Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Nezničitelný Aston Martin vysaje konto sebebohatšímu

aktualizováno 
Aston Martin je značkou drahých sporťáků Jamese Bonda. Celé své století života však bojuje se stejným problémem, který má většina normálních smrtelníků: stále mu chybí peníze. V britské značce se pořád střídají majitelé a kalhoty v ní prodělávají protřelí investoři...

Vyrábět auta a přesto na nich nezbohatnout patří k zajímavému britskému obyčeji. Na rozdíl od desítek jiných slavných značek, které v ostrovním království už dávno skončily svou bitvu s časem, měl Aston Martin vždy neuvěřitelné štěstí. Z finančních krizí, které se jeho historií táhnou jako červená nit, jej nakonec pokaždé někdo vytáhl. Nejnověji italská společnost Investindustrial, která v poslední době zbohatla na prodeji motorkářské značky Ducati německému koncernu Volkswagen.

Aston Martin HP 11 z roku 1921 byl určen jen pro motoristický sport.

Aston Martin HP 11 z roku 1921 byl určen jen pro motoristický sport.

Když se jistý Lionel Martin se svým partnerem Robertem Bamfordem rozhlíželi v lednu 1913 po pronajatých prostorách v západní části Londýna, měli v plánu stát se automobilovými dealery. Jejich firma Bamford & Martin chtěla prodávat vozy značky Singer, se kterými Martin úspěšně předjížděl své soupeře v závodě do vrchu ve vesničce ležící severně od Londýna. Partnerství obou mužů, připomínající spíš italské manželství, vydrželo jen rok a Martin, který byl víc nadšencem než obchodníkem, se rozhodl postavit si k závodění vlastní stroj.
 
Protože nikdy neměl moc peněz, první auto, které v roce 1915 vyjelo z dílen v zapadlém dvoře londýnské čtvrti Kensington, mu mělo financovat jeho nákladný koníček. Vůz určený pro rozvoz uhlí dostal název Aston Martin. Pro jeho pojmenování nemusel jeho tvůrce chodit daleko. Kopec, na kterém Martin předjížděl své soupeře v závodním singeru se jmenoval Aston Hill a vesnička pod ním Aston Clinton. Jenže v roce 1920, právě, když z dílny Aston Martinu vyjíždí druhý závodní prototyp, Bamford, který se mezitím k Martinovi vrátil, firmu zase opouští. A stavba aut záhy přestane bavit také Lionela Martina.

Šest let a dost

Tím by krátká a rozhádaná epizodka firmy Aston Martin nejspíš skončila, kdyby se na scéně neobjevil bohatý americký šlechtic Louis Vorow Zborowski, který si k Aston Martinu přišel naplnit svůj tragický osud. Zborowski se svými penězi a organizačním talentem zachránil firmu před jistým koncem, navíc jako sběratel různých rekordů vzal poprvé Aston Martin na závodní okruh do Brooklands. A tady, k úžasu všech zúčastněných, překonal hned deset světových prvenství.    

Euforická doba nově zrozené legendy však trvala pouhé čtyři roky. Na Velké ceně Itálie v Monze vyjel Zborowski z tratě a zabil se nárazem o strom. Jedenadvacet let poté, co podobně skončil život jeho otce Williama při závodech ve francouzské Nice. Přísun peněz rázem vyschl a Lionel Martin stál znovu před rozhodnutím, zda automobilku, která do roku 1925 zaznamenala jen 60 objednávek, držet dál při životě. A při pohledu do své peněženky rychle usoudit, že konec není možné odkládat.

I tentokrát je na obzoru další sponzor: lord Charnwood, který nakonec automobilku v roce 1926 od Martina kupuje. Ani on však nemá větší obchodní plány než stavět auta na mezinárodní závody typu Mille Miglia nebo čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans. S takovým byznysplánem vydrží Charnwood šest let, než to definitivně vzdá.

Nový majitel se jmenuje Gordon Sutherland a přichází v roce 1932. Je vůbec prvním šéfem, který nechce jen závodit, ale také stavět auta pro normální silnici. Jenže ani Sutherland nedokáže obchod pořádně rozběhnout. V roce 1939 ještě stačí započít práce na proudnicovém kupé jménem Atom, ale druhá světová válka udělá s veškerým snažením krátký proces. Od svého založení do roku 1945 vyrobí Aston Martin všehovšudy 700 aut, což je na přežití automobilky málo.

Po válce se firmy ujal David Brown, který chtěl auta i prodávat. Model DB1 z

Po válce se firmy ujal David Brown, který chtěl auta i prodávat. Model DB1 z roku 1948 ovšem moc úspěšný nebyl.

Fanoušek s dobrým vkusem

V roce 1947 je nakonec Sutherland rád, že si od něj Aston Martin někdo koupí. Nový zachránce je úspěšným obchodníkem a jmenuje se David Brown. Hned první model, nesoucí jeho iniciály, se však Brownovi moc nevyvedl. Typ DB1 má pod kapotou dvoulitrový čtyřválec s výkonem 90 koní, který je pro jednotunové auto příliš slabý. Už o dva roky později však přichází šestiválcový model DB 2, který odstartuje dvě nejúspěšnější desetiletí v historii automobilky. Kupodivu však ani zběhlý Brown nedokáže na Aston Martinu vydělat peníze, což se naplno projevuje začátkem 70. let. Při obratu 3,2 milionu liber činí v roce 1971 ztráta automobilky 1,2 milionu. O rok později Brown zadluženou automobilku prodává za pouhých sto liber. Když ji v roce 1947 kupoval, stála ho dvacet tisíc.

