Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

Policie vykuchané výfuky dieselů nekontroluje, odkazuje na STK

  • 80
V Česku jezdí desetitisíce aut s vykuchaným filtrem pevných částic. Tato velmi problematická část moderních naftových motorů zabraňuje vypouštění rakovinotvorných sazí. Novela zákona se snaží nelegálním úpravám dieselů zabránit. Potíž je ve vysokých cenách náhradních filtrů.

Intenzita dopravy v Praze stále roste. Vyprávět by o tom mohli třeba obyvatelé Spořilova, kudy denně projedou tisíce náklaďáků. Dieselové motory jsou velkými znečišťovateli ovzduší. Naftu ovšem netankují jen náklaďáky, u nových osobních aut mají naftové motory téměř poloviční podíl. A ačkoliv dnešní technologie nabízejí řešení, jak zejména únik pevných částic v podobě sazí z těchto motorů do ovzduší omezit, řidiči se jej snaží obcházet.

Nejhůř jsou na tom taxikáři

Ústřední automotoklub (ÚAMK) provedl nedávno vlastní průzkum, kdy v Praze otestoval celkem 1 472 vozidel, která mají být ze zákona vybavena filtrem pevných částic. Nedostatky zjišťoval kontrolou přítomnosti usazenin ve výfuku aut. Výsledky zřejmě prvního takto rozsáhlého výzkumu jsou alarmující.

Co je filtr pevných částic

Jedná se v podstatě o lapač sazí, který představuje součást výfukového systému moderních turbodieselů. Jeho účelem je zachycené rakovinotvorné mikročástice nejen polapit a nevypustit do ovzduší, ale i účinně spálit. Tyto částice se totiž při běžné práci pohonné jednotky nespálí a u starších turbodieselů vycházejí výfukem ven. Pro spálení potřebují extrémní teplo, jehož se podle typu filtru pevných částic dosahuje přívstřikem paliva do filtru či speciálního aditiva. VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE

Filtr DPF (pevných částic)

Celkem 69 procent všech vozidel nemělo filtr pevných částic v pořádku, tedy mělo jej poškozený či dokonce vymontovaný. „To znamená, že jen třicet procent vozidel skutečně zachytí z drtivé většiny zdravotně závadné částice. Zbytek řidičů ohrožuje zdraví svoje, svých dětí i nás všech,“ říká Petr Vomáčka z ÚAMK. Auta, u kterých ÚAMK zbytky zplodin ve výfucích nenalezl, byla navíc z velké části automobily novějšího data výroby.

„Největší komplikace a problémy s filtry pevných částic měli taxikáři a vozy zásobování,“ doplňuje Vomáčka. Právě krátké městské jízdy totiž dieselům s filtry pevných částic nesvědčí.

Filtry pevných částic, které prachové částice přibližně z 90 procent spálí, ještě než opustí výfuk vozidla, začala dostávat auta jezdící na naftu zhruba od roku 2004. Vzhledem ke stáří vozového parku je tedy jasné, že filtry jsou dnes již často za hranicí životnosti a neplní svou funkci. Místo aby si řidiči pořídili nové filtry, jezdí řada z nich s nefunkčními, či si je dokonce nechávají z vozů vymontovat.

Filtry totiž kromě snižování emisí zvyšují spotřebu paliva. Část řidičů si je z auta nechává odstranit dokonce jen proto, aby jejich automobil jezdil rychleji a levněji. Řidiči tak ze svého auta, pokud jde o emise, udělají vůz odpovídající modelům ze začátku devadesátých let. „Když filtr vyndáte z auta úplně, jste přibližně na normě Euro 1 nebo Euro 2, což splňují auta asi 30 let stará. Pokud filtr pouze špatně funguje, auto spadne zhruba o jednu až dvě třídy dolů, takže ze šestky máte čtyřku až pětku,“ říká Vomáčka.

