Z olomouckého autobazaru si více než stokoňového citroëna přivezla Jitka Čvančarová před Vánocemi roku 2000.
"Je to auto za první vydělané peníze, na které je člověk hrdý,“ říká herečka, která se proslavila hlavně rolí sestřičky v seriálu Ordinace v růžové zahradě.
Máte auto z bazaru. Vybírala jste sama, nebo jste si nechala poradit?
Tehdy to bylo hrozně rychlé. Sebrala jsem peníze za různé zájezdy po Evropě, koncerty a natáčení a šla jsem rychle vybrat auto. Kamarád našel na internetu, že v Olomouci mají dva zajímavé citroëny, tak jsme tam zajeli. Stál tam zelený a červený, takže jsem samozřejmě sáhla po tom červeném. Čistě holčičí způsob výběru.
Ve dvaceti letech jste ještě studovala. Auto jste potřebovala, nebo zkrátka jen chtěla?
Teď žiju v Praze, ale jsem z Mělníka a muzikálové herectví jsem studovala na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Už na škole jsem hrála a herec nemá moc šancí stíhat prostředky hromadné dopravy. Představení končí v noci a třeba ve čtyři ráno jedete natáčet něco pro televizi. V tyhle hodiny moc autobusů nejezdí, takže koupě auta byla nutnost.
Jak moc dobře?
Je to takový ostřílený kovboj, na kterém podle několika šrámů ve tváři poznáte, že už něco zažil a taky se hned tak něčeho nezalekne.
Auto máte od dvaceti. Řidičský průkaz také?
Ten jsem měla ještě dřív, než mi bylo osmnáct. Udělala jsem si ho na střední škole.
Citroën už řídíte šest let, a to jste ho kupovala ojetý. O něčem novějším nepřemýšlíte?
Nový automobil momentálně nepřichází v úvahu. Potřebuju si totiž koupit byt v Praze. Všechny moje vydělané peníze proto míří tímto směrem. Navíc citroën se zatím docela dobře drží. Musí!
Jak moc dobře?
Je to takový ostřílený kovboj, na kterém podle několika šrámů ve tváři poznáte, že už něco zažil a taky se hned tak něčeho nezalekne.
Jste pečlivá na pořádek v autě i na jeho údržbu?
Já jsem trošičku přehygienizovaná (smích). Nemám ráda špínu a bordel, takže tomu odpovídá i interiér mého auta. Není to dívčí pokojíček, ale je tam čisto. Co se týká technického stavu, řeším to pravidelnými kontrolami v servisu.
| Citroën Xsara Coupé 1,8 16V Jitky Čvančarové | |
| Objem motoru | 1761 cm3 |
| Zrychlení z 0 na 100 km/h | 11,5 s |
| Nejvyšší rychlost | 182 km/h |
| Délka vozu | 4167 mm |
| Prům. spotřeba | 7,9 l/100 km |
| Objem kufru | 408 l/1190 l se sklopenými sedačkami |
Kdyby teoreticky došlo na výběr dalšího auta, bylo by zase ojeté, nebo byste si tentokrát pořídila nové?
Určitě nové. Láká mě právo první noci. Podvědomě nadržuju "bavorákům“.
To je pořád ještě dost široká skupina...
Vždycky jsem chtěla mít velké auto, tak by to asi bylo BMW X3 s pohonem všech kol. Mít v našich klimatických podmínkách čtyřkolku se určitě vyplatí. Hodně jezdím na hory lyžovat, tak bych ho využila. Ale líbí se mi i malé BMW řady1.
Moderujete televizní motoristický pořad, kde jsou představována nová auta. Natáčíte jen moderátorské vstupy, nebo se v nich můžete i projet?
Právě že povozit se můžu. Ta možnost se namlsat automobilovými novinkami je docela hrozná. Musím se v nich projet i proto, abych věděla, o čem mluvím. Občas ve vstupu zazní i můj názor na to, co se mi na konkrétním autě líbí, a co se mi naopak nezdá.
Studovala jste v Brně a hrajete tam i v divadle. Jak se vám jezdí po dálnici mezi Prahou a Brnem?
To už bylo vyřčeno snad stokrát, ale nic se bohužel nemění a asi ani měnit nebude. Ta dálnice je tankodrom, který je v neuvěřitelném stavu, a nestačí tomu množství aut, kterým slouží. Za ty roky, co jezdím do Brna, vidím, že je to horší a horší.
Jezdíte po D1 raději v noci, nebo ve dne?
Samozřejmě že v noci. Provoz během dne je tak neuvěřitelný, že ani nemá cenu si před cestou domlouvat nějakou schůzku. Myslíte si, že to zvládnete za dvě hodiny, ale stačí jedna bouračka a všechno je jinak.
Byla byste pro, aby se na dálnicích mohlo jezdit rychleji než 130 kilometrů za hodinu?
Jsem dynamický a energický člověk. Z toho si odvoďte, jestli bych ráda jezdila rychleji.
Bourala jste někdy?
Když nepočítám pár škrábanců, větší nehodu jsem zažila naštěstí jen jednou. Na teplické dálnici přede mnou začal mercedes s německou espézetkou lítat ze strany na stranu. Dostal smyk na mokru. Jak jsem přibrzdila, dostalo mě to taky.
V tu chvíli víte, že nesmíte šlápnout na brzdu, a snažíte se to nějak vybalancovat. Nakonec jsem se jen trochu obouchala o svodidla. Teď když je silnice hodně mokrá, mám při řízení stále trošku sevřený žaludek.
Nesměla jste možnost absolvovat školu smyku?
Několikrát jsme o škole smyku natáčeli, takže jsem si to zkusila. Je zajímavé zjistit, jak auto v mezních situacích na kluzkém povrchu reaguje na vaše řízení. Spousta lidí bohužel reaguje tak, že začne naplno brzdit a čeká, co se stane.
To je špatně. Každému doporučuji, aby si vyhlédl nějakou volnou plochu, a až to bude klouzat, aby si tam zajel třeba jen vyzkoušet, na jak dlouhém úseku zastaví. Zjistíte, že i ve třicítce to na sněhu trvá hodně dlouho.
