V článku v americkém časopise Psychologická abstrakta potvrdili, že zatímco unavenému a ospalému řidiči pomáhá hudba udržet bdělost, u jedince v dobré kondici a bez únavy odvádí jakákoliv muzika část pozornosti jinam. Navíc se ukazuje, že hlasitá hudba významně snižuje rychlost řidičových reakcí nejen na vnější podněty, ale i na to, co se děje bezprostředně před ním. "Motorista není schopen například včas zabrzdit vůz, když mu někdo vstoupí do cesty," upřesňuje psycholog z Univerzity Karlovy v Praze Radvan Bahbouh. A pražský psychoterapeut Marián Chrasta doplňuje: "Hudba odvádí asi třicet procent řidičovy pozornosti. Lidský organismus se totiž při dlouhodobějším zvuku o síle nad devadesát decibelů uvádí do stavu pohotovosti, ve kterém klesá schopnost reakce."
Policii hudba nevadí
"Poslouchání rádia v autě podporujeme, protože se jeho prostřednictvím řidiči dozvídají o aktuální dopravní situaci," říká Josef Daniška z Dopravní policie České republiky. Informační servis přitom dnes nabízejí prakticky všechny rozhlasové stanice. Josef Daniška však upozorňuje na nebezpečí, že kvůli příliš hlasitě hrajícím u rádiu řidič přestane vnímat vnější zvuky. "Zejména ve městě může motorista přeslechnout například tramvaj nebo houkající sanitku a přispěje tak k nehodě," konstatuje policista. Právníci se neshodují, zda policie může řidiče postihnout za příliš hlasitou hudbu v autě. Motoristický právník Zdeněk Svátek míní, že jde o pokutovatelný prohřešek, neboť se řidič plně nevěnuje řízení vozidla. "Když kolem projede auto připomínající pojízdnou diskotéku, může ho policista zastavit. Řidiče však jen upozorní, aby hudbu ztlumil a víc se věnoval řízení," oponuje mluvčí jihomoravské policie Dagmar Bartoníková.
Rychlá hudba = rychlá jízda
Řidič nevědomky přizpůsobuje rychlost jízdy hudbě z autorádia. Potvrdily to nedávné výzkumy švédské muzikoložky Carin Óbladové, uveřejněné ve švédském deníku Sydsvenska Dagbladet. Ukázalo se, že svižné melodie ať už jsou motoristovi příjemné nebo nikoliv - vedou k nadměrné akceleraci. "Lidské tělo má snahu přizpůsobit se okolí. Proto se podle rychlejšího rytmu zvýší i srdeční frekvence a tep. Řidič pak silněji šlape na pedál," říká psychoterapeut Marián Chrasta. Svižný rytmus je typický pro moderní hudební styly jako techno nebo house. "Je lepší nahrát si pro poslech v autě vlastní kazetu s oblíbenými melodiemi, než být nepříjemně překvapen a vyprovokován při poslechu některého z rádií," radí Carin Óbladová.
Není jisté, co je dobré
Není jednoznačné, jaká hudba je do auta nejvhodnější. Panuje názor, že pozitivní vliv má klasická hudba. "S tím úplně nesouhlasím. Já například klasiku nemám rád, takže by mě určitě neuklidnila," tvrdí Marián Chrasta. Psycholog Dopravního podniku hlavního města Prahy Petr Tománek prohlašje: "Když řidič zvolí hudbu, kterou má rád, tak si navodí pohodu potřebnou pro řízení auta." Na riziko poslouchání známých melodií ovšem upozorňuje psycholožka Centra dopravního výzkumu v Praze Vlasta Rénová: "V autě by si motorista neměl pouštět hudbu, při které doma relaxuje. Měla by stejné účinky i za volantem." Marián Chrasta připomíná, že lidé často využívají auto k relaxaci po každodenním stresu. "Mohou se vykřičet a zanadávat si. Vím, že si lidé v autě často zpívají. Hudba ve voze jim také pomáhá zvládnout napětí při čekání v dopravních zácpách," shrnuje Marián Chrasta. Problém však může nastat při poslechu rozhlasových diskusí nebo publicistických pořadů. "Pokud se motoristy diskuse přímo dotýká, může ho poslech nebezpečně vtáhnout, takže ztratí zcela pozornost," tvrdí Vlasta Rénová.
Rizikové ladění
Nehody nepůsobí ani tak sama hudba, jako okamžik, kdy řidič na chvilku odvrátí pozornost od silnice a začne ladit novou stanici nebo regulovat hlasitost. "Skvělým a nedoceněným řešením je dálkové ovládání funkcí rádia, umístěné na volantu," soudí Marián Chrasta. Pokud by motorista chtěl vybavit dálkovým ovládáním rádia svůj nový vůz hned ve výrobě, většinou by neuspěl. Velké automobilky, jako Volkswagen, Ford, Fiat nebo Opel, ho totiž nemají pro nejmenší a nejprodávanější modely v nabídce. Nejinak je tomu u modelů Felicia, Octavia a Fabia z tuzemské Škody. "Zákazníci chtějí dobrá, ale co nejlevnější autorádia. Dálkové ovládání by cenu zvedlo," vysvětluje firemní strategii mluvčí Škody Auto Evžen Krauskopf. "Standardní rádia jsou ve škodovkách umístěna tak, aby byla dobře ovladatelná." Řešením tedy může být nákup samostatného autorádia. Většina výrobců totiž nabízí přístroje i s dálkovým ovládáním, které lze uchytit u volantu. Nejlevnější kusy jsou k mání od šesti tisíc korun. Nevýhodou je, že takové autorádio není plně integrováno do palubní desky vozu a stává se tak snadnější kořistí zlodějů.
