Kila navíc = riziko při jízdě autem

Řeč statistiky je jasná, jenže neosobní. V minulém roce bylo v České republice 185 666 dopravních nehod. Zahynulo při nich 1219 osob, těžce zraněno bylo 5493 a lehce 28 297 lidí. Řeč statistiky je jasná, jenže nikdy neuvádí, kolik z těchto lidí bylo hubených a kolik tlustých. Až dosud si všichni mysleli, že to není podstatné.

Továrny na výrobu aut ve Spojených státech už musely změnit původní parametry airbagů, když se zjistilo, že příliš velkým tlakem ohrožují životy malých žen či dětí. Ale že zvláštní riziko hrozí v autě pasažérům s nadváhou, dosud nikdo netušil. Ve výzkumném ústavu v Seattlu vědci zkoumali více než 26 tisíc lidí, kteří se stali účastníky nehody, a zjistili, že těžší lidé z nehod vycházeli s daleko horšími následky. Lidé s hmotností mezi 100 a 120 kilogramy podle závěrů vědců při havárii zahynou nebo utrpí vážné zranění s dvaapůlkrát větší pravděpodobností než lidé, u nichž ručička na váze nepřesáhne šedesát kilogramů.

Podobný závěr výzkumný tým udělal, když zkoumané osoby měřil podle indexu tělesné hmotnosti, který bere v úvahu váhu i výšku. Ukázalo se, že nikoli absolutní váha, ale obezita sama o sobě je podle vědců nebezpečím. Tlusté figuríny zatím nejsou "Nevíme ještě proč, ale určitě by se to mělo zjistit," řekl časopisu New Scientist Charles Mock z Výzkumného ústavu v Seattlu. Navrhuje proto, aby se testy, při kterých se ověřuje bezpečnost aut, nadále prováděly i na figurínách rozměrově a váhově odpovídajících obézním osobám. Dosud v autech simulují živého člověka figuríny reprezentující standardně velikého muže o váze 78 kilogramů.

Nedávno byla ozkoušena auta i na malých figurínách, které představovaly v bourajícím autě děti - ale větší a těžší figuríny se nepoužívají. Mock uvažuje, zda není příčinou většího rizika špatně uzpůsobený vnitřek aut. Richard Kent, expert z virginské univerzity na nárazovou biomechaniku, soudí, že nový výzkum našel spojitost mezi obezitou a těžkými zraněními a smrtí. A dodává i další hypotézu - obézní lidé jsou vystaveni většímu riziku možná proto, že je bezpečnostní pásy nedrží při nehodách tak pevně jako lidi štíhlé. "Velké množství tukové tkáně mezi zadržovacím systémem a pevným hrudníkem působí jako zimní kabát - tvoří mezeru, a tak snižuje účinnost pásu," tvrdí vědec.

Hasiči znají potíže s těžkým těžce zraněným

"Obézní řidič po vážné nehodě je pro nás rozhodně častěji problémem než normálně štíhlý člověk," konstatuje po úvaze nadporučík pražského hasičského sboru Libor Hladík. O samotných zraněních mluvit nechce, ale z pohledu vyprošťovacích prací se mu raději spolupracuje s lidmi, kteří nadváhou netrpí. Jako příklad vzpomíná Libor Hladík na těžkou nehodu obézní ženy s vozem Žiguli: "Měla otevřené zlomeniny obou nohou a bylo velké nebezpečí, že vykrvácí. Jenomže auto bylo zdemolované tak, že nešly otevřít dveře a paní měla tak odhadem 130 kilo, takže vytáhnout ji okénkem bylo nemyslitelné."

Do akce šly tedy pneumatické nůžky a hasiči museli skoro celý předek vozu rozstříhat, aby pro tělnatou řidičku cestu ven uvolnili. "Kdyby ta paní měla váhu alespoň blízkou normálním hodnotám, měli bychom ji venku do dvou minut. Takhle jsme o ni bojovali nejméně pětkrát déle," uzavírá nadporučík Hladík. I přes tento dost výjimečný případ mají hasiči za to, že o smrti či přežití za volantem častěji rozhodnou spíš bezpečnostní pásy a typ vozu.

Tučná čísla o lidech s řidičským průkazem

České ministerstvo zdravotnictví podniklo vlastní zkoumání formou přímého dotazování stovek lidí. Ženy v "řidičském" věku mají v 13,5% nadváhu a vysloveně obézní jsou celá 9,8%. U mužů jsou tyto údaje ještě vyšší: nadváha byla zjištěna u 23,2% a obézních mužů mezi 18 až 60 roky bylo 14,8%. V průměru mají v České republice lidé, kteří vlastní řidičský průkaz, v 18,9% nadváhu a celých 12,6% z celku české populace je obézní. A právě na ně dopadají výsledky americké studie plnou vahou.

Výzkum na americká těla, říká český záchranář

Výsledkům americké studie se hodně podivuje ředitel jihlavské záchranné služby MUDr. Jan Sedlák. On sám i jeho lidé spěchají denně sanitkou nebo vrtulníkem k haváriím nejen v kraji, ale velmi často na dálnici mezi Prahou a Brnem. "Tlustí lidé mají spíš třeba kratší krk, takže se jim hůř třeba vpravují roury na dýchání. Ale moje zkušenost přímou souvislost mezi otylostí a rizikem zranění při nehodách nepotvrzuje," tvrdí doktor Sedlák. Záchranáři spíš zatracují příliš vysokou rychlost - už kolem 150km za hodinu se prý zcela smaže rozdíl rizika mezi hubenými a silnějšími řidiči.

"Co však určitě výrazná nadváha komplikuje, tak to je podávání první pomoci, když jsou zranění ještě v poškozeném autě. Než je hasiči dostanou ven, musíme samozřejmě za nimi do auta vlézt. Jednak je tu riziko pro nás a jednak intenzita pomoci je jiná, když je zraněný ještě mezi zprohýbanými plechy, než když ho už máme na lůžku. V obou případech jsme však na místě od toho, abychom zajistili životní funkce. A to musíme dokázat, ať už je pacient kdekoliv," říká Jan Sedlák. S mírným úsměvem ředitel jihlavské záchranné služby zároveň dodává, že studie o tlouštících za volantem je jakoby na míru šitá americkým podmínkám - Američané tloustnou v průměru rychleji než většina obyvatel planety.

Proto i závěry studie mohou působit také skrytě preventivně: netloustněte tolik, nebo se zabijete v autě. Pořád je však celosvětově platná pravda, že otylí řidiči i spolujezdci mají po zraněních podstatně komplikovanější cestu k uzdravení. Nadváha dokáže zpomalit léčení, hojení- ran, hrozí embolií a prodlužuje rekonvalescenci.