Prohlídka kruhu pro návštěvníky začíná ve vstupní hale. Tam se hostů ujme průvodce, který jim nejdříve řekne, co je společně v následující zhruba hodině čeká. Průvodce ještě návštěvníky upozorní, že mohou fotografovat cokoli, kromě samotného výrobního procesu. Toto upozornění má sílu jakéhosi "nepsaného zákona".
Prosklená továrna
Nejdříve přijde řeč na architektonické řešení budovy. Moderní továrna, ve které se vyrábí limuzína phaeton, stojí prakticky v centru Drážďan. Z jedné strany s ní sousedí botanická zahrada, z dalších stran továrnu obklopuje velký park. Kvůli sousedící botanické zahradě bylo nutno nainstalovat kolem objektu zvláštní venkovní osvětlení, které by nerušilo hmyz.
Prakticky všechny stěny budovy jsou prosklené. Budova je rozdělena na dvě části. V první probíhá samotná výroba phaetonů, druhá je určená návštěvníkům a sídlí v ní také kanceláře.
Nevýrobní části dominují dvě věže a velká koule. První věž je celá skleněná a slouží jako jakýsi sklad automobilů. Je vysoká 40 metrů, má 14 pater a vejde se do ní 280 phaetonů. Skladují se v ní auta, která si jejich budoucí majitelé chtějí vyzvednout přímo v továrně. Tuto variantu převzetí svého nového auta volí podle průvodce Ronnyho Freudenberga zhruba třetina kupců.
Druhá věž je určena právě budoucím kupcům. V salonku si tam mohou svůj nový vůz vybrat přímo na míru. Mají k dispozici vzorky laků, potahové kůže, plastů i obkladového dřeva. V přízemí věže je pak slavnostní salonek, ve kterém si zákazníci svou novou limuzínu přebírají.
Novopečený majitel tak může sledovat, jak automatický výtah vybere auto ve skladovací věži a zajede s ním pod podlahu. Po nezbytném naleštění vozu pak za zvuku slavnostní hudby vyjede auto na povrch v zákaznickém salonku.
Tajemná obří koule, takzvaný kulový dům, skrývá multimediální centrum. Tvůrci tam návštěvníkům nabízejí multimediální prezentace společnosti Volkswagen. Expozice se úzce váže s vědou a ekologií.
Díly vozí tramvaje
Další část prohlídky se týká samotné výroby aut, i když přesnější by bylo hovořit jen o montáži. Tato část začíná u historického modelu Horch 851 z roku 1936. Auto je dílem saské karosárny Gläser, která zde před druhou světovou válkou působila. Dnešní působení Volkswagenu tak lze chápat trochu i jako navázání na tradici.
Od minulosti se však návštěvníci rychle přenesou do současnosti. Další průvodcova slova se týkají kompletace vozů. Když je návštěvníci poslouchají, dělí je od výrobní linky prakticky jen skleněná stěna. Za ní dělníci v bílých overalech zrovna dokončují nové vozy.
"Když se začalo plánovat, že by zde mohla vyrůst nová továrna na automobily, lidé protestovali, báli se toho, že střed města zaplaví množství kamionů," říká průvodce Freudenberg. VW ale problém vyřešil ke spokojenosti všech zúčastněných. U dálnice na kraji města bylo postaveno logistické centrum, ve kterém kamiony svůj náklad vykládají.
Do továrny je pak dopravují zvláštní nákladní tramvaje nazvané CarGo Tram. Jezdí po stejných kolejích jako běžné tramvaje. CarGo Tram je 60 metrů dlouhá a uveze náklad ze tří kamionů. Díly, které přiveze jedna tramvaj stačí na výrobu šesti aut. Podle průvodce přijíždí nákladní tramvaje do továrny každou půlhodinu.
Speciální kamiony přivážejí pouze nalakované karoserie. Do návěsu se vejdou čtyři. V návěsu je během zhruba stokilometrového transportu karoserií udržován přetlak vzduchu.
