"Naše snaha je, aby obec byla nadána širokou kompetencí a mohla na svém území rozhodnout jaké podmínky zvolí," vysvětluje ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Obce si podle něj budou moci samy rozhodovat o rozsahu zón, přísnosti podmínek, tedy jakou emisní kategorii budou muset automobily vjíždějící do zóny splňovat a zároveň budou obce moci udílet jednotlivé výjimky. Společný naopak bude systém registrace a podoba plaket, dodal.
Nařízení vlády zavádí čtyři emisní kategorie pro vozy s naftovými motory, dvě kategorie pro vozy s benzinovými motory a tři emisní kategorie pro motocykly.
Elektromobily či vozidla s palivovými články jsou automaticky zařazeny do nejvyšší emisní kategorie. Každé kategorii bude přiřazena určitá barva emisní plakety, pro kategorii jedna se vydávat nebude.
Plaketa bude muset být umístěna na vozidle, bude nepřenosná a stát by měla 80 korun. Vydávat ji budou obce s rozšířenou působností a ministerstvo životního prostředí. Podle Chalupy získají obce polovinu výnosu z této částky a druhá polovina poputuje na účty Státního fondu dopravní infrastruktury, který zajistí jejich tisk.
V Praze na podzim
"Nízkoemisní zóny v metropoli mohou samozřejmě zvýšit kvalitu života obyvatel, a to zejména v centru," reaguje na schválení předpisu pražský radní pro dopravu Josef Nosek. "Možnosti podpory nízkoemisních technologií zahrneme do dlouhodobé strategie dopravy," doplnil. První koncept předloží Nosek na začátku června. Od podzimu pak vedení města ve zkušebním provozu začne s omezováním vjezdu do centra metropole. Praha se dlouhodobě potýká se zatížením nadměrnou dopravou, řeší se třeba lokalita Spořilova a oblasti kolem magistrály.
Průměrné stáří osobních aut v tuzemsku je téměř 14 let. Přes 60 procent ze 4,6 milionu registrovaných vozidel je starších deseti let a třetina jezdí na silnicích déle než 15 let. Vozidla starší 15 let podle statistiky Svazu dovozců automobilů ujedou zhruba deset procent kilometrů, ale vyprodukují polovinu emisí. Auta bez katalyzátoru, která se vyráběla do začátku 90. let, ujedou ročně čtyři procenta všech kilometrů ujetých vozidly registrovanými v ČR, ale jejich podíl na úniku škodlivých látek do ovzduší je 40 procent.
Označení nízkoemisních zón by mělo vycházet z emisních norem, které pro automobily platí. Emisní normu Euro 1 většinou plní auta od roku výroby 1993, Euro 2 pak zhruba od roku 1997. Euro 3 nastoupilo v roce 2001 a Euro 4 plní vozy přibližně od roku 2006. Vozy se zážehovými motory by měly dostat plaketu, pokud plní Euro 1 a poté Euro 4, se vznětovými motory pak za splnění každé emisní normy.
Obce, které budou chtít nízkoemisní zónu vyhlásit, by si napřed měly spočítat, zda se jim náklady spojené s jejím zavedením vyplatí. Součástí zavedení je například studie proveditelnosti, dopravní značení hranic nízkoemisní zóny nebo informační kampaň pro veřejnost.
"Náklady vyvstávající ze zvýšené administrativní zátěže budou dosahovat cca 0,7 milionu korun na jeden obecní úřad obce s rozšířenou působností v prvním roce po zavedení institutu nízkoemisní zóny. Tyto náklady budou plně hrazeny z prodeje emisních plaket," uvedlo ministerstvo.
