Jízdu tunelem nemají řidiči rádi. Dejte pozor hlavně na výjezdu

  • 24
Abyste dojeli k chorvatskému nebo italskému moři, musíte tunelem. Podle průzkumů až 50 procent řidiček pociťuje při jízdě tunelem úzkost.

„Celosvětově se dopravní experti shodují, že při jízdě tunelem nehrozí větší riziko vzniku závažné nehody než mimo něj. Pokud k ní však dojde, mívá závažnější následky,“ uvádí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.´

Také počet závažných dopravních nehod v tunelech nebývá větší než mimo ně. „Výjimkou je úsek u vjezdu do nich, část komunikace, která je nejníže položena, a také místa, kde se snižuje počet jízdních pruhů. Svou negativní roli sehrávají pocit blízkosti stěny tunelu a velký rozdíl světelných podmínek při vjezdu a výjezdu do tunelu,“ vysvětluje Budský.

„Především při průjezdu dlouhých tunelů si musí být řidič jist, že jej vozidlo nezradí,“ vysvětluje. Odborník na bezpečnou jízdu radí před vjezdem do tunelu letmo zkontrolovat důležité údaje na palubní desce, teplotu motoru, případně další varovná hlášení a kontrolky. Vždy musíme mít jistotu, že palivo vystačí na průjezd, a to s nutnou rezervou, třeba pro případ pomalu popojíždějící kolony. „Vozidlo, jež uvízne v tunelu z důvodu poruchy, je pro plynulost a bezpečnost silničního provozu pohromou,“ vysvětluje Roman Budský.

Při vjezdu do tunelu rozsviťte světla. Světla pro denní svícení, která svítí vepředu, nestačí. Nikdy bezdůvodně nezastavujte, pokud musíte zastavit, pamatujete na možný průjezd vozidel záchranářů a policie. Průběžně si všímejte umístění nouzových východů a telefonů. Nové tunely mívají často výrazně graficky znázorněný směr, kterým je to nejblíž k nouzovému východu.

ADAC test tunelů

Nejrizikovějším momentem je vjezd do tunelu a výjezd z něj. Kdy se ostře změní světelné podmínky. Oči potřebují několik sekund, aby se adaptovaly na tmu nebo ostré světlo. „Během této fáze může řidič snadno přehlédnout drobnější překážky na vozovce. Potíže mívají nejčastěji starší řidiči,“ říká Budský.

„Pokud je konfigurace vozovky v tunelu složitější, řidiči uvádějí, že mají větší problém odhadnout průběh zatáček. Rovněž tak často reagují na možné překážky - například stojící či pomalu jedoucí vozidla - se zpožděním. To se týká především užších tunelů,“ popisuje.

Někteří řidiči osobních vozidel se také necítí dobře při jízdě za velkým nákladním automobilem. „Pokud se dokonce ocitnou v sevření dvou takových vozidel, nejednou se snaží domněle rizikovou situaci řešit zbrklým předjížděním,“ varuje.

Delší tunely zpravidla patří podle švýcarských a rakouských dopravních expertů k těm bezpečnějším. Na řidiče v nich ale číhá nebezpečí v podobě vizuálně monotónního prostředí, což nezřídka vede ke zhoršení prostorové orientace a snížení koncentrace a pozornosti.

Norové zjistili, že zhruba 20 procent řidičů pociťuje při průjezdu tunelem pocit stísněnosti. Až 50 procent žen řidiček pociťuje úzkost. „To zpravidla vede k tomu, že se snaží projíždět tunelem pomaleji a předjíždějí méně často než ostatní. Snadno tak může dojít k narušení kontinuity proudu vozidel, což znamená zvýšené nebezpečí vzniku kolizních situací,“ vysvětluje Roman Budský. Určitý stupeň úzkosti může vést ke zvýšení pozornosti, ve větší míře naopak snadno dochází k neočekávaným reakcím.

„Jedinci trpící klaustrofobií uvádějí, že při jízdě tunelem nejednou zažívají pocit ztráty kontroly nad vozidlem,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.