Co mají společného (kromě značky výrobce) Škoda Favorit s motorem 1.3, vyrobená v roce 1989, a Škoda Superb s motorem 1.8 TSI z roku 2009? Dvě věci: spotřebu kolem sedmi litrů na 100 kilometrů – a cenu. Ten, kdo měl v roce sametové revoluce na to, aby si v Mototechně koupil favorita za 84 600 korun, ěl by nes na zmíněnou limuzínu vyšší třídy za 630 tisíc korun. Obě sumy mají totiž v přepočtu stejnou hodnotu – 26 průměrných měsíčních platů.
Poukazy a pořadníky
Auta se v socialistickém Československu nedala koupit tak jako dnes, alespoň ne zpočátku. Do šedesátých let musel mít zájemce buď poukaz, který mohl dostat za zvlášť vynikající pracovní výsledky, nebo si mohl u České státní spořitelny složit částku v ceně auta, čemuž se říkalo vinkulace. "Za tři až pět let dostal výzvu, že se může pro auto zastavit, takže na celou tu dobu vlastně půjčil státu bezúročně peníze," vzpomíná Petr Špaček, jeden z prvních československých bazaristů vůbec a dnes majitel autobazaru.
Poměry se však uvolňovaly, těsně před Listopadem 1989 už bylo možné koupit auto přímo v prodejně, byť to často znamenalo strávit noc ve spacáku před Mototechnou nebo Tuzexem, případně dát prodejci úplatek - většinou pět až deset tisíc korun.
"Oltcit RL de Luxe jsme kupovali mezi prvními na přelomu let 1987/88 v Mototechně v Rakovníku. Tehdy jich tam dovezli patnáct a čekalo na ně asi sto lidí," vzpomíná Michal Šafránek motoristický fotograf a novinář. "Stál 69 tisíc korun a pět tisíc dostal do kapsy člověk, který nám ho prodával."
Dobové texty z motoristických časopisů na toto téma působí velmi úsměvně. Například v roce 1987 popisoval Svět motorů možnosti, kde koupit nové auto - a jaké. "Možností se nabízí hned několik. V prodejnách národního podniku Mototechna, značkových prodejnách AZNP (zkratka tehdejší Škodovky - Automobilové závody, národní podnik) a v obchodních domech Bílá Labuť a Kotva v Praze, tato možnost ještě zvání novotou. Na rozdíl od možností koupě je nabídka nových automobilů chudší, ale i tak si lze vybrat hned z několika typů vozidel Škoda. Lze volit podle možností vlastní kapsy i řidičských schopností."
Následoval výčet sedmi typů škodovek - ve skutečnosti to však byla jen dvě auta - sedan a kupé, označené R; lišily se jen výkony motoru, převodovkou (čtyři nebo pět stupňů) a výbavou. Největší zájem byl o nejmodernější Škodu 130 (70-80 tisíc Kčs), naproti tomu o chudou 105 za 57 tisíc velká pranice nebyla, a tak byly na skladě skoro pořád.
Doplňková výbava byla opravdu bohatá - ovšem jen díky tomu, že se připlácelo i za naprosté drobnosti - u 105 i za možnost stáhnout si zadní okénka (335 Kčs) nebo za odkládací kapsy ve dveřích (70 Kčs). I u Š 120 se muselo připlácet za opěrky hlavy, a to celých 600 Kčs (dnes by to bylo 4,5 tisíce korun).
Svět motorů hrdě hlásal: "Počítačem sestavený seznam příplatků na vozy Škoda měří na délku téměř tři a půl metru. Například Š 105 má na 36 variant příplatků." Systém příplatků je ostatně Škodě i dalším značkám vlastní dodnes.
Méně aut i silnic
Jak vůbec vypadal vozový park před dvaceti lety? "V tehdejší české části Československa jezdilo o dva miliony aut méně než dnes – 2,4 milionu, zatímco nyní jich je 4,4 milionu. Nejrozšířenějším modelem byla Škoda 105/120, následovaná Škodou 100/110, ruskou Ladou a německými vozy s dvoutaktními motory Trabant a Wartburg. Horkou novinkou byla Škoda Favorit, uvedená na trh v roce 1988," vypočítává Vladan Crha, ředitel komunikace AAA Auto, který zpracoval analýzu tehdejší situace.
Škodovky tvořily v roce 1989 téměř 87 procent všech nově prodaných vozů, jejich podíl škodovek začal výrazněji klesat až v důsledku cenové války, kterou rozpoutala v roce 1996 automobilka Opel svým modelem Corsa. Dnes má Škoda přibližně 27 procent. Československo tenkrát mělo také přibližně o polovinu méně dálnic, za jejich použití se ovšem nic neplatilo (první poplatek 400 Kč byl zaveden v roce 1995).
Co se však nezměnilo vůbec, je stáří vozového parku. "V roce 1989 na českých silnicích jezdila v průměru čtrnáct let stará auta, v letošním roce je průměrné stáří vozového parku 13,7 roku," uvádí Crha.
A nostalgické vzpomínání pamětníků po levném benzinu? To nemá opodstatnění – v roce 1989 stál litr specialu osm korun, což v přepočtu na dnešní ceny představuje 60 Kč – natural však stojí zhruba polovinu, stejné je to u nafty.
Bezpečnější vozy
Auta jsou dnes v přepočtu mnohem dostupnější než před Listopadem, navíc mají nesrovnatelně vyšší technickou úroveň i bezpečnost. "Většina českých vozů nebyla vybavena bezpečnostními pásy na zadních sedadlech, ostatně i poutání na těch předních sedadlech bylo podle vyhlášky povinné jen při jízdě mimo obec," říká Crha.
Airbagy sice už existovaly, ale měly je především luxusní mercedesy, protiblokovací systém brzd ABS se objevoval jen v tuzexových vozech vyšších tříd, například v dovážených Fordech Sierra a Escort. Neexistovaly ani žádné veřejně prezentované nárazové testy s přidělováním hvězdiček podle bezpečnosti auta. Crashtesty si dělaly automobilky samy a jejich výsledky byly drženy v tajnosti.
