náhledy
Jawa 50 měla nespočet přezdívek. Řidičský potěr se na ní na polňačce za vsí zasvěcoval do tajů motorismu. A pak se donekonečna opravovalo, vylepšovalo, ladilo. Dnes motorkářů a nadšenců do vůně benzinu a čištění svíček a karburátorů ubývá. Vášeň pro motorismus vytlačily z hlav puberťáků počítače.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Dominantou Jawy 50 Pionýr model 20 byly výrazné kapotáže, takzvané revmaplechy. Mezi nimi nádrž, která pojme 10 litrů paliva. V době vzniku této motorky neznamenala jízda jen pouhou zábavu. Jawa 20 byl plnohodnotný dopravní prostředek sloužící k cestování za prací i na dovolenou. Mezi lidmi koluje bezpočet legend na téma: jak daleko a kolik toho pincek uvezl. Za patrně největší kuriozitu lze považovat nepodložené vyprávění pamětníků o tom, že na revmaplechy byl provazem upevněn svářecí agregát Triodyn vážící hodně přes sto kilo. Jezdec pak byl nucen jet v permanentním náklonu.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Tak toto byl mnohdy nikdy nesplněný sen mnoha kluků, ale i holek, kterým učarovala vůně spáleného benzinu, ve své době téměř výhradně smíchaného s olejem. Na takovýchto strojích jsme bez dechu urazili své první metry za řídítky. Ovšem před samotnou jízdou bylo třeba všechno náležitě seřídit a rozšťourat.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Holky a mašiny od nepaměti utváří nedílnou součást života motorkářů. Život spolujezdkyně na fichtlu však nemusel znamenat pouze romantický vítr ve vlasech a zatajený dech v ostrých průjezdech zatáčkami. Pokud v rámci odpoledního pikniku slečna snědla nějaké to sousto navíc a řidič neprozřetelně zvolil překrásné místo v údolí říčky, mohl se odjezd snadno zvrhnout v dobrodružství srovnatelné s etapou pouštní rally. Při výjezdu do kopce, kdy i jedničce už slábne dech, spolujezdec po smluveném signálu opouští palubu a na vrchol kopce dojde po svých.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Nádherný designový prvek ve tvaru typickém pro dobu vzniku motocyklu. Šedi normalizačních šedesátých a sedmdesátých let se jakoby vzpírá švihácký kšilt nad předním světlem. V něm je zastavěná spínací skříňka a jeden budík končící optimistickým údajem 80 km/h. Na řídítkách přepínač světel, klakson a plyn. Na rychlopal zapomeňte. Ten byl k mání pouze u verze 21 Sport a později u legendárního typu Mustang (Jawa 23). Změna směru jízdy se ukazuje rukou jako na kole. Více tlačítek a drátů znamená více problémů. A po těch nikdo netouží.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Elektrický startér? Nenechte se vysmát! Nacvičeným švihem tuto mašinu rozburácela krátká „nakopávačka“. Nebo taky ne. V tu chvíli přišlo ke slovu startování stylem Le Mans. Řadím dvojku, se zmáčknutou spojkou se rozbíhám a s mohutným žuchnutím naskakuji na sedlo. Ruka v ten samý okamžik uvolňuje spojkovou páčku a nastává zlomek sekundy, ve kterém se čeká, jestli motor radostně zaprská nebo jen tupě zavrčí a svíčku zaleje další příval nespáleného benzinu.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Pokud se nepodařilo motor nastartovat a "ulila" se svíčka, neznamená to tragédii. Nacvičenými pohyby letí ven svíčka, vysušit, nahřát zapalovačem, rychle zpátky, narazit fajfku a pokus opakovat. Na fichtlu je na všechno vždy dost času.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Rozměrné sedlo, pohodlný cestovní posez a velké příjemné stupačky. Tak na tuto charakteristiku postu spolujezdce jsme zvyklí spíše v kategorii cruiser, kde se za cenu pionýra nedá pořídit ani plná nádrž. A přece je to tak. Toto všechno pincek své posádce nabízí. Když se spolujezdec nudí, což se nestává často, může díky stupačkám přivařeným na kyvné vidlici například pomáhat zadním tlumičům.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Řečeno moderní terminologií – palubní deska je velmi přehledná. Stupnice jediného budíku na palubě je zakončena údajem, který však pro většinu strojů znamenal nedostižnou metu. Ležatá dvoutaktní padesátka s maximálním výkonem 3,5 koně dokázala běžně rozvášnit mašinu na šedesátikilometrovou rychlost. Motocykly s rozličnými úpravami dokázaly s jedním jezdcem vleže dosáhnout i vysněné osmdesátky. Absolutní tuningové rakety, které v běžném provozu nepotkáte, pak údajně krátkodobě dosáhnou i stokilometrové hranice.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Nejjednodušší imobilizér na světě. Stačí vyhodit fajfku. Obzvlášť opatrní majitelé vozidel si pak brali domů například i kompletní díly elektroinstalace. Majitelé starých škodovek třeba celý kabel od cívky. Ti nejrafinovanější pak schovávali například palec z rozdělovače. Co na tom, že příprava na odjezd pak zabrala dnes tak cenné desítky minut. Stejně to většinou napoprvé nechytlo. Dovedete si dnes představit, že při ranním odjezdu do práce strávíte čtvrt hodiny přípravou dopravního prostředku na cestu? A krutá pomsta „frajírkovi“ s třistapadesátkou? Stačí přehodit fajfky a o zábavu je postaráno…
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Pionýr, pincek, prskolet, ale třeba i jednoskok nebo pekáč. Jawa pionýr si za dobu své existence získala mnoho označení a přezdívek. Za nejrozšířenější lze však beze všech pochybností označit fichtl. Tato přezdívka provází tuto malou dvoutaktní padesátku od nepaměti. Respektive od okamžiku vzniku jednosedadlové Jawy 550, lidově zvané právě pařez. Toto označení bylo přirozenou cestou odvozeno od zažitého avšak zaniklého německého výrobce motokol Fichtel und Sachs, který byl například dodavatelem motorů do prvních sérií českých motokol Stadion S-11 a do jehož sortimentu by český pincek perfektně zapadl.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Různých modifikací Jawy Pionýr bylo vyrobeno hodně přes půl milionu. Vyráběly se až do osmdesátých let. Však se jich také po českých dvorcích, kůlnách a půdách schovává ještě nepřeberné množství. Ne všechny exempláře jsou však schopné jízdy. Díky skupinám nadšenců a sběratelů lze tyto populární motorky vidět například na srazech, závodech veteránů nebo speciálních recesistických akcích. Mezi velmi oblíbené patří například série terénních závodů fichtl cup pořádaných po celé republice. Kalendář závodů pro letošní rok je pořádně nabitý. Jede se 47 závodů na třiatřiceti tratích. Pokud tedy chcete vidět tuto českou motocyklovou legendu v akci, jistě se nějaký ten závod ve vašem okolí najde.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz