Přesně na přelomu devatenáctého a dvacátého století, roku 1900, uvedl Ernst Sachs ze Schweinfurtu na trh volnoběžný náboj zadního kola pro bicykly. Nebylo to nic nového, první patent na volnoběžku byl podán ve Francii roku 1867, Sachsův náboj byl však roku 1903 doplněn protišlapací brzdou a prodáván pod názvem Torpedo. Tento název se pak ujal všeobecně.
Okolnosti přiměly Sachse roku 1929 předat výrobu kuličkových ložisek švédské firmě SKF. Vzniklá mezera ve výrobě jej přinutila hledat nový výrobní program. Nalezl jej v produkci příslušenství pro motorová vozidla - spojky a tlumiče pérování vyrábí dodnes. Druhým podnikatelským záměrem byla výroba malých motorů; i ty se udržely.
Následujícího roku spatřil světlo světa první motor Fichtel & Sachs, který měl motorizovat "jízdní kolo malého člověka". Dvoudobý jednoválec s litinovým válcem a pístem z lehké slitiny měl rozměry vrtání a zdvihu 42 x 54 mm, což představuje zdvihový objem 74 cm3 a poměrně slušný výkon 1,25 koně při 3400 otáčkách za minutu.
V průběhu výroby, ukončené roku 1932, došlo k několika drobným úpravám. Poté byl uveden odvozený typ 98 cm3, který se svým pojetím více blížil motocyklu a v následujících dvaceti letech se ho prodalo téměř jeden milion kusů. O popularitě motorů a mopedů Fichtel & Sachs svědčí i dnes u nás bezděky užívaný terminus technicus "fichtl", označující poněkud přezíravě malokubaturní stroje.
Jelikož firma nedoporučovala užití svého motoru v běžných kolech, prodávala jej spolu s dalšími komponenty výrobcům jízdních kol. Ti stavěli kompletní zesílená kola, která se od sebe lišila jen nepatrně. Byla v dámském, pánském a užitkovém provedení. V době ekonomické recese to nebyl špatný úmysl, provozní náklady nového motoru měly představovat pouze jeden fenik na kilometr při pořizovací ceně kompletního vozidla kolem tří set říšských marek, což reprezentovalo téměř dva měsíční příjmy. Svého majitele tak našlo více než 30 000 exemplářů tohoto pomocníka.
Okolnosti přiměly Sachse roku 1929 předat výrobu kuličkových ložisek švédské firmě SKF. Vzniklá mezera ve výrobě jej přinutila hledat nový výrobní program. Nalezl jej v produkci příslušenství pro motorová vozidla - spojky a tlumiče pérování vyrábí dodnes. Druhým podnikatelským záměrem byla výroba malých motorů; i ty se udržely.
Následujícího roku spatřil světlo světa první motor Fichtel & Sachs, který měl motorizovat "jízdní kolo malého člověka". Dvoudobý jednoválec s litinovým válcem a pístem z lehké slitiny měl rozměry vrtání a zdvihu 42 x 54 mm, což představuje zdvihový objem 74 cm3 a poměrně slušný výkon 1,25 koně při 3400 otáčkách za minutu.
V průběhu výroby, ukončené roku 1932, došlo k několika drobným úpravám. Poté byl uveden odvozený typ 98 cm3, který se svým pojetím více blížil motocyklu a v následujících dvaceti letech se ho prodalo téměř jeden milion kusů. O popularitě motorů a mopedů Fichtel & Sachs svědčí i dnes u nás bezděky užívaný terminus technicus "fichtl", označující poněkud přezíravě malokubaturní stroje.
Jelikož firma nedoporučovala užití svého motoru v běžných kolech, prodávala jej spolu s dalšími komponenty výrobcům jízdních kol. Ti stavěli kompletní zesílená kola, která se od sebe lišila jen nepatrně. Byla v dámském, pánském a užitkovém provedení. V době ekonomické recese to nebyl špatný úmysl, provozní náklady nového motoru měly představovat pouze jeden fenik na kilometr při pořizovací ceně kompletního vozidla kolem tří set říšských marek, což reprezentovalo téměř dva měsíční příjmy. Svého majitele tak našlo více než 30 000 exemplářů tohoto pomocníka.
