Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Česká produkce

K moři autem a s jachtou za zády

  • 26
Stále více lidí si chce vzít k moři vlastní či půjčenou loď. Víte, jak jachtu přepravit bezpečně, jaký přívěs si pořídit a kolik vás to bude stát?

Při rozhodování o koupi či zapůjčení vlastní lodě často hrají velkou roli i náklady na dopravu lodě k některému z jezer či moří. Hlavní oblastí pro české "mořeplavce" je Jadran, tedy především Chorvatsko.

Podle mých mnohaletých zkušeností nečekají na řidiče soupravy s přívěsem do tří a půl tuny žádné zvláštní záludnosti. Poplatky na dálnici či mýtné v rakouských, slovinských či chorvatských tunelech vzrostou na necelý dvojnásobek oproti cestě samotným osobním automobilem a podle zvolené trasy a cílového přístavu se pohybují od osmi set do šestnácti set korun. Dále je nutné počítat většinou i s poplatkem za spuštění lodě do vody a s poplatkem za uložení přívěsu.

Nejkratší trasa z Brna vede přes Vídeň, Graz, Záhřeb a dále do vybrané destinace, z Prahy je to potom na Písek, Linz, Graz a dále stejně podle libosti. Pokud míříte na některý z chorvatských ostrovů, zvažte, zda jet i s lodí trajektem, nebo loď spustit na pobřeží. Vyjde to výrazně levněji a ušetříte si cestu po úzkých, kopcovitých a klikatých silnicích.

Jak vybrat nejlepší přívěs
Na trhu jsou dnes velmi kvalitní přívěsy na přepravu lodí firem z Německa (AGS), Francie (CBS), Nizozemska (Freewheel) či domácí produkce (Lodní přívěsy Blažek).

Jejich cena se liší podle jednotlivých modelů a provedení. U domácích výrobců bývá delší dodací lhůta, je možné si na míru nechat udělat doplňky a uchycení podle individuálních požadavků. Cenové rozpětí je velmi široké, podle velikosti lodě zaplatíte od dvaceti do dvou set tisíc korun.

Až začnete vybírat ten váš, uvědomte si, že přívěs na přepravu lodě musí splňovat řadu poměrně neobvyklých parametrů. Musí být dostatečně pevný a zároveň co nejlehčí. Musí poskytovat lodi oporu v nejvíce vyztužených částech trupu, aby nenarušil její konstrukci.

Musí být správně vyvážený a musí mít dobré jízdní vlastnosti. Navíc musí odolávat i slané vodě, pokud se majitel rozhodne, že bude loď spouštět na vodu přímo z přívěsu. Tento způsob je levný a rychlý, kvůli slané vodě to však může snižovat životnost přívěsu a hodí se spíše pro menší lodě.

Přívěsy se dělí na brzděné a nebrzděné, ty brzděné potom na jednonápravové a vícenápravové. Nebrzděné přívěsy jsou jednodušší a hodí se na přepravu lodí do hmotnosti 450 kilogramů včetně veškerého vybavení. Jejich maximální celková hmotnost bývá 750 kilo. V poslední době se objevují tyto přívěsy i s homologací pro maximální rychlost 100 kilometrů v hodině, což všichni, kdo s přívěsem jezdí častěji, velmi oceňují.

Brzděné přívěsy do celkové hmotnosti až 1 600 kilogramů bývají jednonápravové a uvezou loď o maximální hmotnosti 1 100 kilo.

Přívěsy pro přepravu lodí se dvěma a více nápravami se vyrábějí od maximální nosnosti 1 000 kilogramů a je potřeba myslet i na to, že druhá, popřípadě třetí náprava zvyšuje hmotnost samotného přívěsu.

Dvounápravové přívěsy jsou obecně stabilnější, bezpečnější, dražší, náročnější na údržbu a mají větší valivý odpor. Pro toho, kdo se rozhoduje mezi těmito dvěma přívěsy, může být důležitý i aspekt možnosti manévrovat na malém prostoru.

S jednonápravovým přívěsem to je relativně snadné, prakticky se může točit kolem své osy, u dvounápravového naloženého přívěsu je to bez pomoci tažného automobilu či kluzné podložky prakticky nemožné.

Pojedete maximálně "stovkou"
Před nákupem či jen zapřáhnutím přívěsu věnujte velkou pozornost maximální povolené hmotnosti přívěsu uvedené v technickém průkazu vozidla. Je zde uvedena maximální hmotnost brzděného i nebrzděného přívěsu.

Ta je zase uvedena v technickém průkazu přívěsu. Tyto údaje nesmějí být v žádném parametru překročeny, a to ani tehdy, pokud chcete táhnout prázdný přívěs. Pokud je tedy uvedeno u vozidla hmotnost přívěsu 1 500 kilogramů, a prázdný přívěs sice váží jen 550 kilogramů, ale v technickém průkaze má uvedeno 3 500 kilogramů, není tento přívěs možné táhnout ani prázdný.

Další záludností je celková hmotnost soupravy. Vypočítává se tak, že se sečtou obě maximální celkové hmotnosti, tomu musí odpovídat i řidičské oprávnění řidiče. Pokud tato hmotnost překročí 3 500 kilogramů, musí řidič soupravy vlastnit řidičský průkaz nejméně skupiny B a E a souprava musí mít dálniční známku, pokud se řidič rozhodne využívat dálnice.

Toto oprávnění musí mít však i řidič, který se rozhodne tahat přívěs o větší hmotnosti než 750 kilogramů i přesto, že celková hmotnost soupravy nepřekročí 3 500 kilogramů.

Počítejte i s tím, že maximální povolená rychlost přívěsů pro lodě je 80, výjimečně i 100 kilometrů v hodině. Maximální celková hmotnost přívěsu je 3 500 kilogramů, což jen tak tak odpovídá rodinnému cruiseru Crownline 250 s délkou téměř devět metrů a šířkou 2,5 metru.

Uložte loď na přívěs správně
Pro uložení lodě na přívěsu se používají čtyři základní způsoby.

*Nejjednodušší a nejoblíbenější jsou podélné čalouněné nosníky přes polovinu délky lodě, dva či tři na každé straně s příďovou podpěrou.

*Druhou variantou je uložení na středové rolny s postranní opěrou, která bývá často jednoduše seřiditelná na tvar trupu.

*Třetí variantou jsou rolny, pokud možno v co největším počtu, aby nepoškodily trup lodě. Nevýhodou tohoto řešení je poněkud "nestabilní" uložení. Loď jde sice snadno spustit na vodu i vyndat z vody, její upevnění popruhy však musí být opravdu důkladné.

*Poslední variantou je uložení používané převážně pro plachetnice. Loď sedí na přívěsu na dvou přesně podle trupu lodi vytvarovaných příčných ložích. Příďový naviják a podpěrné kolečko by dnes mělo být již u každého přívěsu samozřejmostí.

Loď by měla být na přívěsu správně uchycena, a to od upínacího oka na přídi vždy směrem dolů a dozadu a od zadních upínacích ok směrem dolů a dopředu dostatečně dimenzovanými upínacími popruhy s ráčnou pro dokonalé utažení. Pokud popruh vede přes ostrou hranu na lodi či přívěsu, je nutné popruh podložit, aby nedošlo vibracemi a drobným posunováním lodě k jeho přeřezání a možné nehodě. Popruhy je za jízdy nutné kontrolovat. Jak pohledem do zrcátka, tak při zastávkách, které je nutné hlavně během prvních kilometrů zařadit do programu.