Aston DB5 z roku 1963 proslavil James Bond ve filmu Goldfinger, jezdil i v

Aston DB5 z roku 1963 proslavil James Bond ve filmu Goldfinger, jezdil i v nejnovější bondovce Skyfall. Je považován za vůbec nejkrásnější aston.

Novým majitelem je investiční společnost Company Development, kde jako krizový manažer pracuje i český rodák Harry Pollak. Ve své knize Můj život popisuje neutěšenou situaci, jaká v automobilce na počátku 70. let vládla. "Sama továrna, posazená na obou stranách silnice v Newport Pagnel, byla při pohledu zvenku nevábná budova. V přímém protikladu s novým modelem V8, který byl absolutně nádherný. Ale jen v případě, pokud se na něj člověk nepodíval zblízka." Pollak popisuje, jak se auta, vyráběná doslova na koleně, vracela od zákazníků s nejrůznějšími závadami. "Celý ten podnik byl v podstatě koníčkem šéfa Browna a výkonní ředitelé byli spíš automobiloví fanoušci než zodpovědní profesionálové. Laxní atmosféře nepřispívala ani skutečnost, že většina financí přicházela z přidruženého prosperujícího podniku na výrobu traktorů a převodovek." 

I když podtitul Pollakovy knihy zní Muž, který zachránil Aston Martin, už v roce 1974 přebírá vedení ve firmě konkurzní správce. Zajímavý moment: ve světě řádí ropná krize, která zájem o sportovní vozy stlačila na naprosté minimum. Přesto jsou tu opět lidé připraveni Astonu poskytnout své peníze. Americký specialista na krizová řešení Peter Sprague a kanadský dealer rolls-royců George Minden přebírají vládu nad automobilkou v roce 1975. Pomalu rozjíždějí výrobu, ale musejí překonávat nečekané překážky. Záhy se například ukáže, že na severoamerický trh, který je svého času pro výrobce sportovních aut životně důležitý, nemůže Aston dodávat. Kvůli motorům, které nesplňují místní přísné emisní normy.

Fotogalerie

Přes vysoké investice se však oběma entuziastům nepodaří navázat na zlatá 60. léta, kdy nádherné astony inspirované italskou karosářskou školou propaguje neopakovatelně mužný James Bond. I když se s upravenými motory mohou vrátit na americký trh, nová hranatá lagonda s hypermoderními digitálními budíky zákazníky moc netáhne. Aston Martin znovu přežívá, tentokrát do roku 1980.

Nový majitel, Victor Gauntlett s firmou Pace Petroleum a skupina švýcarských investorů, vydrží udržet značku při životě dalších šest let. Potom ji prodají Fordu.

Symbolické smíření Davida Browna

Pod vedením Američanů začíná zcela jiná éra Aston Martinu. Z "garážového" výrobce se konečně stává skutečný sériový producent, jehož auta nejsou k vidění jen na filmovém plátně. Nový typ DB7 z roku 1993 si nakonec koupí 6 000 motoristů, což je víc, než automobilka prodala za celou svou historii. A co víc, Ford ještě stačí zařídit satisfakci pro dlouholetého vlastníka značky Davida Browna, když do názvu novinky symbolicky vrátí jeho iniciály. Dojatý Brown však umírá jen pár dní před tím, než se výroba veleúspěšného typu DB7 stačí rozběhnout.

Nebyl by to ovšem Aston Martin, kdyby právě tohle měl být konečný happy end. Dvacet let od nákupu Astonu se v potížích ocitá samotný Ford a většinový podíl firmy je opět na prodej. Značka je v dobré kondici a Ford si ji cení na 925 milionů dolarů. Majitelem se stávají dvě kuvajtské investiční společnosti, Ford si nakonec nechává podíl ve výši 77 milionů dolarů.

Aston Martin DBS v Praze

Aston Martin DBS v Praze

Ekonomická krize však nutí i současné majitele hledat další spojence. Na sklonku loňského roku vedení automobilky oznámilo, že odprodá podíl ve výši 37,5 procenta italské společnosti Investindustrial. Nabídla za něj 186 milionů dolarů, čímž automobilce zajistí budoucnost na dalších pět let. Právě teď probíhají jednání s Mercedesem, od kterého by sporťáky britských gentlemanů dostávaly motory.

Druhé století existence značky Aston Martin tedy začíná optimisticky. Firma vyrábí auta, která nezápasí s kvalitou, i peněz má momentálně dost. A pokud jí někdy v budoucnu finance opět dojdou, přilákat bohatého investora určitě nebude problém. Jak ukázal v minulosti nesčetněkrát, tuhle schopnost Aston Martin ovládá dokonale.

Autoři:






Nejčtenější

Bernhard Maier, předseda představenstva Škody Auto
Škoda chce zdvojnásobit výrobu, modely se mají mezi sebou více lišit

Šéf automobilky Škoda Bernhard Maier vidí budoucnost značky hlavně v elektromobilech a SUV. Design jednotlivých modelů chce více proměnit, aby byly jednoduše...  celý článek

Trekka, novozélandský automobil na podvozku Škody Octavia
První a jediné novozélandské auto byla před 50 lety terénní škodovka

Na vzniku jediného sériově vyráběného novozélandského automobilu měla velkou zásluhu mladoboleslavská Škodovka. Ač tento vůz nebyl vyráběn v množstvích...  celý článek

Alfa Romeo Giulia Veloce
Chlapská záležitost: Alfa Giulia Veloce se za diesel vůbec nemusí stydět

Jsou auta, jejichž osud dokáže předznamenat samotné jméno. Chlap řídící zjevení jménem Opel Karl musí být buď flegmatik, nebo ho dostal se slevou. Ženská z...  celý článek

BMW X3 xDrive20d 2011 ·...
BMW X3 xDrive20d 2011 ·...

r.v. 2011, naj. 65 931 km, diesel
650 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.