ŘIDIČ BY MĚL VĚDĚT, ŽE...
* jede-li sám na dlouhé cestě, pomůže mu tichá hudba udržet pozornost
* hlasitá hudba výrazně snižuje pozornost
* svižná hudba svádí k rychlejší jízdě
* hlasitá hudba znemožní vnímat okolní zvuky, například sanitku nebo hasiče
* mluvené slovo může být zrádné
* dobré je rádio s dálkovým ovládáním na volantu
(sid)
Policii hudba nevadí
"Poslouchání rádia v autě podporujeme, protože se jeho prostřednictvím řidiči dozvídají o aktuální dopravní situaci," říká Josef Daniška z Dopravní policie České republiky. Informační servis přitom dnes nabízejí prakticky všechny rozhlasové stanice. Josef Daniška však upozorňuje na nebezpečí, že kvůli příliš hlasitě hrajícím u rádiu řidič přestane vnímat vnější zvuky. "Zejména ve městě může motorista přeslechnout například tramvaj nebo houkající sanitku a přispěje tak k nehodě," konstatuje policista. Právníci se neshodují, zda policie může řidiče postihnout za příliš hlasitou hudbu v autě. Motoristický právník Zdeněk Svátek míní, že jde o pokutovatelný prohřešek, neboť se řidič plně nevěnuje řízení vozidla. "Když kolem projede auto připomínající pojízdnou diskotéku, může ho policista zastavit. Řidiče však jen upozorní, aby hudbu ztlumil a víc se věnoval řízení," oponuje mluvčí jihomoravské policie Dagmar Bartoníková.
Rychlá hudba = rychlá jízda
Řidič nevědomky přizpůsobuje rychlost jízdy hudbě z autorádia. Potvrdily to nedávné výzkumy švédské muzikoložky Carin Óbladové, uveřejněné ve švédském deníku Sydsvenska Dagbladet. Ukázalo se, že svižné melodie ať už jsou motoristovi příjemné nebo nikoliv - vedou k nadměrné akceleraci. "Lidské tělo má snahu přizpůsobit se okolí. Proto se podle rychlejšího rytmu zvýší i srdeční frekvence a tep. Řidič pak silněji šlape na pedál," říká psychoterapeut Marián Chrasta. Svižný rytmus je typický pro moderní hudební styly jako techno nebo house. "Je lepší nahrát si pro poslech v autě vlastní kazetu s oblíbenými melodiemi, než být nepříjemně překvapen a vyprovokován při poslechu některého z rádií," radí Carin Óbladová.
Není jisté, co je dobré
Není jednoznačné, jaká hudba je do auta nejvhodnější. Panuje názor, že pozitivní vliv má klasická hudba. "S tím úplně nesouhlasím. Já například klasiku nemám rád, takže by mě určitě neuklidnila," tvrdí Marián Chrasta. Psycholog Dopravního podniku hlavního města Prahy Petr Tománek prohlašje: "Když řidič zvolí hudbu, kterou má rád, tak si navodí pohodu potřebnou pro řízení auta." Na riziko poslouchání známých melodií ovšem upozorňuje psycholožka Centra dopravního výzkumu v Praze Vlasta Rénová: "V autě by si motorista neměl pouštět hudbu, při které doma relaxuje. Měla by stejné účinky i za volantem." Marián Chrasta připomíná, že lidé často využívají auto k relaxaci po každodenním stresu. "Mohou se vykřičet a zanadávat si. Vím, že si lidé v autě často zpívají. Hudba ve voze jim také pomáhá zvládnout napětí při čekání v dopravních zácpách," shrnuje Marián Chrasta. Problém však může nastat při poslechu rozhlasových diskusí nebo publicistických pořadů. "Pokud se motoristy diskuse přímo dotýká, může ho poslech nebezpečně vtáhnout, takže ztratí zcela pozornost," tvrdí Vlasta Rénová.
Rizikové ladění
Nehody nepůsobí ani tak sama hudba, jako okamžik, kdy řidič na chvilku odvrátí pozornost od silnice a začne ladit novou stanici nebo regulovat hlasitost. "Skvělým a nedoceněným řešením je dálkové ovládání funkcí rádia, umístěné na volantu," soudí Marián Chrasta. Pokud by motorista chtěl vybavit dálkovým ovládáním rádia svůj nový vůz hned ve výrobě, většinou by neuspěl. Velké automobilky, jako Volkswagen, Ford, Fiat nebo Opel, ho totiž nemají pro nejmenší a nejprodávanější modely v nabídce. Nejinak je tomu u modelů Felicia, Octavia a Fabia z tuzemské Škody. "Zákazníci chtějí dobrá, ale co nejlevnější autorádia. Dálkové ovládání by cenu zvedlo," vysvětluje firemní strategii mluvčí Škody Auto Evžen Krauskopf. "Standardní rádia jsou ve škodovkách umístěna tak, aby byla dobře ovladatelná." Řešením tedy může být nákup samostatného autorádia. Většina výrobců totiž nabízí přístroje i s dálkovým ovládáním, které lze uchytit u volantu. Nejlevnější kusy jsou k mání od šesti tisíc korun. Nevýhodou je, že takové autorádio není plně integrováno do palubní desky vozu a stává se tak snadnější kořistí zlodějů.
ŘIDIČ BY MĚL VĚDĚT, ŽE...
* jede-li sám na dlouhé cestě, pomůže mu tichá hudba udržet pozornost
* hlasitá hudba výrazně snižuje pozornost
* svižná hudba svádí k rychlejší jízdě
* hlasitá hudba znemožní vnímat okolní zvuky, například sanitku nebo hasiče
* mluvené slovo může být zrádné
* dobré je rádio s dálkovým ovládáním na volantu
(sid)
