Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Yamaha

Italský test odhalil nebezpečné helmy na skútry. Většina se prodává i u nás

  • 19
Země plná motorek a zuřivých skútristů má velký skandál. Test helem na skútr odhalil výrobky, které neprojdou homologačními předpisy. Osm helem z patnácti propadlo. Pět firem čekají mastné pokuty od 45 do 130 tisíc eur za prodej výrobků bez homologace. Většina z testovaných helem je k mání i na českém trhu.

Podle největší italské spotřebitelské organizace Altroconsumo nesplnilo požadavky osm helem z patnácti, které byly do testu zahrnuty. Testovaly se helmy bez bradové části, někdy označované jako helmy typu "jet". Používají je hlavně řidiči skútrů, kterých je plná Itálie.

Altroconsumo cituje statistiku: v roce 2008 se snížil počet mrtvých při dopravních nehodách o 7,8 procenta, mrtvých motorkářů ale o 12,4 procenta přibylo.

Dopravní nehody jsou hlavní příčinou úmrtí u Italů mladších 40 let a 28 % mrtvých je ve věku do 29 let. V posledních 30 letech zemřelo na italských silnicích 300 000 lidí, z nich třetině bylo mezi 15 a 29 lety, což je věk typických uživatelů motorin - malých skútrů, na kterých se jezdí s lehkými helmami, které se testovaly. Zkoušky prováděla certifikovaná laboratoř, která zjistila, že víc než polovina helem neumí zajistit bezpečnost požadovanou předpisy (homologace ECE 22-05).

Altroconsumo vyzvalo ministra dopravy, aby se k celé kauze vyjádřil: "Absorbovat rázy a údery a zůstat pevně na hlavě v případě pádu, to jsou základní důvody, proč helmy vůbec jsou."

"Někdo musí nést odpovědnost za to, co mládež nosí na hlavě. Hlubší technické zhodnocení by mělo udělat ministerstvo, aby se vysvětlily důvody, proč se na pulty dostávají nebezpečné výrobky," vyzývá.

Helmy podle výsledků testu nezajišťují dostatečnou ochranu a co víc, nejsou schopné projít ani stejnými zkouškami, kterými mají projít pro obdržení potřebné homologace. Všechny helmy, anonymně nakoupené v obchodech, se ale štítkem platné homologace chlubily.

Za prodej nebezpečných helem už byly uděleny první pokuty. Potrestané firmy prodávaly výrobky bez potřebné certifikace, které prezentovaly jako řádně schválené. Suma pokut je 465 tisíc eur. V letech 2007 až 2009 se dostalo na trh asi třináct tisíc helem, které nesly znak homologace, přestože na něj neměly nárok.

Test otevřených helem

Výsledky testu ZDE

Některé firmy po propadu v testech helmy stahují, jiné žádají opakování testu za přítomnosti svých techniků. Společnosti se brání, že v průběhu testu se technici dopustili chyb a zkoušky nebyly provedeny podle předpisů. Další firma zase vybírá náhodně kousky ze skladu, se kterými provede crashtest v nezávislé laboratoři.

Kromě základních testů, stejných jako ty, kterými musí výrobek projít, když chce získat homologaci, si Altroconsumo pro helmy vymyslelo také další crashtesty, které nejsou předepsané. Lepší ohodnocení v testu dostaly výrobky, které úspěšně prošly těmito dodatečnými zkouškami; ty, které jimi neprošly, penalizovány nebyly. Test zjistil, že cena nemusí být rozhodujícím faktorem. Helmy, které prošly všemi testy úspěšně, nebyly ani nejdražší.

Altroconsumo také kritizuje homologační testy za to, že jsou příliš mírné. Nárazové testy se u integrálních helem provádějí do pěti definovaných bodů, které jsou považovány za nejexponovanější; u otevřených jsou to čtyři body. Podle Altroconsumo hrozí nebezpečí, že se výrobci soustředí na dodržování požadované pevnosti helmy pouze v určených bodech. Například u cyklistických helem se body, na které míří crashtest, vybírají náhodně.

Mezi slabá místa helem patří také jejich připevnění k hlavě. Pět jich vypadlo, protože při nárazu nedržely dobře. Na vině je především systém zapínání. Dobře si naopak všechny helmy vedly v disciplíně komfortu.

Helmy ze skelných, kevlarových nebo uhlíkových vláken mají podle testerů lepší reputaci a citelně vyšší cenu oproti plastovým neprávem. Z testů vyšly z pohledu bezpečnosti téměř nastejno. Ve čtveřici nejlepších jsou dvě plastové a dvě z vláken. A jedna vyrobená z vláken dokonce patří mezi absolutní propadáky.