Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: 20 let crashtestů ukazuje obrovský pokrok v bezpečnosti aut

  15:32aktualizováno  15:32
Před 20 lety zveřejnila nezávislá evropská organizace sdružující laboratoře testující bezpečnost aut první výsledky standardizovaných crashtestů EuroNCAP. Metodika se mnohokrát upravovala, ale i tak dokážou být výsledky dobrým vodítkem ke srovnání jednotlivých aut.

Na oslavu výročí srovnali v crashtestu dvě malá auta, která dělí několik generací. Rozdíly jsou už na pohled takřka galaktické.

Rover 100 nebyl ani ve své době výkřikem moderní techniky, Honda Jazz aktuální generace je dnes tři roky stará. Že budou výsledky čelního crashtestu s částečným překrytím odlišné, se dalo čekat. Jak moc, ukazuje video.

Crashtest ukazující progres v bezpečnosti automobilů provedl britský institut Thatcham, který je součástí konsorcia EuroNCAP (European New Car Assessment Programme - Program na hodnocení nových aut) a z jeho laboratoří často pocházejí snímky z nárazových testů. Pro rozbití vozidel použil dnešní metodiku, auta tedy bourala do deformovatelné překážky rychlostí 64 km/h.

Komisaři okomentovali crashtesty lapidárně: Ať sedíte v Roveru 100 kdekoliv, jde o život. Zato z nehody v Hondě Jazz si odnesete nejvýš pár modřin.

Světu se EuroNCAP naostro představilo 4. února 1997 s výsledky crashtestů malých aut. Tehdy byly ještě maximem čtyři hvězdičky, Ford Fiesta a Volkswagen Polo dosáhly na tři. Rover 100 tehdy dostal jednu hvězdičku a Fiat Punto, Nissan Micra, Opel Corsa a Renault Clio si odvezly dvě. EuroNCAP vzpomíná na mizernou ochranu chodců a také připomíná, že se tehdy automobilky bouřily a tvrdily, že jsou testy tak drsné, že je téměř nemožné dosáhnout na plný počet hvězd. Pět měsíců nato si je ovšem připsalo Volvo S40.

Renault Clio při crashtestu

Crashtest Renault Clio

Ford Fiesta při crashtestu

Crashtest Ford Fiesta

Dnes už si auta z laboratoří EuroNCAP mohou odvážet až pět hvězd a má je devět z deseti modelů nabízených v Evropě. Riziko úmrtí za volantem se za těch 20 let snížilo o 63 procent.

Auta jsou stále bytelnější a bezpečnější i díky crashtestům. Automobilky ladí vozy přímo na ně. Skelety karoserií s každou generací přidávají na tuhosti. Dnes EuroNCAP častými změnami ještě do hodnocení stále výrazněji zanáší požadavek na prvky aktivní bezpečnost, které mají střetu zabránit. K různým asistentům, které třeba samy brzdí nebo zabrání smyku, časem přibylo také hodnocení ochrany chodců při případném střetu a nově už se pracuje na metodice hodnocení ochrany cyklistů.

Velkou zásluhou EuroNCAP je, že z bezpečnosti a obzvlášť té pasivní, jejíž výraznou složkou je právě kvalita konstrukce karoserie zohledňující bezpečnost, se stalo všeobecně známé celospolečenské téma. Do té doby znali testy, při kterých se na reálných vozech fyzicky testuje pevnost a ochrana destruktivními zkouškami, jen zasvěcení. Z testovacích figurín (crash test dummies) se staly celebrity. Testy jsou pro všechny stejné a přesně standardizované.

Tvůrci EuroNCAP crashtestů tvrdí, že jejich zkoušky simulují nejčastější reálné střety. Má to však i svá ale: kritici tvrdí, že automobilky ladí karoserie svých vozů tak, aby přesně prošly crashtesty. Vzhledem k tomu, že díky simulačním počítačovým metodám se konstruktéři umí fyzickým testům přiblížit na 90 procent, dokážou navrhnout auto přesně tak, aby byli testovací komisaři spokojení.

Aktuálně je velkým tématem ochrana posádky při střetech s malým přesahem, zjednodušeně řečeno při nehodách na roh automobilu. Ukazuje se, že s tím má problém velké množství vozů. Crashtest, který zkoumá pevnost karoserie a ochranu posádky při střetu jdoucím jen na malou část přídě a koncentrující všechny síly jen do velmi úzkého prostoru obvykle málo chráněné partie vozu, po interních testech Volva převzala před nedávnem americká obdoba EuroNCAP.

