Hyundai i20 přitvrdí v konkurenčním boji vylepšenými zbraněmi. Aktuálně nejprodávanější malé zahraniční auto u nás totiž prošlo rozsáhlou modernizací. "Idvacítka" v ničem výrazněji nevyniká, zároveň není nic podstatného, co by se jí dalo vytknout. Je to prostě obyčejné auto, a to je její hlavní přednost.
Model i20 se prodává už od roku 2008, letos v Ženevě se představila jeho omlazená verze. V okolí tureckého Izmitu, kde se malý hyundai v pětidveřovém provedení vyrábí, jsme jej na pozvání automobilky poprvé vyzkoušeli v praxi.
Dospělost místo hravosti
Evoluce "idvacítky" proběhla v souladu s designovým trendem automobilky. Fluidní tvary, jak výrobce svůj stylistický jazyk nazývá, našly své uplatnění hlavně v přední části. Nová světla, blatníky, maska chladiče, kapota a nárazník proměnily populárního prcka k nepoznání.
Nová tvář je možná trochu konzervativnější, i20 s ní ale působí dospělejším dojmem. Příď teď nese prvky charakteristické i pro ostatní moderní modely značky, ale možná postrádá jistou osobitost svého předchůdce.
Drobnou obměnou prošly také zadní partie. Koncová světla dostala novou grafiku, upraven byl i nárazník, na kterém přibyly v horní části dva vodorovné pásy odrazek. Na bocích se modernizace projevila minimálně, nové jsou tu jen ráfky, nebo ozdobné kryty kol – záleží, za jak vybavenou i20 si připlatíte. Změny v designu se nepatrně promítly i na vnějších rozměrech. Díky plastičtější nárazníkům novinka povyrostla do délky o 55 milimetrů a těsně tak olizuje hranici čtyř metrů.
Strohost v líbivějším balení
Podobných změn se dočkal také interiér. Jistá strohost v něm dominuje i nadále, nijak se nezměnily ani často kritizované tvrdé plasty. Obměnou prošel především středový panel, který byl u levnějších verzí opatřen nepříliš pohledným materiálem. Novinka má ve všech verzích stříbrně lakovaný povrch, ale i nové rozmístění a tvar ovládacích prvků, takže působí hodnotnější dojmem. Drobné změny se odehrály i v přístrojové kapličce. Vyšší verze výbavy dostaly digitální palivoměr a ukazatel teploty chladicí kapaliny, v základním provedení jsou i nadále analogové budíky. Sedadla, která jsou vyplněna poměrně tvrdým polstrováním, mají jiné potahové látky, poprvé se v nabídce objevuje i čalounění kombinující textil a kůži.
Faceliftovaná "idvacítka" dostala mimo jiné i modré podsvícení přístrojové desky, které už známe i z jiných modelů značky a multifunkční volant, který je dostupný už v základním provedení. Prostorové poměry na palubě se díky shodným rozměrům nijak nezměnily. Stále tedy platí, že uvnitř jednoduše rozvrženého interiéru najde dostatek pohodlí čtveřice průměrně urostlých pasažérů.
Zavazadlový prostor nabízí i nadále průměrných 295 litrů objemu. Sklopením asymetricky dělených zadních sedadel lze jeho kapacitu příležitostně rozšířit až na 1 060 litrů, na ložné ploše ale vznikne vyšší schod. Jistou nevýhodou je i vyšší hrana nárazníku, které znesnadňuje třeba nakládání kočárku.
Bez vášně, bez emocí a "skoro" bez emisí
V honbě za snižováním množství vypouštěných škodlivin nepolevuje žádná značka světa. Inovovaná "idvacítka" proto přijíždí s novým vznětovým tříválcem 1,1 CRDi (55 kW), který spolu s technologií Blue Drive (zahrnuje systém Stop and Go, pneumatiky s nízkým valivým odporem a modifikovaný alternátor) produkuje jen 84 gramů CO2 na kilometr a řadí se tak mezi nejčistší malé vozy na trhu. S nízkými emisemi se pojí i dietní slibovaná spotřeba. Tu oficiální zatím Hyundai nezveřejnil, v okolí Izmitu jsme ji vyzkoušeli.
Nový vznětový tříválec, který pod kapotou nahradil slabší verzi čtrnáctistovky, na nás právě z hlediska apetitu zapůsobil velmi rozpačitě. Ačkoliv jsme předpokládali, že přeplňovaná dieselová jedenáctistovka bude vyžadovat velmi specifické zacházení s plynovým pedálem, dramatické rozdíly ve spotřebě několika testovacích skupin nás překvapily. Na stejné trase skrze obec se nám totiž podařilo jet s průměrnou spotřebou 4,4 litru i za 8,6 nafty.
V ostatních aspektech "céerdeíčko", které už nějakou dobu tepe pod kapotou sesterské Kie Rio, potěšilo. Typický tříválcový zvukový projev a vibrace se konstruktérům podařilo dobře utlumit. Motor se ochotně vrhá do otáček a má pěkně vyhlazenou křivku výkonu a točivého momentu. Při roztočení turbodmychadla tak nečeká posádku kopanec, ale jen příjemně plynulý zátah.
Silnější diesel mu sluší nejvíce
Nabídku vznětových motorů doplňuje známá čtrnáctistovka CRDi s výkonem 90 koní. Čtyřválcový turbodiesel nemá pocitově o tolik vyšší výkon jako na papíře, nabízí však o poznání kultivovanější chod než tříválec, ale také výrazně citelnější turboefekt. Z nízkých otáček se nesbírá tak ochotně jako tříválec, zato vyniká solidní pružností. V konfrontaci se slabším protějškem také neklade takové nároky na jízdní styl a má tak stabilnější spotřebu. Ze všech testovaných pohonných jednotek nabízí také suverénně nejlepší odhlučnění.
