Automobilový designér Jaromír Čech a Lexus IS

Automobilový designér Jaromír Čech a Lexus IS | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Inspiraci hledám v náhodě, říká český designér toyot. Přetáhli ho Číňané

  • 32
Sympatický uvolněný chlapík s potutelným úsměvem a náušnicí v uchu byl třináct let utajenou českou hvězdou v designcentru Toyoty. Pár dní předtím, než jsme se potkali, odevzdal vstupní kartu do designérského studia japonské značky v Nice. Jaromíra Čecha zlákalo nové dobrodružství u čínské automobilky Changan.

„Rád skicuji tužkou, musím kreslit, abych něco vymyslel, abych byl schopný poradit. Říkám tomu myšlení na papíře. Tablet nebo počítač mi přijdou svazující,“ vypráví.

Kdyby nemaloval auta, stavěl by domy, původně chtěl být architektem. Když nastupoval po škole do své první práce, neměl v portfoliu jediné auto. Navrhl motorky (mimo jiné Jawu Dandy) a vysokozdvižný vozík. „Nikdy jsem neměl svoje vlastní auto, vždycky jen služební,“ usmívá se. Jeho podpis nesou interiéry aktuálních toyot. Od priusu předchozí generace, modelů Urban Crusier, Avensis, Verso až po kabinu bláznivé Toyoty C-HR, kupé GT86 nebo linie Lexusu IS.

Automobilový designér Jaromír Čech a Lexus IS

Jaromíra Čecha jsme fotili na brněnském velodromu

Jaromíra Čecha si v pamatují v designérském studiu Škody. Vlasatý, velmi talentovaný a možná trochu excentricky působící student designu z Brna se tam objevil koncem devadesátých let.

V Mladé Boleslavi vydržel po škole dva roky, pak zamířil k Fordu, tam nastoupil v roce 2002. Mezi tím vystudoval nejslavnější školu pro automobilové designéry - londýnskou Royal College of Art. Pokud chcete ve světě automobilového designu něco znamenat, je to ta nejlepší vstupenka. A taky pořádně drahá.

Čtení o Praze

Magazín CityLife

Jaromíra Čecha, jednoho z nejvýše postavených automobilových designérů současnosti jsme vyzpovídali pro lifestylový měsíčník CityLife, který je luxusní pražskou přílohou MF DNES. Nejnovější číslo vychází v pátek 30. června. Noviny včetně magazínu si můžete koupit zde.

V Londýně mu přednášeli veleslavní architekti Norman Foster nebo Santiago Calatrava: „To byly jedny z největších zážitků mého života.“ V Londýně je obrovská konkurence a je to jedna z nejlepších škol tohoto druhu. Tady připravují studenty na to, že povedou designérské týmy. „Určitě je to škola, která otevírá dveře. Když jsem psal jako student, který pracuje ve Škodovce, někam o práci, zdvořile odpověděli, že mě zařadí do databáze. O dva roky později, když už jsem byl v Londýně, dostal jsem nabídky z Detroitu a od Toyoty,“ popisuje. „Protože mi ale studium zaplatil Ford a já se jim kvůli tomu upsal na dva roky, museli by mě vyplatit. Měl jsem vůči Fordu dluh asi 50 tisíc liber. Když u Toyoty viděli tu částku, divili se, že je to nějak moc a raději ty dva roky počkali,“ chechtá se. „Čistě technicky mi ta škola tolik nedala, ale dala mi nadhled. Hodně mě to překvapilo, čekal jsem to mnohem náročnější,“ usmívá se a s nadsázkou to přirovnává ke střední škole: „Nejtěžší bylo se tam dostat,“ komentuje.

Malování čajovými pytlíky

„Když potkám svoje auto, je to hlavně zvědavost, jak to dopadlo, jak odolalo času. Jestli ho budu vnímat stejně jako když jsem ho navrhoval. Na priusu předchozí generace jsme tři týdny ladili jednu křivku na přístrojovce, když jsme to pak předali do Japonska, dopadlo to úplně jinak a zrovna tahle křivka, která mi utkvěla v paměti, dopadla úplně jinak,“ popisuje řeholi designéra. Podle Jaromíra Čecha se klidně může stát, že ve finálním autě designér svou práci ani nemusí poznat. „Beru to s nadhledem. Někdy se to udrží tak, jak jsme si to přáli. Když ne, můžu být akorát naštvaný. Většinou 50 procent toho, co navrhnu, zmizí a ztratí to to kouzlo.“

Český designér taky prozrazuje postupy, se kterými designéři experimentují, aby našli inspiraci. „Nechával jsem do svých obrázků vstupovat náhodu. Nejprve jsem začal propiskou, potom fixy a to celé jsem poléval benzinem ze zapalovače. Vypadalo to jako akvarel protože to rozpustilo barvy. Potom pastelky a trochu úprav na počítači,“ popisuje. „Náhoda mi pomůže dojít k novému nápadu. Kolegové třeba experimentovali s pytlíky od čaje. Jde o překvapení. Zrovna na to není počítač úplně ideální,“ vypráví.

