Inverze drží v Ústí nad Labem škodlivé látky v ovzduší jako pod pokličkou. Na

Inverze drží v Ústí nad Labem škodlivé látky v ovzduší jako pod pokličkou. Na smogu se velkou měrou podílí doprava. Ilustrační snímek | foto: Martin Adamec, MAFRA

Německý autoklub: nízkoemisní zóny zlepšení ovzduší nepřinesly

  • 21
Zavedení nízkoemisních zón nepřineslo v sousedním Německu podle měření tamního autoklubu ADAC zlepšení kvality ovzduší. Ukázalo naopak, že snížení množství škodlivých částic je po jejich zavedení minimální. Podle Václava Špičky z Autoklubu ČR. to dokazuje, že doprava má na koncentraci prachových částic ve vzduchu jen malý vliv. Mnohem větší má prý počasí, hlavně déšť a vítr.

"Neprotestujeme proti tomu zavedení, akorát upozorňujeme na to, že v Německu se to neosvědčilo, a za druhé, že je potřeba postupovat rozumně," vysvětlil Špička. Podle něho ke zlepšení čistoty ovzduší ve městech doporučuje ADAC využívat zejména takzvanou zelenou vlnu, při níž na křižovatkách svítí zelená při odpovídající rychlosti aut.

ADAC je největší autoklub v Německu a bojuje za zájmy motoristů. V roce 2010 prováděl měření prachových částic ve velkých německých městech s emisními zónami jako Berlín, Stuttgart nebo Mnichov a výsledky srovnával s kvalitou vzduchu ve městech, která omezení pro vjezd nezavedla.

"Ekologické zóny nepřinesly kýžený výsledek," uvedl tehdy předseda ADAC Peter Meyer, podle něhož testy žádné výrazné rozdíly mezi oběma skupinami měst nezjistily. Například ale berlínská senátorka pro životní prostředí Katrin Lompscherová tehdy oponovala, že výskyt prachových částic způsobený automobilovou dopravou se v Berlíně po zavedení zón snížil o třetinu. Od roku 2008 už zavedlo tyto zóny více než 60 německých měst.

Český autoklub citací německého výzkumu reagoval na rozhodnutí vlády, která tento týden schválila pravidla pro zavedení nízkoemisních zón. Podle kabinetu budou moci do roka obce zakázat vjezd vozidlům produkujícím velké množství škodlivin. Obce si budou moci samy rozhodovat o rozsahu zón i přísnosti podmínek, tedy jakou emisní kategorii budou muset automobily vjíždějící do zóny splňovat.

Zároveň budou obce moci udílet jednotlivé výjimky. Společný naopak bude systém registrace a podoba plaket.

Nařízení vlády zavádí čtyři emisní kategorie pro vozy s naftovými motory, dvě kategorie pro vozy s benzinovými motory a tři emisní kategorie pro motocykly. Elektromobily či vozidla s palivovými články jsou automaticky zařazeny do nejvyšší emisní kategorie. Každé kategorii bude přiřazena určitá barva emisní plakety, pro kategorii jedna se vydávat nebude. Plaketa bude muset být umístěna na vozidle, bude nepřenosná a stát by měla 80 korun.

Obce, které budou chtít nízkoemisní zónu vyhlásit, by si ale napřed měly spočítat, zda se jim náklady spojené s jejím zavedením vyplatí. Součástí zavedení je například studie proveditelnosti, dopravní značení hranic nízkoemisní zóny nebo informační kampaň pro veřejnost.

"Nelze nepřipomenout, že v době zavádění nízkoemisních zón v Německu, jehož obyvatelé jsou přeci jen o poznání majetnější než Češi, pomáhal majitelům starších aut institut šrotovného," dodal Špička. Průměrné stáří osobních aut v tuzemsku je přitom téměř 14 let.

rjm fln vit

,

Elektromobil