Pro příznivce benzinových motorů výrobce připravil posílenou verzi motoru 1,2i nově s výkonem 85 koní a osvědčenou čtrnáctistovku se sto koníky. Zážehová šestnáctistovka, která svým výkonem 136 koní zaujala dravější řidiče, byla před časem z nabídky stažena a neobjeví se ani po modernizaci.
Vyjma základní motorizace, kde je standardem původní "pětikvalt", jsou všechny agregáty nově spojené s manuálním šestistupňovým ústrojím. Benzinovou čtrnáctistovku je možné pořídit i se čtyřstupňovým automatem.
Ta nabízí solidní papírové hodnoty a celkem přesvědčivě působí i v praxi. Mechanická "nakrátko" odstupňovaná převodovka dokáže dobře využít potenciálu motoru, který uděluje jedenáct metráků těžkému vozu slušnou dynamiku. Při jízdě městem i mimo něj jsme ocenili pružnost motoru na první čtyři převodové stupně a především jeho velmi dobré odhlučnění. Výhody šestistupňového ústrojí se bohužel vytratily v okamžiku, kdy jsme vjeli na dálnici. Při stotřicítce točí motor na šestku víc než 3 700 otáček, podstatně víc hlučí a má zbytečně vysokou spotřebu.
Automatická převodovka si se zážehovou jednačtyřkou rozumí překvapivě dobře. Čtyřstupňové ústrojí sice neslibuje kdovíjak závratnou dynamiku, při svižné jízdě městem ale obstojí. Automatika navíc řadí logicky a velmi hladce. Zajímavostí je, že při dálničním maximu točí motor na čtyřku zhruba o 200 otáček méně než v případě mechanické převodovky.
Uživatelsky přívětivý
Ovládání malého hyundaie je "user friendly", tedy uživatelsky přívětivé. Volant, řadicí páka i pedály vyžadují minimum ovládacích sil, což se bude líbit především ženám. Mužům se naopak asi nebude líbit řízení. Jeho elektronický posilovač často klade velmi nepřirozený odpor a k rukám řidiče putuje od kol opravdu málo informací. Znatelně se naopak zlepšila kvalita řazení. Volicí páka nové šestistupňové převodovky se v kulise řazení pohybuje velmi přesně a s příjemným mechanickým odporem.
Podvozek malého hyundaie nikdy nepatřil k ceněným partiím a není tomu tak ani po faceliftu. Ačkoliv se výrobce nezmínil o změnách, naladění teď působí nepatrně komfortnějším dojmem. "Idvacítka" na patnáctipalcových kolech velmi efektivně absorbuje většinu drobných nerovností, na větších puchýřích silnic ale odskakuje a trochu ztrácí směrovou stabilitu.
Úplně přesvědčivý výkon nepředvádí ani při ostré jízdě v zatáčkách. Standardně montovaný stabilizační systém ESP ale dokáže vrozenou nedotáčivost zkrotit už v počátcích. V dálničním režimu je i20 poměrně stabilní, projevuje se u něj jen větší citlivost na boční vítr. Jízdní vlastnosti malého hyundaie ocení hlavně řidiči, kteří preferují klidnou pohodovou jízdu. Temperament nebo sportovní ambice totiž v jeho chování nenajdete.
Krokem za pokrokem
Omlazený prcek přijíždí také s výrazně bohatší výbavou. Ve výbavě Inclusive (v současné době levnější z dvojice nabízených verzí) zahrnuje šestici airbagů, stabilizační systém ESP, ABS s rozdělovačem brzdných sil EBD, posilovač řízení, centrální zamykání, manuální klimatizaci, výškově i podélně nastavitelný volant nebo dva úchyty Isofix k upevnění dětských sedaček na zadních sedadlech. Příplatková nebo vyšší výbava nově obsahuje třeba automatické světlomety a stěrače, zadní parkovací kameru zobrazující prostor za vozem ve vnitřním zpětném zrcátku, bezklíčkové startování a další prvky výbavy v této kategorii ne zcela obvyklé.
Ceník opředený tajemstvím
První kousky inovované "idvacítky" dorazí na český trh v červenci. Ceny zatím nebyly zveřejněny. Současné provedení se třemi dveřmi, výbavou Inclusive a motorem 1,2i začíná na částce 199 990 Kč, pětidveřová varianta je o 15 tisíc dražší
| délka × šířka × výška × rozvor (mm) | 3 995 × 1 710 × 1 490 × 2 525 | |||
|---|---|---|---|---|
| zavazadlový prostor (l) | 295–10 60 | |||
| rozměr pneumatik | 175/70 R14 / 185/60 R15 / 195/50 R16 | |||
| motory | 1,2i (benzin) | 1,4i (benzin) | 1,1 CRDï (diesel) | 1,4 CRDi (diesel) |
| zdvihový objem (cm³) | 1 248 | 1 396 | 1 120 | 1 396 |
| válců/ventilů | 4/16 | 4/16 | 3/12 | 4/16 |
| výkon (kW / koní) | 63/85 | 74/100 | 55/75 | 66/90 |
| krouticí moment (Nm) | 120 | 137 | 180 | 220 |
| maximální rychlost (km/h) | 168 | 181 | 160 | 174 |
| zrychlení 0–100 km/h (s) | 12,7 | 11,6 | 15,7 | 13,5 |