Automobilový designér Jaromír Čech a Lexus IS
Automobilový designér Jaromír Čech a Lexus IS
Automobilový designér Jaromír Čech a Lexus IS

Linie aktuálního Lexusu IS jsou z hlavy Čecha Jaromíra Čecha.

A přiznává, že design dnešních aut svazují požadavky na bezpečnost a další technické předpisy, takže jsou si pak velmi podobná. Nejvíc ale práci designérů podle něj omezují peníze. Tlak na úspory při vývoji a výrobě.

„Elektrická a autonomní auta udělají revoluci. Změní se architektura, pojetí mobility,“ předpovídá ten, který je přímo navrhuje. „Jsme na rozhraní revoluce, auta budou víc emocionální, více specializovaná a zaměřená na naše potřeby.“

V designcentru Toyoty ve francouzském Nice působil třináct let. Právě z tohoto studia vycházely futuristické a nápady pro vzdálenou budoucnost. „Experimentální projekt má za úkol najít nový koncept pro produkt,“ vysvětluje. Není to tedy jen blouznění snílků v designstudiích s těmi čajovými pytlíky, má to reálný základ. „Dostaneme zadání, základní parametry a na tom začneme s marketingem pracovat, hledíme do budoucnosti.“

Toyota C-HR
Toyota C-HR

Dílem Jaromíra Čecha je interiér bláznivé Toyoty C-HR.

„Musíme hledat vždy nové téma. Japonci totiž nechtějí evoluci, je to taková mentalita, chtějí pokaždé něco nového. Když něco funguje, tak to v Evropě neměníme, vylepšíme to. Tím, že to radikálně změním, přiznávám, že to nefunguje. Pro Japonce je to úplně naopak,“ popisuje.

„V určitém ohledu máme volnost, ale ta nás právě často velmi limituje víc než pevně nastavené mantinely,“ popisuje. „Pro designéra je dobrá rozmanitost, tedy to, že pracuje například na exteriérech i interiérech,“ myslí si. „Je těžké říci, jestli je těžší dělat jedno, nebo druhé. Exteriér zákazníka přiláká, ale interiér auto prodává,“ odhaluje jednu z pouček.

Skicování v excelu

Čím výš je designér v hierarchii studia, na vyšší pozici, tím méně času má na malování, navrhování. Šéfdesignér je pak hlavně manažer, který práci studia vysvětluje a obhajuje před vedením automobilky. „Já skicuju a maluju hlavně v excelu,“ říká s nadsázkou. „Naučil jsem se, jak připravit argumenty, aby návrh prošel.“

Automobilový designér Jaromír Čech a Lexus IS
Automobilový designér Jaromír Čech a Lexus IS
Automobilový designér Jaromír Čech a Lexus IS

„Designér by měl mít všeobecný rozhled, snaží se spojit estetično a funkčnost. Měl jsem v týmu například architekty, ale i filozofy nebo lidi s technickým vzděláním, důležité je, že je každý osobitý,“ popisuje.

Aby byl designér dobrý, musí podle Čecha chápat také filozofii značky. U Toyoty ještě k tomu japonskost automobilky; jejím hlavním mottem je heslo „protiklady v harmonii“. „To je základ vývoje, Evropanovi to může přijít nepochopitelné, občas křečovité, protože kombinuje protiklady, ale vzbudí to emoce a posouvá to design vpřed,“ vysvětluje.

Design je podle Jaromíra Čecha symbióza umění a techniky. „Pokud má technik dobré cítění, dokáže udělat nádherné věci, protože je to zároveň logické a odůvodnitelné. Najednou ten design přestane být subjektivní a pak se to lépe prosazuje,“ vysvětluje. I proto má rád z pohledu designu výrazná auta, která vesměs navrhovali technici: aerodynamické tatrovky (T77, T78, Tatraplan), Auto Union C nebo ikonický Jaguar E-type, z těch moderních pak BMW Z8.

Jaromír Čech se po třinácti letech u Toyoty v dobrém rozloučil a jde zkusit nové dobrodružství. Dnes je jedním z hlavních designérů dravé čínské automobilky Changan (zodpovídá za design značky Chana). Ta si založila své hlavní designstudio v Mekce autodesignu, v italském Turíně, už v roce 2006.