1. Nejvíc jistot poskytuje značkový prodejce. Často má v nabídce auta, která buďto on či jiný dealer značky prodal jako nová a při provozu o ně pečoval. Před dalším prodejem ojetinu zpravidla zkontroluje ve svých dílnách a odborně opraví s využitím originálních dílů.
2. Poněkud méně jistot zvláště na zárukách - dá značkový dealer v případě, že prodává jetý vůz jiné než mateřské značky. Tento vůz od zákazníka vykoupil na protiúčet či převzal do komisního prodeje.
Služba se patrně bude řadit k lepším třeba už jen proto, že ojetinu důkladně prověří. Na každém kroku mu při přetlaku na automobilovém trhu jde o dobré jméno.
To nedá v sázku kvůli pochybnému pártisícovému výdělku, podstatnému naopak pro maličké bazary či jednotlivce.
3. Autobazary nabízejí levnější ojetiny než značkoví prodejci. Vyplatí se porovnat ceny nejen v okolí, ale i v okrese a lépe i v sousedních regionech. Pravidlem je, že ojetiny jsou levnější ve velkých městech, ve významných centrech jsou malá a úsporná auta lacinější než na venkově.
V oblastech s menšími příjmy jsou naopak levnější velké vozy s velkými objemy motorů.
4. Není autobazar jako autobazar. Někde mají kryté prostory či dokonce haly a k dispozici jsou protokoly o odborných prohlídkách nabízených vozů, zatímco jinde stojí auta s cenami načmáranými na předních sklech v rozbahněných ohradách.
Bazar by měl mít minimálně zdviž či rampu k nejzákladnější prohlídce auta. Když takové vybavení chybí, měl by obchodník umožnit prohlídku jinde, nejlépe v odborném servisu. Brání-li se tomu, tak nestojí za další pozornost. Dobré je dát na zkušenost známých.
5. Bazary, kde převažují novější zahraniční auta, mohou být napojeny na sítě překupníků a opravářů bouraček dovezených z ciziny. V těchto případech zvlášť pozor na původ a kvalitu opravy nabízeného zboží.
6. Od ojetin nabízených na inzerát lze očekávat nižší cenu než u značkového prodejce či v autobazaru, ovšem na tuto možnost by neměl sázet motorista, který se na trhu ojetin alespoň trochu neorientuje.
Účast odborníka je nezbytná, nesouhlasí-li prodávající s prohlídkou vozu v servisu, asi k tomu má důvod. Pak je lepší odejít.
7. Cenu by měl jako první vyslovit prodávající. Kupující naopak má znát ceny podobných aut minimálně v okolních bazarech. K orientaci poslouží pohled do specializovaných inzertních časopisů či na stránky internetových bazarů.
8. Nákup od známých může mít výhodu v tom, že kupec zná osudy i způsob provozu nabízeného auta, nevýhodou naopak jsou rizika šrámů na vztazích při nečekaných závadách.
9. I při koupi ojetiny od známého či příbuzného je nezbytné obstarat veškeré náležitosti včetně smluv o koupi a převodu na dopravním inspektorátu.
10. Nejrizikovější je zájem o automobil nabízený neznámým člověkem na ulici či před autobazarem, byť by se podmínky zdály na první dojem jakkoliv výhodné. Zmíněným způsobem lze nejsnáz koupit kradený vůz.