Nyní končící malý citroën svého času vytěžil maximum ze svého retrodesignu ve stylu „kachny“ 2CV a prodával se velice dobře, ačkoliv techniku nabídl nanejvýš průměrnou. Nová generace to zkouší s podobným receptem, přidává ale skvělé zážehové motory.
Kulatý roztomilý kompakt, vyráběný ve francouzském Aulnay, už je ve výrobě sedmým rokem, a to je mezi malými auty příliš mnoho. Také dvouventilové zážehové motory, zkonstruované počátkem osmdesátých let dvacátého století, už se s dnešními trendy příliš neslučují.
Proto přivezl Citroën letos do Frankfurtu světovou premiéru nového malého modelu mířícího třeba proti fabii, a to rovnou se dvěma tvářemi. Podobně jako svého času Fiat, později Opel a řada dalších výrobců, rozdělil i Citroën svoje děťátko na dvě stylisticky odlišné verze, přičemž je snadné uhádnout, zda dynamičtější bude ta pěti- či třídveřová. Navíc se znovu sahalo do historie, i když tentokrát již nikoliv pro design.
Citroen C3
Nový Citroën C3
Necelé čtyři metry dlouhé autíčko zkouší v pětidveřové verzi obhájit svou nadprůměrnou výšku (shodnou s předchozí generací), k čemuž používá škálu designérských parádiček, sladěných tak dobře, jak to umí právě jen francouzští tvůrci. Kulatá střecha sice stále odkazuje na kachní rod, ovšem už méně okatě. Oba konce pak udělaly maximum k zamaskování vysoké stavby i mohutné přední ochranné zóny pro sražené chodce.
To ovšem není vše – třídveřová verze DS3 se odrodila ještě více, než bývá v obdobných případech zvykem, a ačkoliv používá shodnou techniku a interiér, vnějškem se k praktičtějšímu bratranci hlásí jen vlažně. Jiné jsou světlomety, zcela nový tvar obdržela nižší střecha, která jako by se učila u Suzuki, Mini a Škody, že i plochost může být vzrušující. Nechybí výrazné poznávací znaky jako neobvykle vytvarovaná denní světla z LED diod, výrazná zrcátka a především originální skloněný prostřední B-sloupek, opticky se ztrácející pod sklem a vytvářející silný dojem jachty.
Citroen DS3
Povinností už zdá se být odlišně lakovaná střecha, koňakem na šlehačce jsou ale plastické dekorační nálepky, na ohmat vyvolávající iluzi kůže či jiného kvalitního materiálu. Zvenčí se zdá být kvalita takřka prémiovou, není také divu, když se nový citroën snaží být současně hot-hatchem i drahým stylovým zbožím, tedy jakýmsi mixem Lancie Ypsilon a Mini. Historické sebevědomí sálá i z názvu – ze šuplíku vytažená zkratka evokuje francouzské slovo „deésse“, značící bohyni. Jen číslo už dnes neznamená objem motoru.
Uvnitř se obě verze, zvenčí tolik odlišné, naopak značně podobají. Interiér si zjevně vzal inspiraci u Peugeotu 207, jemuž se hodně podobá rozložení palubní desky. Ta je potažená levnější napodobeninou měkčeného plastu, avšak na první (lehký) dotek ruky nezklame. Stejně jako konečně klasické „budíky“ a hravě, avšak ergonomicky rozložené ovladače. Škoda, že řada z nich je již velice dlouho známá ze starších modelů PSA…
Řidičovým pocitům také prospělo opuštění pevného středu volantu, který sice zlepšoval bezpečnost, ale ovládání jinak spíše komplikoval. Místa je vpředu hojný dostatek u obou verzí, specialitou pětidveřové je obří čelní okno, sahající až nad hlavy posádky. Lze jej zastínit výsuvnou roletkou, nebo se kochat panoramaty, ať už přírodními, či městskými. Nedocenitelné to je také při stání hned pod semafory. Vzadu se dá také překvapivě dobře sedět, avšak pod střechou je poněkud stísněně.
Zatímco podvozek se principiálně nezměnil, lehce narostl rozvor, došlo na jistou optimalizaci a základem jsou nyní 15" kola a výkonnější brzdy. Zajímavé věci se ale dějí pod kapotou – tam se totiž, snad jako protiváha k extrémně přestárlým základním zážehovým jednotkám, objevují i vysoce moderní jednotky VTi a THP, pocházející ze spolupráce s BMW. A tak se, kromě ortodoxní jednovačkové dvouventilové jedenáctistovky a čtrnáctistovky, objevují i VTi 95 a VTi 120 (1,4 a 1,6, čísla značí výkony v koních) a moderní diesely 1,4 a 1,6 HDi (50, 66 a 80 kW).
Stylová DS si odpustila dva základní motory a naopak přidává přeplňovanou šestnáctistovku, u níž udává výkon 115 kW. Bude tedy bojovat proti Mini jeho vlastní zbraní, otázka je, jak se s potenciálem motoru vyrovná jednoduchý podvozek.
