Parkování nárazník-na-nárazník, takzvaně "na italský způsob", nemusí každému vyhovovat. Nárazník má v hodně jazycích cosi společného se slovem "narážet", obtisky od cizích aut ale každému příjemné být nemusí.
Parkování způsobem, že se do prostoru vměstnají narážením do aut, mezi která se chtějí vejít, vyznávají (nebo aspoň znají na vlastní plechy a plasty) všichni, kdo bydlí na sídlišti nebo tam, kde je málo místa pro auta.
A protože jsou auta stále mohutnější, je z nich mizerně vidět a pípající parkovací asistenty jsou při parkování s centimetrovou přesností k ničemu, nezbývá než mít auto "v oku", být opatrný a neplakat nad každým šrámem.
Smířit se s tím ale odmítl francouzský majitel nádherné "princezny", zapomenuté britské značky Vanden Plas. Klasický veterán s označením Princess 1300 (princess = anglicky princezna). Své zářivě chromované nárazníky chrání fendry, které znají jachtaři.
Fendry nebo také odražeče bývají z měkkého odolného plastu a slouží jako ochrana proti poškození lodě, například u mola. Na autě je stačí mít připravené v kufru a "vyvěsit" je vždy, když zaparkujete podélně. Bohatě postačí ten nejmenší, který pořídíte v jachtařských potřebách za nějakých 250 korun.
Podobnou fintu používají také ti, kdo parkují v malých garážích. Prostor, kam až mohou zajet, si vymezí starou pneumatikou.
Vanden PlasKořeny značky Vanden Plas sahají do Belgie. V roce 1870 založil Guillaume van den Plas a jeho tři synové Antoine, Henri a Willy karosárnu. Sídla měla v Antverpách a Bruselu. Když automobilka Austin po druhé světové válce hledala dodavatele karoserií, dohodla se právě s Vanden Plasem, který se v roce 1946 stal její součástí. A v roce 1958 se objevil první samostatný model pod značkou Vanden Plas. V roce 1963 se představil model Princess, kromě provedení 1300, což značilo objem motoru v kubických centimetrech, byla k mání i slabší verze 1100. Toto auto mělo jen v Británii ještě dalších pět sourozenců různých jmen. Austin byl totiž součástí koncernu British Motor Holdings, který se v šedesátých letech chlubil nejprodávanějším autem ve Velké Británii, byl to model s kódovým označením BMC ADO16. Ten se prodával pod šesti různými značkami: Morris, Austin, MG, Riley, Wolseley anebo právě Vanden Plas Princess 1100/1300, který z nich byl nejluxusnější. Jen pro zajímavost, auto se vyrábělo i ve Španělsku a v Itálii vozilo jméno Innocenti IM3 a vycházely z něj modely vyráběné v jižní Africe a Austrálii. Za vývojem modelu představeného v roce 1962 stál geniální konstruktér Alec Issigonsis, kterého zná celý svět jako tvůrce ikonického Miniho. Za pozornost stojí unikátní pryžokapalinové odpružení Hydrolastic, jehož evolucí byl neméně zajímavý hydropneumatický systém Hydragas poprvé představený v roce 1973 v Austinu Allegro. Pod kapotou vozu s pohonem předních kol montovali napříč uložený čtyřválec. Princess 1300 pohání 65 koní (48 kW), 96 krouticích newtonmetrů přenáší na přední nápravu čtyřstupňová manuální převodovka. Auto s délkou 373 centimetrů a necelými 920 kily hmotnosti se rozjede až na stopadesátku. Princess byl malý, ale prostorný a navíc bohatě luxusně vybavený. V Británii vcelku úspěšný model ukončil svou kariéru v roce 1974 s přibližně 43 tisíci vyrobenými kusy. Značka Vanden Plas se přestala objevovat v osmdesátých letech. Později ji používaly značky pro označení svých luxusních modelů. Naposledy se objevilo jméno Vanden Plas v roce 2002 na speciální, o 20 cm prodloužené verzi Roveru 75 představené na autosalonu v Ženevě. Dnes je vlastníkem spícího jména čínská Nanjing Automobile, která ji dostala po rozkladu britského autoprůmyslu započatého v osmdesátých letech při koupi automobilky MG Rover (Morris Garages Group). |
