Svoje tvrzení opírá o rozbor nehod mladých řidičů při návratech z diskoték, když autem duněla tatáž muzika, kterou celý večer poslouchali, a plně si neuvědomili, že už nejsou v rozjařené atmosféře. "Havarovali, aniž by měli v krvi alkohol, byť si jako opilí počínali. Byli nepřiměřeně sebejistí a odvážní, jejich jízdu zrychloval svižný rytmus," pokračuje Havlík.
Mluvčí policejního prezidia Jiří Suttner souhlasí a současně upozorňuje, že neexistuje právní norma, která by agresivní a příliš hlasitou muziku v dopravě omezovala či postihovala. "Mohli bychom se ptát, zda se zmíněný řidič opravdu patřičně věnuje řízení, jak mu ukládají předpisy, ale před soudem by to rozbil i podprůměrný advokát. Na každého totiž působí hluk jinak," uvažuje Suttner. "Neumím si ale představit, jak člověk v hudbou dunícím autě slyší sirénu záchranky či hasičů, nebo jak sluchem zaznamená případnou poruchu motoru."
Extrémy však naštěstí nejsou v provozu běžné a hudba v autě tak naopak ve většině případů působí blahodárně. "Řidiči si na cesty berou muziku, která jim vyhovuje. Pro jednoho to je dechovka, pro jiného vážná hudba... Mladý řidič skutečně může ke své pohodě potřebovat rock, ale i ten by měl být víc kulisou než vést k polotranzu, ve kterém nebude k nehodě daleko," doplňuje klinický psycholog pražské Nemocnice Na Homolce Martin Kořán.
Osobně jako nejvhodnější pro pohodovou jízdu doporučuje country, střední proud a taneční hudbu i vážnou hudbu. Psychologové se shodují, že v optimální situaci hudba přeladí psychiku řidiče ze záporných emocí na kladné, zbaví člověka za volantem napětí i účinků stresu a uklidní a uvolní organismus. Také přispívá k myšlenkové koncentraci, zahání dřímotu a nenechává funkce na pospas zahálce. "Hudbu doporučuji zvláště pro monotónní jízdu na dlouhých trasách či dálnicích, méně vhodná naopak je v hustém městském provozu," doplňuje Karel Havlík.
Mluvčí policejního prezidia Jiří Suttner souhlasí a současně upozorňuje, že neexistuje právní norma, která by agresivní a příliš hlasitou muziku v dopravě omezovala či postihovala. "Mohli bychom se ptát, zda se zmíněný řidič opravdu patřičně věnuje řízení, jak mu ukládají předpisy, ale před soudem by to rozbil i podprůměrný advokát. Na každého totiž působí hluk jinak," uvažuje Suttner. "Neumím si ale představit, jak člověk v hudbou dunícím autě slyší sirénu záchranky či hasičů, nebo jak sluchem zaznamená případnou poruchu motoru."
Extrémy však naštěstí nejsou v provozu běžné a hudba v autě tak naopak ve většině případů působí blahodárně. "Řidiči si na cesty berou muziku, která jim vyhovuje. Pro jednoho to je dechovka, pro jiného vážná hudba... Mladý řidič skutečně může ke své pohodě potřebovat rock, ale i ten by měl být víc kulisou než vést k polotranzu, ve kterém nebude k nehodě daleko," doplňuje klinický psycholog pražské Nemocnice Na Homolce Martin Kořán.
Osobně jako nejvhodnější pro pohodovou jízdu doporučuje country, střední proud a taneční hudbu i vážnou hudbu. Psychologové se shodují, že v optimální situaci hudba přeladí psychiku řidiče ze záporných emocí na kladné, zbaví člověka za volantem napětí i účinků stresu a uklidní a uvolní organismus. Také přispívá k myšlenkové koncentraci, zahání dřímotu a nenechává funkce na pospas zahálce. "Hudbu doporučuji zvláště pro monotónní jízdu na dlouhých trasách či dálnicích, méně vhodná naopak je v hustém městském provozu," doplňuje Karel Havlík.