Měření emisí v reálném provozu

Zvýšený výskyt jemných prachových částic v pražském ovzduší přitom velmi vážně ohrožuje lidské zdraví. Vážou se na ně karcinogenní látky, jako je například benzo(a)pyren (C20H12), zvyšující riziko nádorových onemocnění, které se tímto způsobem dostávají přímo do plic. „Pomocí těch nejjemnějších prachových částic se tyto látky dokážou dostat až do krevního oběhu, čímž mohou zapříčinit i zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění,“ říká molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám z Akademie věd.

Nejčastějším důvodem, proč se řada řidičů zakoupení nového filtru vyhýbá a raději přistupuje k jeho odstranění, je jeho cena. „Obvykle se pohybuje kolem patnácti tisíc korun, u některých značek se však jeho cena může vyšplhat až na sto tisíc korun. Zejména u těch japonské výroby,“ dodává Vomáčka. Z toho důvodu je podle něj řada aut s poškozeným nebo odstraněným filtrem pevných částic v autobazarech téměř neprodejná.

Řidiči k vymontování filtru přistupují i navzdory tomu, že jim za provozování takto nelegálně upraveného vozidla hrozí až padesátitisícová pokuta. Čeští policisté však stav filtrů při běžných kontrolách nezjišťují.

„Filtr pevných částic je součástí výfukového potrubí a policista při silniční kontrole na ulici nemá možnost jeho odstranění zkontrolovat,“ říká mluvčí pražské policie Jan Daněk. Odhalení tohoto nešvaru tak podle jeho slov policisté nechávají na pracovnících stanic technických kontrol (STK).

Policisté jednají bez rukaviček

Například němečtí či rakouští policisté však při kontrolách prověřují čistotu výfuku podobnou metodou jako ÚAMK, tedy pomocí bílé rukavice. V případě, že ve výfuku najdou saze, pošlou vozidlo ke kontrole do nejbližší STK (pokud najdou nelegální úpravu výfuku, hrozí v Rakousku obrovská pokuta - čtěte více). Stejnou pravomoc mají i čeští policisté, nicméně tento postup zavádět nehodlají. „O kontrole výfuku pomocí bílé rukavice neuvažujeme. To, že je výfuk špinavý, ještě nemusí znamenat, že z vozidla někdo odstranil filtr pevných částic,“ říká Daněk.

Naproti tomu ministerstvo dopravy je jiného názoru. „Uvítali bychom co nejintenzivnější kontroly zaměřené na odstraněné filtry pevných částic. Obecně by samozřejmě v praxi nejvíce pomohlo, kdyby výrobci snížili jejich cenu, která je pro majitele levných aut velmi vysoká,“ uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.

Měření emisí provádějí laboratoře na STK. Ne každá ale umí měřit emise dieselů.

Na STK se měří u dieselových motorů pouze kouřivost.

Vymontování filtru v Praze nabízí řada autoservisů, ani jeden z nich však zákazníky neupozorňuje, že takový zásah činí vozidlo nezpůsobilým k provozu. Naproti tomu klienty lákají na zvýšení výkonu a úsporu paliva. Ani slovo o kvalitě ovzduší či hrozící pokutě. Některé servisy také podle ÚAMK zákazníkům filtry půjčují na dobu technické kontroly a měření emisí.

Auta těmito procesy bez problému projdou, ale řidiči je pak i nadále provozují bez filtrů. Podobné praktiky by chtěli čeští zákonodárci omezit novelou zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, kterou na konci listopadu schválili poslanci.

Měla by zavést až půlmilionovou pokutu pro servisy, které své zákazníky neinformují o tom, že odstraněním filtru vozidlo ztrácí technickou způsobilost. „Provozovatel vozidla se dnes mnohdy brání tím, že o této skutečnosti nevěděl. To již nebude možné, protože servis bude mít záznam, že zákazníka informoval,“ dodává Neřold. Novelu teď bude posuzovat Senát.