Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Génius Porsche se narodil v Česku před 140 lety, stavěl brouky i tanky

  9:50aktualizováno  9:50
Ferdinand Porsche patří mezi nejslavnější postavy automobilového průmyslu. Dnes je podobnou legendou jako Ettore Bugatti nebo Enzo Ferrari. Konstruktér, který se narodil před 140 lety v severočeských Vratislavicích nad Nisou, stál za vznikem řady přelomových konstrukcí včetně populárního Volkswagenu Brouk.

Ferdinand Porsche se svým zkušebním, nejúspěšnějším vozem Volkswagen Brouk | foto: MF DNES

Porscheho jméno je však dnes známé hlavně díky továrně, kterou založil jeho syn Ferry a jež vyrábí luxusní sportovní vozy.

Právě kvůli svému nejslavnějšímu výtvoru, lidovému vozu, Porsche spolupracoval s nacisty, což ho po válce přivedlo do vězení. Konstruktér se za války věnoval i vývoji tanků a další obrněné techniky, jednomu stíhači tanků se na jeho počest říkalo Ferdinand. Porscheho působení v nacistickém Německu má dodnes trpkou příchuť. Stál totiž v čele společnosti Volkswagenwerk, založené sice původně pro výrobu Brouka, která však za války přešla na vojenskou výrobu.

V továrně muselo pracovat na 20 tisíc lidí, nuceně nasazených z východní Evropy, sovětských válečných zajatců i Židů. Nuceně nasazení tehdy působili i v Porscheho vlastní konstrukční kanceláři. A neslavná minulost není zapomenuta ani 70 let po válce (a 64 let po Porscheho smrti). Nedávno se například stala ve Vratislavicích předmětem politických sporů, po kterých byla například uzavřena expozice v místním kulturním centru a dnešní městská část Liberce navíc Porscheho přestala propagovat.

Vratislavice (německy Maffersdorf) přitom Ferdinand Porsche opustil již v 18 letech a později se ke svému rodišti příliš nehlásil. Ale na druhou stranu díky tomu získal po první světové válce československé občanství, které měl až do roku 1935. Syn klempíře měl sice původně pokračovat v otcově řemesle, ale od dětství ho bavila elektřina a nakonec mohl navštěvovat libereckou průmyslovku. V roce 1893 pak odešel na zkušenou do Vídně, hlavního města mocnářství, kde nakonec působil dalších 30 let.

Fotogalerie

Poprvé se Ferdinand Porsche proslavil v roce 1900 na světové výstavě v Paříži, kde představil elektromobil Porsche-Lohner s revolučním řešením pohonu: každé kolo mělo v náboji vlastní elektromotor. V roce 1906 nastoupil jako technický ředitel do společnosti Austro-Daimler. Tam konstruoval letecké motory i automobily a za první světové války se také věnoval armádním zakázkám, takže pozdější práce pro hitlerovský válečný stroj pro něj vlastně nebyla vstupem do neznámého prostředí.

Po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska působil Porsche nadále v Rakousku, ve 20. letech pak přesunul těžiště své působnosti do Německa. Ve druhé polovině 20. let pracoval pět let ve vedení společnosti Daimler Benz, kde zkonstruoval například závodní Mercedes SSK. V roce 1929 se nakrátko vrátil do Rakouska vést technické oddělení firmy Steyer. Na začátku 30. let pak ve Stuttgartu založil vlastní konstrukční kancelář, kde vznikly první návrhy lidového vozu, základ pozdějšího Brouka.

Automobil pro široké masy zapadl do plánů nastupujícího nacistického režimu. Po rozhlasovém přijímači pro každého - Volksempfängeru - měl přijít dostupný automobil - Volkswagen. Smlouva mezi kanceláří Porsche a Říšským svazem automobilového průmyslu na jeho výrobu byla uzavřena v červnu 1934, v roce 1938 se začala rodit továrna. Statisíce Němců spořily na vysněný vůz na vkladních knížkách. Ale přišla válka a místo kulatého Brouka vyráběla automobilka hranaté vojenské vozy KdF Kübelwagen.

S autorstvím Brouka to však je ještě zašmodrchanější. Velkou inspirací při jeho návrhu byl Porschemu jeho přítel Hans Ledwinka, šéfkonstruktér kopřivnické Tatry. Předválečný Brouk je velmi podobný Tatře 97. Soudní spory mezi VW a Tatrou začaly už v předválečném období. Případ byl v po válce opět otevřen a Volkswagen v roce 1961 zaplatil tři miliony marek jako kompenzaci.

K civilní výrobě se továrna vrátila hned po válce, ale bez Porscheho, který byl ve vězení. O rodinný podnik se staral syn Ferry, který v Rakousku chystal výrobu sportovních vozů. První Porsche neslo označení 356 a používalo řadu dílů z Brouka. Ferdinand Porsche se dočkal sériových aut i přesunu firmy zpět do Stuttgartu. Sportovních úspěchů a světové proslulosti firmy se už ale nedožil, zemřel 30. ledna 1951. Porscheho rodina ovšem neodešla ani z Volkswagenu, kde má dodnes hlavní slovo. Jeho vnukem je jedna z nejvýznamnějších osobností světového autoprůmyslu posledních desetiletí, Ferdinand Piëch (více čtěte zde).

Autoři: ,




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.