Rover 100 při crashtestu

Crashtest Rover 100

První vlna testů ve druhé polovině devadesátých let vlastně hlavně odhalovala mezery v ochraně posádky, automobilky na veřejnou prezentaci těchto zkoušek nebyly připravené. Než mohli výrobci začít klást důraz na bezpečnost na první místa při vývoji aut, trvalo to půl „automobilové“ generace. Vzhledem k tomu, že vývoj vozu trvá průměrně šest let, první výsledky se dostavily kolem přelomu tisíciletí. „V roce 1997 přišly první nezávislé crashtesty EuroNCAP. Jejich veřejně prezentované výsledky byly pro značky impulzem k intenzivnímu vývoji. A protože takový vývoj trvá přibližně tři a půl roku, byly první výsledky vidět kolem roku 2000,“ vysvětluje Petr Kraus, který má ve Škodě Auto na starost vývoj bezpečnostních prvků (více čtěte zde).

Tento vývoj ovlivnil mnohé v konstrukci vozidel. Výrazně promluvil třeba do designu. Stylisté dnes mají při návrhu sériového auta jen velmi malý prostor ke kreativitě, předpisy přesně určují například vzdálenost jednotlivých komponent od povrchu vozu. Kvůli ochraně chodců tak dnes mají auta ty mohutné čumáky a jsou hlavně mnohem větší než kdysi, deformační zóny totiž potřebují prostor.

Fotogalerie

Program, ze kterého vychází dnes všeobecně známé hodnocení pomocí pětihvězdičkové škály, podle EuroNCAP za ta dvě desetiletí zachránil 78 tisíc životů. Za dvě dekády EuroNCAP vydal na 630 vysvědčení aut prodávaných na evropských trzích, rozbil při tom víc než 1800 vozů a stálo to 160 milionů eur.

Hodnocení se skládá ze zkoumání crashtestů (čelní s 40procentním překryvem do deformovatelné bariéry, přímý čelní do nedeformovatelné bariéry, boční, na sloup, test ochrany krční páteře), crashtest s chodcem (dospělý a dítě), crashtest hodnotící ochranu dítěte v dětské sedačce a stále větší důraz (s některými kritizovaným velkým vlivem na výsledky) je kladen na hodnocení přítomnosti asistenčních systémů zabraňujících nehodě nebo zranění posádky (přítomnost upozorňovačů nezapnutých bezpečnostních pásů, systémy automatického brzdění a další).

„Před EuroNCAP se museli zákazníci spolehnout jen na dobrozdání automobilky, dnes tu máme auta, která jsou absolutně bezpečná,“ říká Andrew Miller, šéf EuroNCAP a šéftechnik institutu Thatcham. EuroNCAP na to šlo chytře: „školením“ veřejnosti a prezentováním výsledků vytvořilo poptávku po bezpečnosti aut, na kterou musely automobilky rychle a důrazně reagovat.





Nejčtenější

Horch 750 Tourenwagen
Autofotka týdne: Nádherný veterán českého sběratele okouzlil v Německu

Horch 750 je pořádný kus auta, pod dlouhatánskou kapotou má rozvážně se převalující osmiválec podmanivého hlasu a k tomu nádhernou karoserii meziválečné...  celý článek

Trend dneška: videokamery do auta. Od nehody vás nezachrání, ale při dokazování...
Kamera v autě je dobrý pomocník, ale není všemocná. Hrozí i pokuta

Máte v autě kameru a viníka nehody na záznamu? Vyřízení pojistné události bude jednodušší. Pozor však, jak s nahrávkou naložíte. Snadno se totiž může stát, že...  celý článek

Rekonstrukce rally čtyřkolky Renault 12 Sinpar
VIDEO: Závodní kombík Renaultu znovu ožil

Před čtyřiceti lety, v lednu 1977, zvítězil s vozem Renault 12 Sinpar Jean-Claude Briavoine v rallye Abidžan - Nice. Letos byla dokončena důkladná rekonstrukce...  celý článek

Další z rubriky

Elektrická dodávka StreetScooter od Deutsche Post
Zkusili jsme německou poštovní dodávku. Elektromobil, který dává smysl

Boxberg (Od zpravodaje iDNES.cz) Taková auta se dnes vlastně ani nevyrábějí. Jednoduchá, účelná, postavená přesně k tomu, pro co mají být určena. Vlastně není divu, že se německá pošta...  celý článek

Unikátní vozítko PodRide
Auto, nebo kolo? Šlapací elektromobil je obojí

Má čtyři kola a elektromotor, ale šlape se na něm. Vozítko PodRide se pohybuje někde mezi autem a kolem. Vynalezl jej Švéd Mikael Kjellman a do světa by jej...  celý článek

Trend dneška: videokamery do auta. Od nehody vás nezachrání, ale při dokazování...
Kamera v autě je dobrý pomocník, ale není všemocná. Hrozí i pokuta

Máte v autě kameru a viníka nehody na záznamu? Vyřízení pojistné události bude jednodušší. Pozor však, jak s nahrávkou naložíte. Snadno se totiž může stát, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.