Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Génius, který stvořil slavné tatrovky a Porsche u něj okoukal Brouka

  11:00aktualizováno  11:00
Rakouský konstruktér Hans Ledwinka patří k legendám československého automobilového průmyslu. Během svého působení v kopřivnické firmě Tatra stál u zrodu takových klenotů, jakými jsou vozy Tatra 11 a Tatra 77. Zemřel před padesáti lety, 2. března 1967.

Tatra 87 a Hans Ledwinka. Snímek byl pořízen roku 1967 v Mnichově, tedy v roce, kdy geniální konstruktér zemřel. | foto: Technické muzeum Tatra

Ledwinka se narodil 14. února 1878 v rakouském Klosterneuburgu u Vídně. Vystudoval průmyslovou školu ve Vídni a poté nastoupil do společnosti Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft, nynější Tatry Kopřivnice. Zde se jako pomocný konstruktér podílel již na vzniku prvního automobilu s názvem Präsident.

V Kopřivnici Ledwinka se dvěma přestávkami v letech 1902 až 1905 a 1916 až 1921, kdy pracoval v rakouských firmách Max Friedmann a Steyr, působil až do konce druhé světové války. Byl technickým ředitelem a později šéfem celé továrny. Pod jeho vedením vznikaly vozy, které měly řadu unikátních řešení. Mimo jiné jako první zavedl do sériové výroby brzdy na všech kolech.

V roce 1923 představil zcela novou koncepci automobilu, které se dodnes říká „tatrovácká“. Jejím základem je podvozek tvořený centrální nosnou rourou s nezávisle uloženými výkyvnými poloosami. Vepředu byl umístěn vzduchem chlazený motor a převodovka. První z takto řešených vozů, Tatra 11, položil základ celé řadě osobních automobilů. Firma tuto koncepci dodnes používá pro těžké nákladní automobily.

Fotogalerie

Ledwinka zavedl do výroby například i proudnicovou karoserii bez stupaček. Legendární Tatra 77 se v roce 1934 stala prvním sériově vyráběným vozem s aerodynamickou karosérií. Na ni navázala neméně slavná Tatra 87, která se osvědčila i při slavných výpravách Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky.

Ledwinka udržoval čilé vztahy s dalším slavným konstruktérem, rodákem z Vratislavic na Nisou Ferdinandem Porschem. Oba konstruktéři si často vyměňovali názory, konzultovali například své návrhy levného aerodynamického auta. „Někdy jsem mu koukal přes rameno, někdy zase on mně,“ popsal později Porsche toto období.

Kvůli podobnosti jeho vozu Volkswagen Brouk s Tatrami ze 30. let Tatra dokonce podala na VW žalobu. V kopřivnickém muzeu je k vidění prototyp Tatry V570, který velmi připomíná pozdějšího Brouka. Tento Ledwinkův návrh se však do sériové výroby nedostal. Soudní spory mezi VW a Tatrou začaly už v předválečném období. Případ byl po válce opět otevřen a Volkswagen v roce 1961 zaplatil Československu tři miliony marek jako kompenzaci (čtěte více).

Ačkoli se Ledwinka výrazně zasloužil o rozvoj českého automobilového průmyslu, strávil po válce ve vysokém věku pět let v československém vězení. Obviněn byl z kolaborace s nacisty, se kterými jako ředitel firmy musel komunikovat. V roce 1992 byl posmrtně plně rehabilitován a jeho proces označen za zmanipulovaný.

Po propuštění z vězení Ledwinka odmítl nabídku vrátit se do Tatry a využil možnosti vystěhovat se do Rakouska. Nakonec se usadil v Mnichově, kde působil jako odborný technický poradce a kde také v roce 1967 ve věku 89 let zemřel.

Ledwinka je řazen mezi nejvýznamnější konstruktéry evropského automobilového průmyslu. Ve Vídni mu byl udělen čestný doktorát technických věd. Získal řadu dalších ocenění, mimo jiné prestižní Medaili Rudolfa Diesela. V březnu 2007 byl na ženevském autosalonu uveden do automobilové síně slávy.

„Díky Ledwinkovi Tatra dosáhla světového věhlasu a stala se přímo kultovním fenoménem. Nic na tom nemění ani obvinění Hanse Ledwinky z údajné spolupráce s nacisty za druhé světové války. Toto zatracení ze strany socialismu mělo za následek jeho upadnutí v zapomnění. Přesto je Ledwinkův vliv na dnešní pojetí automobilu zásadní a neopomenutelný,“ řekl před sedmi lety u příležitosti křtu knihy o Ledwinkovi ředitel Technického muzea Tatra v Kopřivnici Lumír Kaválek.

Autoři: ,




Nejčtenější

Porsche Mission E
Elektřina brzy vytlačí motory. Vyvíjet se budou nabíječky a baterie

Po roce 2023 skončí vývoj spalovacích motorů. Agentuře Reuters to řekl finanční šéf technologické firmy Continental Wolfgang Schaeffer. Příčinou jsou emisní...  celý článek

Infiniti Prototype 9
OBRAZEM: Nejkrásnější koncept roku je stříbrný šíp z Japonska

Třicátá léta minulého století jsou jednou z vrcholných ér automobilových závodů. Bájné monstrózní stříbrné šípy značek Auto Union a Mercedes krotili na...  celý článek

BMW Lipsko
BMW Lipsko: Továrna na sny, kde automechanikům vidíte až do kuchyně

V německém Lipsku, kousek od českých hranic, vyrostla a v roce 2013 zahájila produkci jedna z nejmodernějších továren automobilového průmyslu. BMW zde...  celý článek

Dřevěný sanitní vůz (v pozadí) z první světové války tahal pár koní.
Autofotka týdne: Kolářský mistr dá do kupy i sanitku z 1. světové války

Kolář Aleš Uherka právě renovuje dřevěný sanitní vůz z první světové války, který tahal pár koní. Jde o muzejní exponát z rakouského města Laa an der Thaya. Na...  celý článek

Další z rubriky

Škoda 935 Dynamic
Jeli jsme unikátní kapkou. Škoda 935 Dynamic ožila po padesáti letech

Stará auta prostě voní, není to zatuchlina, je to vůně. A neztratí ji ani po renovaci. Škoda 935 Dynamic je unikát, svezli jsme se s ní po náročné rekonstrukci...  celý článek

Jak by mohl vypadat Peugeot 205 GTI pro 21. století
Božský Peugeot 205 GTI pro 21. století je jen hříčka designérů

Svět aut, těch přísně mechanických strojů, je plný nečekaných záhad, nelogičností a občas snad i kouzel. A má taky své svaté; některá auta si prostě ten status...  celý článek

Audi Asso di Picche
VIDEO: Pikové eso je zapomenutá designová perla

Pikové eso, italsky Asso di Picche, je jeden z prvních konceptů Audi. Kdo se rád dívá na auta, pozná v něm na první pohled tužku jednoho z nejslavnějších...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.