Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Milovník chromu a pohodlí je gigant, který odhazuje kila na startu

aktualizováno 
Slogan propagující letošní cestovatelskou novinku z Milwaukee se ptá: Proč se držet při zemi? Lepší charakteristiku pro Harley-Davidson Road Glide Ultra CVO těžko hledat. Při zemi se nedrželi návrháři a nebudou ani uživatelé. Ti budou své odpoutání od země muset podpořit i odhozením značné finanční zátěže.

Harley-Davidson Road Glide Ultra CVO | foto: Jan Altner, Motodeník.czpro iDNES.cz

Ta mašina je prostě ohromná. To je první dojem, který vyvolá, kamkoli pronikne její ostrý čenich. Říká se mu Shark Nose a přední kapotáž, která se v žargonu jezdců na cruiserech nazývá Batwing, je díky němu asi nejrozlehlejší, jakou lze na motorku pořídit. U verze Ultra CVO je do horní hrany kapotáže zastavěn ještě vysoký plexi štít. Takže i když se okolo mašiny žení čerti, obličej řidiče zůstává stále v pohodě i v otevřené přilbě.

Další specialitou je trojice klapek, která umožňuje regulovat proudění vzduchu kolem posádky. Tu horní, těsně pod hranou plexi známe i z modelů Electra Glide nebo Street Glide.

Harley-Davidson Road Glide Ultra CVO v číslech

  • motor: dvouválec 1801 ccm, 156 Nm
  • délka: 2600 mm
  • výška sedla: 755 mm
  • světlá výška: 120 mm
  • rozvor: 1625 mm
  • pneumatiky: přední BW 130/80B17 65HP, zadní BW 180/65B16 81H
  • objem palivové nádrže: 22,7 l
  • suchá/pohotovostní hmotnost: 422/439 kg

Kromě přísunu čerstvého vzduchu za plexi má na starosti ještě rozbíjení turbulence, která se točí před jezdcem a ve vyšších rychlostech může mít za následek rozkývání hlavy v přilbě. Mimo to jsou u Road Glide Ultra k dispozici ještě dva mohutné větrací kanály se vstupními otvory po obou stranách světlometu. Také tyto větrné tunely jde jednoduše uzavřít dvojicí přívěr.

Další větrné prvky lze najít například v kapotážích předních padacích rámů. Také zde je možné regulovat proudění vzduchu kolem jezdcových nohou. Tady ovšem i s možným nastavením proudění teplého vzduchu. V kapotážích jsou totiž zastavěny malé vodní chladiče, které mají za úkol dochlazovat hlavy motoru. Oběh chladiva má na starosti malé elektrické čerpadlo umístěné na spodní straně rámu. Proud vzduchu tedy může být směrován přes tělesa chladičů, nebo v případě horkého počasí přímo na nohy.

Pro případ, že by ani všechno zmíněné nestačilo, má CVO připravena ještě dvě esa v rukávu. Jedno se jmenuje výhřev rukojetí v osmi úrovních a to druhé vytápění obou sedel ve dvou intenzitách. I když hovořit zejména v případě spolujezdce o sedle je mírně zavádějící. Jeho post se více než sedlu podobá kožené klubovce z business class. Mimo samostatné nastavení výhřevu poskytuje motorka spolujezdci ještě separátní ovládání audio systému a vstup pro interkom.

Harley-Davidson Road Glide Ultra CVO

Ale pojďme zpátky za řidítka. Na rozdíl od Electra Glide, kde jsou analogové budíky zastavěny do batwingu, vozí Road Glide dvojici velkých kulatých budíků v klasickém uspořádání otáčkoměr/tachometr na horních brýlích přední vidlice. V kapotáži je zastavěn pouze velký dotykový LCD displej, který tvoří přístupové rozhraní do multimediálního systému BoomBox!!, analogový palivoměr a voltmetr. Prostřednictvím displeje lze ovládat výkonný audio systém, propojit s motorkou telefon pomocí bluetooth nebo například díky USB připojení v odkládací schránce připojit flash disk s muzikou, kterou lze editovat podle žánru, názvu alba nebo autora.