Vrcholem montáže je svatba
Vlajková loď Phaeton Vývoj nové vlajkové lodi trval konstruktérům a designérům Volkswagenu pět let. Průvodce předvádí návštěvníkům automobil do nejmenších detailů. Můžeme se tak například dozvědět, že obě přední sedadla mají až osmnáct různých poloh a každé má tři paměti na jejich uložení. Samozřejmostí luxusní limuzíny je i masážní funkce sedadel a jejich dobré odvětrávání. Klimatizace funguje ve čtyřech zónách, každý cestující si může zvolit teplotu, kterou ve své zóně chce mít. Ke vstupu do auta nemusí jeho majitel používat klíč, stačí, když ho má v kapse. Zavazadlový prostor má objem 500 litrů a otevírá se stiskem velkého loga VW na víku. Základní motorizaci tvoří šestiválec 3,2 litru, phaetony pohání i osmiválec 4,2 litru známý například z Audi A8, šestilitrový motor W12 a pětilitrový turbodiesel V10 TDI. Vzorový vůz je osazen právě posledně jmenovaným naftovým motorem, který už při dvou tisících otáčkách dosahuje točivého momentu 750 Nm.
Návštěvníci prosklené továrny následují svého průvodce na další část prohlídky. Uprostřed kulaté místnosti v suterénu trůní produkt tohoto domu - Volkswagen Phaeton. Průvodce se ujímá slova a zahajuje monolog, který by mu mohl závidět každý, kdo se živí prodejem čehokoli.
Samotná montáž nového vozu začíná odstraněním dveří z nalakované karoserie. "Nikdy totiž nemůžete vyloučit, že je při některém výrobním procesu odřete nebo poškrábete," zdůvodňuje Freudenberg. Zatímco karoserie se pohybuje v nejvyšším patře továrny, v suterénu se kompletuje podvozek. Posledním stupněm před samotným vrcholem je tzv. "svatba".
Při ní se spojí karoserie s podvozkovou částí, která obsahuje i motor a převodovku. "Ženich" - podvozek musí předtím vyjet do nejvyššího patra, kde už čeká "manželka" karoserie. Ta byla mezitím vystlána potřebnými plasty a vše bylo prošpikováno elektronikou. Samotný "obřad" probíhá plně automaticky.
Jako poslední se do rodícího se vozu dostávají sedadla a volant. Tím je výroba dokončena a automobilu se ujímají technici. V tuto chvíli jen několik minut starý vůz poprvé nastartuje svůj motor. Ještě před tím, než vyrazí na krátkou zkušební jízdu, podrobí se testům brzd, motoru, softwaru a technici mu nastaví světla. Zkušební dráha s několika druhy asfaltu je přímo v areálu továrny. Po zkušební jízdě, při které se mimo jiné testuje i funkčnost stabilizačního systému ESP, je auto umyto a po další krátké kontrole zamíří buď do skladovací věže nebo k prodejcům.
V současnosti tvoří podstatnou část produkce prodloužené phaetony pro americký trh. Kromě delšího rozvoru mají i "americkou verzi" osvětlení - povinné oranžové světélko na bocích předního nárazníku a na rozdíl od evropských sourozenců, i malou anténku v zadní části střechy. Amerika totiž u nových aut vyžaduje "nouzový" systém na bázi GPS.
Hosté mají možnost prohlédnout si phaeton zevnitř i zvenku a posoudit i ty nejjemnější detaily. Řidiče fabií může alespoň trochu potěšit to, že díky koncernové příbuznosti má luxusní limuzína Volkswagenu stejná tlačítka elektrického stahování oken jako mladoboleslavský vůz. Po detailním představení auta a profesionálním výkonu průvodce odchází většina návštěvníků s přesvědčením, že právě viděla dokonalý výrobek.
Vlastní virtuální Phaeton
Poslední místností, kterou průvodce během prohlídky hostům ukáže, je jakási virtuální místnost plná dotykových obrazovek a různých multimediálních "atrakcí". Podle materiálů továrny je zde dokonce jedna z největších dotykových obrazovek na světě. Návštěvníci si zde mohou vytvořit svůj vlastní virtuální phateon, zvolit si barvu karoserie, druh obkladového dřeva, barvu a druh použité kůže a plastů. "Hotové" auto si pak mohou prohlédnout z různých úhlů a dokonce ho i někam přenést.
Kdo má zájem, může se nechat vyfotografovat a na fotografii sám sebe přenést k automobilu, který si právě vytvořil. Pak ještě vybere z několika možností vhodné pozadí, například berlínskou Brandenburskou bránu, nebo anglickou památku Stonehenge, a zbytek už vyřídí počítač. Za několik desítek vteřin si návštěvník ukládá do kapsy památeční fotografii z místa, kde nikdy nebyl a s autem, které nebylo nikdy vyrobeno.
Tím končí organizovaná část prohlídky. Průvodce všem poděkuje za návštěvu a rozloučí se. Návštěvníci jsou ponecháni "bez dozoru" a mohou si znovu projít celou trasu prohlídky a "pohrát si" se všemi nabízenými multimediálními hračkami.
