Ford Transit: oblíbenec podnikatelů i početných rodin

24. 11. 1999 - Devadesátá léta na zdejším automobilovém trhu značně rozšířila možnosti motoristů, kterým nestačí klasické osobní či dodávkové auto, a za jednu z nejlepších voleb jim zkušenosti doporučily Forda Transit. Vůz, který měl v první generaci premiéru už v roce 1965, se v tuzemsku ve větší míře vyskytuje až v modernějších verzích od ročníku 1985, jejichž cena v případě nejstarších a nejjednodušších exemplářů klesla až k šedesátitisícové hranici. Stejně starý a atraktivnější devítimístný bus s naftovým motorem ovšem stojí kolem sta tisíc.

Perspektivnější auta po modernizaci v roce 1991 lze pořídit za zhruba 110 tisíc u benzinového busu, za 120 tisíc bývá dieselová dodávka a asi 140 tisíc žádá dieselový bus. Auta z roku 1994, než se výroba zlomila v současnou generaci, mívají bazary za 230 tisíc (dieselová dodávka) až za 260 tisíc (dieselový bus). Uvedené ceny jsou jen orientační a mohou se lišit podle stavu a variant, kterých se na tuzemském trhu vyskytuje kolem 130. Základ a přednosti jsou vždy stejné: jednoduchá koncepce s pohonem zadních kol a mimořádná spolehlivost i trvanlivost, kterou často dokladuje služba v podobě až půl milionu kilometrů. Přitom se traduje, že potíže, které může vysloužilý transit mít, zpravidla nebývají takové,aby řidiče zradily na cestě. K výhodám patří rovněž nabídka spousty levnějších neoriginálních náhradních dílů z druhovýroby, jejichž využití zvláště u starších vozů nebývá podle názoru odborníků na škodu, neboť kupříkladu při karosářských opravách transitu není estetické hledisko rozhodující. Ve statistikách německého TÜV je Ford Transit ve všech věkových kategoriích pod průměrem hodnocených, ovšem na druhé straně faktem zůstává, že soupeře tomuto víceúčelovému vozu tvoří z drtivé většiny čistokrevná osobní auta. A jestliže je transit u německé technické kontroly většinou v červených číslech, má nadprůměrně příznivé výsledky jen v testech brzdových hadiček a zavěšení kol. Za nejzásadnější bolesti TÜV považuje korozi nosných dílů u vozidel starších deseti let, úniky oleje z motoru i převodovky a kromě dalšího také problémy s účinností a seřízením brzd. Z tuzemských zkušeností plyne,že problémy bývají s převodovkami, které jsou po větší porci kilometrů hlučné, vyskakují rychlosti a špatné synchrony komplikují řazení. Přitom oprava převodovky je drahá - stojí až desetitisíce. Dál je potřeba počítat u starších vozů s vůlí na kardanu, hlučný bývá diferenciál. Někteří řidiči si rovněž stěžují na problémy se vstřikováním paliva. Vůz je na trhu k mání s benzinovými a dieselovými motory o obsahu od 2.0 do 2,5 litru s výkony od 46 do 84 kilowattů (63 až 115 koní), s nimiž v průměru spotřebuje od osmi do 11 litrů paliva. Oficiální prodejci nabízejí značkové náhradní díly v následujících cenách - čelní sklo: 7198, přední nárazník: 6649, přední blatník: 6100, přední světlomet: 4087, brzdové destičky: 2318 a alternátor: 6710 a 12 078 korun, hodina automechanické práce ve značkovém servisu stojí podle doporučení zastoupení Fordu 450 korun a o sto korun je dražší hodina karosářské práce.

PLUSY
* spolehlivost a trvanlivost
* jednoduchá koncepce
* výborné užitné vlastnosti
* úsporné motory
* pestrý výběr karosářských variant
* trvanlivé zavěšení kol
* dostatek levnějších náhradních dílů z druhovýroby
* bohatá servisní síť

MINUSY
* horší antikorozní ochrana zvlášť u starších vozů
* hlučné a poruchové převodovky
* problémy s účinností a seřízením brzd
* úniky oleje z motoru i převodovky
* hlučný diferenciál
* závady vstřikování paliva
* předčasná koroze a lomy výfuku