Může se hodit

Samozřejmě je k dispozici také rádio. Kromě zábavy je systém schopen sdělit například hodnoty tlaku a teploty oleje nebo nabídnout služby slušně detailní navigace. S tou mimochodem souvisí například i funkce vyhledání nejbližšího dealerství Harley-Davidson pro případ nouze. Systém je vyroben v USA, kde je zvykem řídit se světovými stranami. Je tedy třeba vědět, kterým směrem má hledané dealerství ležet. Pro tyto případy obsahuje BoomBox!! také kompas. Komu stačí jednoduché sdělení, kterým směrem ukazuje žraločí nos mašiny, stačí se podívat na spodní stranu displeje, kde je to za všech okolností vyznačeno písmennou zkratkou. Pokud poklesne stav paliva na úroveň rozsvícení hladového oka, kromě hodnoty na analogovém palivoměru a aktivace obligátního oranžového symbolu čerpačky se také objeví nabídka, zda má navigace automaticky vyhledat nejbližší benzinovou pumpu.

Celý systém lze ovládat buďto dotykem přímo na obrazovce, nebo dvojicí joysticků na řídítkách. Dotykáč reaguje i při použití tlustých kožených rukavic, ale hrabání rukou po displeji není vždy ideálním řešením. Pro ovládání joysticky je třeba nejprve nacvičit souhru palců obou rukou. Levý volí hlavní položky menu a v případě zabloudění do hloubi nastavení se umí vrátit „domů“. Ten pravý pak umí navolenou položku rozbalit, editovat a potvrzovat navolené nastavení.

Kromě ovládání palubního systému jsou na řídítkách umístěny klasické ovládací prvky jako přepínání dálkových a potkávacích světel, varovné blinkry aktivace a nastavení hodnoty tempomatu. Kromě toho samozřejmě také tlačítka aktivace elektrických obvodů mašiny, startér a samozřejmě také vypínání motoru.

Na motorce lze také dohledat dvě klasické zásuvky na dvanáct voltů. Vepředu před levým kolenem řidiče se pod záslepkou ukrývá ta, která je určena řidiči. Tu druhou nalézám až po otevření rozměrného horního kufru. Takže když se v něm neukrývají dvě integrálky, které se mimochodem vejdou s velkou rezervou, je možné třeba zapojit cestovní ledničku a chladit cestou malé občerstvení jako první pomoc bezprostředně po přistání. Spolu s oběma bočními kufry poskytuje Road Glide celkový objem zavazadlových prostor více než 130 litrů. A protože tento harley není jen tak obyčejný touring, jsou veškeré odkládací prostory osvětleny LEDkovými lampičkami a uzamykatelné dálkovým ovládáním.

Harley-Davidson Road Glide Ultra CVO
Harley-Davidson Road Glide Ultra CVO

Čip bezklíčkového přístupu je stejně jako celá motorka kus pořádného železa. Zapomenout se díky tomu dá opravdu jen těžko. Na celém tom obrovském „klíčku“ jsou pouze dvě tlačítka která odemykají a zamykají celou mašinu. Všechny kufry, víčko nádrže i řízení. Pro jízdu samotnou stačí mít to těžítko prostě někde u sebe.

Z elitního klubu

Všechny ovladače na řídítkách jsou zastavěny do zakázkových chromovaných panelů. Ona je vlastně na zakázku stavěna tak trochu celá motorka. Tři písmena CVO (Custom Vehicle Operations) v jejím názvu totiž znamenají, že Road Glide Ultra náleží do elitní party strojů vybraných k továrním úpravám, které je učiní jedinečnými a na hony vzdálenými velkosériovým kolegům. Elitní klub CVO byl založen roku 1999 a od té doby se jeho členové pyšní třeba originálním příslušenstvím Screamin’ Eagle, ručně malovanými linkami, sedly z pštrosí kůže nebo například motivy tvořenými 24karátovým zlatem.

V případě testovaného biku tu máme jedinečné lakování, maximální možnou elektrickou výbavu, chromové orgie, které neberou konce, a hlavně kompletní pohonnou jednotku Screamin’ Eagle 110. To znamená, že původní motor Twin Cam 103 (1 690 cm³) byl nahrazen tuningovým klenotem s objemem 110 kubických palců. V rámu Road Glide Ultra CVO tedy burácí rovná osmnáctistovka. Aby motor letěl lépe do otáček, zásobuje ho vzduchem otevřený sportovní filtr a výfukové plyny odvádějí výfuky se zvětšeným průměrem. Součástí výfukového systému je také přívěra, která při nízkých otáčkách drží na uzdě decibely linoucí se z tlustých kulatých koncovek.

