De Tomaso SLC se představí za pár dnů na autosaloně v Ženevě. Ještě před premiérou se ale velký a drahý vůz představil v Římě a Rossignolo už na něj nasbíral 1 450 objednávek.
Mohutný luxusní crossover s tvary křížícími limuzínu a velký hatchback připomíná svým pojetím ze všeho nejvíce BMW 5 GT. Rossignolo, který začal s oživováním legendární značky loni, si nechal nový model obléknout u Pininfariny. V bývalých výrobnách známé karosárny v Grugliascu se také luxusní novinka bude vyrábět.
Pod kapotu je na výběr mezi šestiválci a osmiválcem. První s výkonem 524, druhý 296 koní. V nabídce bude i šestiválcový 247koňový turbodiesel. De Tomaso SLC má mít pohon všech kol spolupracující s automatickou převodovkou. Výrobce slibuje, že exotický unikát bude díky hojnému využití hliníku o 250 kilo lehčí než srovnatelní konkurenti. Víc přesnějších informací zatím znovuzrozená značka ven nepustila. Spekuluje se o cenách od přibližně 85 tisíc eur (asi dva miliony Kč). První kousky mají dorazit do bohatých garáží příští rok.
Autosalon Ženeva 2011Sledujte zpravodajství na iDNES.cz |
Na tvorbu ručně stavěného interiéru Rossignolo najal staré mistry čalouníky, kteří budou učit svému řemeslu další.
Na římské předpremiéře Rossignolo také prozradil, že chystá další dva modely staronové značky: luxusní městské auto a dvoumístný sporťák. Uvažuje se prý také o velké sportovní limuzíně.
Proč se snaží italský podnikatel oživit málo známou značku? Historie De Tomasa je totiž krásný a napínavý příběh, kterým se může chlubit jen málokterá značka. Stačilo málo a mohli jsme k vozu vzhlížet stejně jako dnes třeba k Ferrari.
Automobilový fanatik
Argentinec Alejandro de Tomaso měl život nalinkovaný úplně jinak než za volantem. Jeho otec byl významným argentinským politikem a matka pocházela z přebohaté zemědělské rodiny. Alejandro začal v 50. letech 20. století závodit, také byl ale hlasitým kritikem Juana Peróna.
Zapletl se do pokusu o svržení diktátorského prezidenta a ze země raději utekl. V Itálii se seznámil s Isabelle Haskell, americkou závodnicí, a v roce 1959 spolu založili v Modeně společnost De Tomaso Automobili.
De Tomaso se vrhnul na stavbu závodních speciálů, tým Franka Williamse s nimi třeba závodil v šampionátu F 1 v ročníku 1970.
De Tomaso Mangusta
Kromě toho stavěl také rychlá a výjimečná auta pro běžný provoz. Prvním modelem byl sportovní model Vallelunga, představený v roce 1963. Auto s hliníkovým páteřovým rámem, což byla oblíbená konstrukce De Tomasa, poháněl motor z Fordu Cortina. Valelunga měla laminátovou karoserii a vznikla v méně než 50 kusech.
Tři roky nato se představila mangusta. Italský supersport vyvinutý ve spolupráci s Fordem dostal osmiválec a karoserii z hliníku a oceli namaloval Giorgetto Giugiaro. O její výrobu se starala Ghia, kterou společně s karosárnou Vignale De Tomaso ovládl. Do roku 1971 vzniklo 400 aut.
Po mangustě následovala pantera. Ta měla před zadní nápravou osmiválcový 5,8litr od Fordu a uměla prohnat i sofistikovanější a mnohem dražší ferrari. Design obstaral Tom Tjaarda od Ghie. Ve stejné době vstoupil do De Tomasovy firmy Ford a pantera se díky tomu dostala na americký trh. Do roku 1973 vyrobili v Moděne 6 128 panter, pak přišla ropná krize a navíc začal De Tomaso bojovat s mizernou kvalitou italské oceli. Ford ukončil spolupráci a výroba se zastavila, ale De Tomaso se nevzdal.
De Tomaso Pantera
Tvrdohlavý Argentinec rozjel výrobu znovu. Poslední pantera vyjela z továrny až v roce 1993 (v roce 1990 jí poupravil kabát další designérský génius Marcello Gandini). Nástupce se jmenoval Guará, k mání byl ale jen v Itálii, Švýcarsku a Rakousku.
Kromě sporťáků stavěl De Tomaso i větší a luxusnější modely. Prvním pokusem byla v roce 1971 limuzína Deauville. Vydržela ve výrobě až do roku 1988, vzniklo ale pouze 300 exemplářů, poslední dostala Alejandrova manželka. Po bok Deauville se postavilo odvozené kupé longchamp (395 kupé, 14 kabrioletů).
V roce 1976 De Tomaso převzal s pomocí italské vlády od Citroënu skomírající Maserati. Na vládu argentinského milovníka aut vzpomínají v Maserati (dnes už ve vlastnictví Fiatu) se smíšenými pocity, právě on ale stál u vzniku modelů quattroporte nebo biturbo. Maserati uvedlo pod vedením nového majitele model Kyalami, což bylo vlastně De Tomaso Longchamp, ovšem s jinými znáčky. V roce 1983 nahradilo kyalami (se 198 vyrobenými kusy) v nabídce Maserati Biturbo.
V devadesátých letech ale De Tomaso rozprodával kdeco, aby se zachránil (značky Innocenti, Motor Guzzi, Benelli). V roce 2000 přišel s plánem vyrábět v jihoitalské Kalábrii ruské teréňáky UAZ Simbir s motory od Iveca. U podpisu v Moskvě asistovali 3. dubna 2002 i Putin s Berlusconim. Rok nato ale Alejandro De Tomaso umírá, manželka se synem v projektech nepokračují a v létě 2004 vedou firmu do likvidace.
V roce 2007 se pokouší prodat v aukci vše, co po firmě zbylo (jména De Tomaso, Guará, Pantera, pozemky...), za vyvolávacích 1 780 000 eur je ale nikdo nechce. V roce 2009 kupuje značku turínský podnikatel Gian Mario Rossignolo, bývalý šéf marketingu Fiatu a generální ředitel Lancie. Plánuje vyrábět osm tisíc De Tomas ročně: tři tisíce SUV, tři tisíce limuzín a dva tisíce kupé. Výrobu rozjíždí s podporou italské vlády a evropských fondů.
