem. Komfortně nastavený podvozek se rozkývá jako ve vlnobití. Trophy umožňuje nastavit tlumiče za jízdy, takže krátce zalovím palcem levačky v menu a volím sport. Mašina během pár okamžiků přituhne, oranžová kontrolka indikující na palubním štítu probíhající změnu zhasne a vlnobití ustává. Stejně se za pár kilometrů dostávám do dopravní zácpy a volím raději výjezd zpět na okresky. Navíc začíná drobně pršet a podzimní slunečná idylka už opravdu definitivně končí.

Triumph Trophy SE v redakčním testu

Svými proporcemi i výbavou se Triumph Trophy může zařadit třeba po bok Kawasaki GTR nebo Yamahy FJR. Obě tyhle mašiny převyšuje svou velikostí. Cenou 522 tisíc včetně DPH a obsahem válců se ale blíží spíš německému BMW RT. Honda Gold Wing nebo harleye jsou přeci jenom jiná liga. I když třeba v soutěži o objem zavazadlových prostor obstojí i v této prestižní kategorii. V každém případě se mezi ostatními dálkovými koráby neztratí.