|
Přistihnete se, že stojíte u hotelového okna, s údivem sledujete ulici pod sebou a padají z vás věty jako: "No to je debil." "Ty vole, to bylo vo fous." A podobně.
Číňané se vyhýbají fyzickému kontaktu stejně jako politik jednoznačné odpovědi. Ve vozidle se ale tenhle svět rázem mění a auta se s ledovým klidem míjejí tak těsně, že byste mezi nimi neprotáhli ani tu nejlepší kreditkartu.
Vozidla se navzájem objíždějí v těch nejpodivnějších úhlech a dopravní zácpa pro Číňany nic neznamená. Nerespektují ji. Zběsile troubí, i když je jasné, že masa před nimi se prostě nepohne. Snaží se využít i ten nejtitěrnější prostor, aby tam svoje japonské vozidlo narvali, a tak křižovatky z leteckého pohledu často připomínají spíš záběry po živelné katastrofě.
Na komunikacích potkáte dokonale rozmanitou směs vozidel, skútrů, jízdních kol, chodců, trojkolek a monstrózních náklaďáků, na kterých jsou naložené další náklaďáky. Pokud nadšeně vypísknete pokaždé, když u nás potkáte Velorex, tak tady budete pískat jako zaplacenej rozhodčí z první ligy. Číňané v drtivé většině ve svých soukromých vozech používají automatické převodovky. Jsou už stejně líní jako obyvatelstvo celého světa. Oblíbené jsou tu vozy vyšší střední třídy a manažerské staré Buicky se stylovým parfémem přilepeným nad přístrojovou deskou.
Číňané vyznávají odevzdaně línou jízdu. Na dálnici bez zjevného důvodu jezdí šedesátkou a zásadně v rychlém pruhu. Častěji však proudí kupředu po dělící čáře a kolem neprojede nikdo. Proč? Já nevím a to jsem se ptal několikrát.
Pokud dojedou vozidlo před sebou, srovnají rychlost nastejno, pokračují tak minutu bok po boku, potom zatroubí a pomalinku vyrazí vpřed. Budete sedět na sedadle, kroutit se a zatínat pěsti, ale neuděláte s tím nic.
Rychlý a pomalý pruh tady nefunguje, a tak se prostě jede tam, kde je volno. Možná vás zarazí, že některá vozidla na dálnici nesvítí vůbec a když už začnou svítit, použijí jenom dálková světla. A to bolí. "Takhle uvidíš líp." Poznamenal Číňan a posunul mi páčku na dálkovky. Vozidlo v protisměru se podivně zakývalo.
Pokud chcete v Číně řídit, potřebujete si udělat jejich řidičák a zkoušky. Trvá to prý přibližně týden plus x týdnů si připočtěte k byrokracii a průtahům s pasem, vízem a podobnými věcmi. Jste v Číně. Řídil jsem prostě bez něj. Postupem času si zvyknete na ten chaotický provoz, který nemá, zdá se, žádný pevný pravidla. Jak mi řekl jeden Číňan, je to o citu.
Cit budete potřebovat. Auta z vedlejší ulice vjíždějí do vozovky bez varování a vy naopak musíte dát přednost. Kolem vás se budou ve velkých shlucích proplétat elektrické skútry a kola. Chodci jsou zcela nevypočitatelnou součástí provozu. Občas mi připadalo, že prostě nemají pud sebezáchovy. Když kolem Číňana šedesátkou proletí očouzený taxík, urazí mu z pusy cigáro a on nehne ani brvou, co jiného si můžete myslet. Zvyknete si. Sem tam to trochu bouchne, když do vás ducne cyklista, který je zvyklý na horší zacházení a nečekal, že byste byl ohleduplný.
Řídit můžete i elektrický skútr. Zvláštní na něm je to, že jezdí úplně potichu. Pohled na tisíce vehiklů, sunoucích se potichu přeplněnou ulicí, je jeden z šokantních zážitků, který se vám naskytne. Nejvíc ze všeho skútr na elektriku připomíná babetu se šlapkami a ty mají hodně velký význam. Zjistil jsem to pod kopcem, když mi došla baterka.
Baterii si vezmete s sebou na pokoj a přes noc si ji necháte dobít. Doba výdrže je ovšem nejistá, a tak je dobré se před jízdou rozcvičit, abyste neměli později křečové žíly. Jízda na skútru ovšem komplikuje dopravní situaci, protože když Číňané zpozorují Evropana na "bajku", snaží se ho všemožným způsobem dojet, za jízdy se ho dotknout a volají další posily, takže po několika minutách připomínáte alegorickou jízdu napříč městem, která zběsile troubí, lidi padají pod kola vozidel a vy se potíte jako vrata od chlíva. A pak vám dojde baterka a všichni vám tleskají, když potupně šlapete do kopce.
Doprava v Číně je šílená. Je živelná a doopravdy hromadná. Zažijete tu spoustu divných věcí. Uvidíte mraky bouraček, které ale neprobíhají ve velké rychlosti, takže to většinou dobře dopadne. Může se vám stát, že v noci pojedete po dálnici tři hodiny a nepotkáte ani jedno auto. Uvidíte zácpy, na který je Jižní spojka krátká, a občas potkáte tak velký náklaďák, který by tady potřeboval osm doprovodných vozidel a vrtulník s termovizí. Tady se nic neděje, a když to vyjede ze zatáčky, nestihnete si ani nakadit do trenýrek.
Řídit v Číně je zážitek. Je potřeba zapojit veškerý svůj um a postřeh, aby nikdo nepřišel k úrazu. Jde to a zvyknete si, ale jezdit tady se svým novým Aston Martinem vám rozhodně nedoporučuju. Mohl by totiž získat několik nehezkých škrábanců, který se neopraví v dalším záběru, tak jako se to děje agentům s povolením zabíjet.