Ale když se rukojeť plynu pořádně protočí, přívěra se otevře a nechá systém promluvit sytým basem, který vydrží viset ve vzduchu ještě notnou chvíli poté, co CVO jako stříbrný blesk proletí kolem.

Harley-Davidson Road Glide Ultra CVO

Myslete dopředu

Manipulace na místě nebo parkování vyžaduje od jezdce trochu cviku. Zejména je třeba myslet na to, abych mašinu například nezaparkoval předkem k chodníku z kopce. Místo majestátního odjezdu v odlescích chromu by tak přišla potupná prosba o pomoc s vytlačením bezmála půltunové mašiny zpět na silnici. Jak se alespoň jednou protočí ventilky, mávnutím kouzelného proutku projde obří harley odtučňovací kůrou a vodí se s lehkostí až nehodnou jeho rozměrů. Na výzvu plynové rukojeti reaguje nadopovaný motor vzepětím celé mašiny a zadní touringová stoosmdesátka na šetnáctipalcovém ráfku, která je většinou zvyklá se spíš líně odvalovat, se zahryzne do silnice a katapultuje motorku vpřed.

Pár kilometrů jsem nucen se přesunout po dálnici a s touto obrovskou lodí může být legrace i tady. Zařazeno tedy je a brzdit se nějakou dobu nebude. Nohy vyhazuji na daleko dopředu a plachtím v rytmu muziky z palubního systému. Když se za LEDkovou lištu osvětlení horního kufru nervózně zavěsí koncernový klenot omotorovaný hřmotným TDI, stačí jen mírný pohyb plynové rukojeti a problém je vyřešen. Za několik okamžiků se beze změny pozice vrátím k doposlouchání rozjeté skladby.

Fotogalerie

Jo, na dálnici je hrdina kde kdo, to je fakt. Ale sportovní zápal americký křižník neopouští ani na okreskách. A tady by to už asi každý nečekal. Stříbrné koncovky výfuku hromově rachotí a kola s hlubokým chromem unášejí tu hromadu železa jako vystřelenou dělovou kouli. Když se přiblíží zatáčka, kopnu tam dva kvalty dolů a pokládám se do oblouku. Hlásič náklonu vykružuje bílou čáru do asfaltu a Road Glide opisuje pevný oblouk jako podle kružítka. Abych se ujistil, že to nebyla náhoda, opakuji stejnou kratochvíli znovu a znovu. Harleye to baví a mě taky.

Když nadejde čas krotit vášně, přichází ke slovu trojice brzdových kotoučů o průměru 320 milimetrů. Samozřejmě v uspořádání dva vepředu, jeden vzadu. Přesto, že všechny brzdové třmeny jsou vybaveny čtyřmi pístky, je cítit, že na bezpečné pochytání letícího obra je třeba začít brzdit trochu dříve, než bývá zvykem. Kovem opancéřované brzdové hadice sice slušnou měrou přispívají k dobré dávkovatelnosti brzdného účinku, ale když nastane ta chvíle a je třeba opravdu ostře vzít za páčku, je dobré pořádně napnout svaly v dlani pravé ruky. Brzdové okruhy jsou ve vyšších rychlostech navzájem propojené, takže když přišlápnu ještě pedál zadní brzdy, je cítit, jak páčka pod prsty tuhne. V nízkých rychlostech pracují oba okruhy brzd odděleně.

Mašiny z Milwaukee jsou vděčným tématem k tisíci a jedné nikdy nekončící diskusi u stolů v motorkářských barech, hospodách i na srazech. Jedni na nich nenechají nit suchou, ti druzí by zase za nimi skočili do ohně. Ale jedna věc je jistá: majestátní cestovatelské speciály položily základ celé jedné motocyklové kategorii a jízda na takovém vyšperkovaném klenotu vždy naplní jezdce koňskou dávkou sebevědomí a také trochou marnivosti.

V případě modelu Road Glide Ultra CVO je však tento pocit draze vykoupen. Hodnota testované mašiny překračuje částku 1,1 milionu korun. Ale ten pocit, kdy se v rozlehlém vyhřátém sedle proženete v hlubokém náklonu ostrým obloukem, je k nezaplacení.

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.